Květen je měsícem, ve kterém zaplesá srdce leckterého člověka nejen proto, že je měsícem lásky, ale i proto, že se objevují první hřibovité houby. Stejně tak končí růst výtečních hub jarních a pomalu se blíží nástup hlavní houbařské sezóny.
Mykologové pak začínají pořádat už nejen přednášky, ale také vycházky pro širokou veřejnost, na kterých lze nalézt již větší počty druhů jedlých, nejedlých i jedovatých a užít si příjemné povětří.
Vezměme to však hezky od začátku. S příchodem května doznívá většinou vlna ucháčů obecných, ucháčů obrovských, tedy jedlého a jedovatého zástupce ucháčovitých, objevují se poslední zástupci smržů, destic, chorošů poloplástvových, chorošů plástvových a chorošů zimních, jehnědek i kačenek. V horských oblastech doznívají už i penízovky smrkové, penízovky provázkové a další houby vykukující mnohdy z posledních zbytečků sněhu přímo v lesích a poskytující vlastně první jarní potěšení pro houbaře.
Naopak propuká hlavní sezóna výtečných májovek v obou barevných provedeních, stejně jako i podtrnek a je ještě minimální šance na jejich záměnu s kterýmkoliv jedovatým druhem. Oboje tyto houby lze nalézt především na okrajích lesů a sadů v trávě a nevyhýbají se ani zahradám a zahrádkám. Jsou výtečné ke konzumaci, snad s vyjímkou lidí, kterým nevoní už ve stavu syrovém. Často bývají bohužel červivé a je tedy nejlepší už na lokalitě řádně očistit, rozkrojit a zanechat napadené plodnice aby mohly vypustit své výtrusy.
Ti nejzarytější pátrači však už začátkem měsíce začínají zcela neoblomně slézat svahy nedostupných dubin, bučin, borů a smrčin pátraje po prvních vlnách hřibovitých hub, kterými jsou právě hřiby dubové, hřiby kováři, hřiby bronzoví a hřiby boroví. Každý rok je to jiné, někdy se jako první objeví ti, jindy naopak oni, nelze predikovat kdo vykoukne dříve, stejně jako nelze predikovat kde a v jakém terénu.
K pokochání pak příroda nabízí již takto brzy na jaře krásné skupiny všemožných hnojníků stejně jako helmovek a to nemluvím o nádherné barevnosti sírovce žlutooranžového, který se často, hlavně poblíž vodních toků, úsmívá snad z každé druhé vrby, topolu, ale třeba i u silnic a ve městech z mnoha a mnoha dalších převážně listnatých stromů nevyjímaje duby, švestky, ořešáky a další. U nich nezbývá než dát na vlastní chuťové buňky a na případné rady zkušených konzumentů ohledně stromů, ze kterých bývají nejchutnější.
Stejně tak lze ve velkém množství nalézt i další výtečnou jedlou houbu cizopasící na dřevě, tedy choroš šupinatý. Stejně jako u sírovce i zde je třeba ke konzumu vybírat výhradně plodnice měkké, mladé, do kterých nůž proniká snadno jako do másla.
Ke konci měsíce se pak již někteří zdatní lovci senzací i šťastní nálezci chlubívají prvními kozáky a křemenáči. V případě kozáků právě těmi březovými, v případě křemenáčů pak osikovými a překvapivě občas i smrkovými.
V čistých vodních tocích lze naopak nalézt takzvané malé křemenáče neboli míhavky vodní občas ve společnosti dalších titěrných, nepatrných, ale o to krásnějších houbiček vodniček potočních či vodniček terčovitých.
Pokud se oprostíme od hub jedlých, kterými především jsem se zaobíral a přeskočím i houby vskutku mikroskopické, krásné hlavně při pohledu pod lupou či ve velkém přiblížení, pokud se z lesů posuneme do zahrad, můžeme se třeba pokochat "jarním" stádiem rzi hrušňové, v tomto období na jalovcích. I když je to ošklivý škůdce, jeho plodničky na jalovcích jsou skutečně krásné na pohled a připomínají často rozinky.
Z nebezpečných jarních hub nás pak i v květnu pronásleduje ke sběru přímo lákající a v parcích i zahradách často hojně rostoucí závojenka (zvonovka) jarní. Té je třeba se skutečně vyvarovat. Stejně tak se v květnu už objevují vláknice, hlavně pak vláknice začervenalé. I těch by se jarní houbař měl vyvarovat.
V neposlední řadě se v lesích obevuje pro některé snadno zaměnitelná dvojice opěnky měnlivé, kterážto je výtečnou jedlou houbou zaměnitelné za třepenitku svazčitou. Pokud si nejste jisti, sbírejte jen plodnice rostoucí na pařezech listnatých stromů a i tak je rovnou v lese ochutnejte. Pokud jsou chuti nepříjemné, hořké, pak jste rozhodně nenašli opěnku.![Hřib kovář (Boletus erythropus) Hřib kovář (Boletus erythropus)](img/4/e/4e6f7f3d-4b785f88-0ebf-db6d2dea.jpg)
Samozřejmě se objevuje spousta dalších hub, které jsou však nad rámec tohoto článku, na které můžete případné čtenáře upozornit například právě v komentářích.
|