Díky aktivitě Kryšota a Forresta Runa se dnes sešlo několik nemálo mykonadšenců z České Republiky na jedné lokalitě ve středních čechách, bohaté v průběhu roku na barevné hřiby, ale také i na další vzácné druhy hub, květeny, bylin, živočichů apod.

Snad někoho neopomenu ve svém seznamu zúčastněných: Kryšot, Forrest Run, Pete N., Houbomil, Kraken, Pištora, Kudláček & <zde funguje moje skleróza na jména>, Jonas a samozřejmě moje maličkost.

Hned po pár krocích nás na lokalitě přivítal hřib dubový, žádná vzácnost, ale ukázka, že vskutku v lese něco roste. Po cestě se našlo i několik dalších, než se došlo k první vzácnosti, hřibu přívěskatému. Poblíž něj se našly a nafotily i pavučince a cestou zpět muchomůrky šiškovité a krásný hřib koloděj.

Za většinu výše zmíněných nálezů může naše dnešní putovní fotomykospolečnost poděkovat právě Pete N. a jeho ostřížímu zraku, kterému neuniklo ani asi největší dnešní překvapení, hřib nachový.

Ale to už mírně předbíhám. Cestou za včera zkontrolovanými a skrytými plodnicemi se povedl Forrestovi prvonález na lokalitě - choroš oříš. O kus dál byl pak přepaden i skupinkou krásných mladých závojenek olovových. Ani zde však jeho mykoštěstí nebylo vyčerpáno, záhy hlásil nález nádherné skupinky hřibů medotrpkých a později i muchomůrky blanité.

V této oblasti proběhlo skutečně extrémní spoždění naší výpravy, neboť se velice záhy nalezl i jeden fotogenický hřib satan (zde nevím přesně kdo byl tím šťastným) a nedaleko již netrpělivě na focení čekal asi nejžádanější a nejočekávanější model dnešního dne - hřib královský, ke kterému se postupně po jednom až dvou od výše zmíněných objevů trousil účastník za účastníkem a já si hrál na strážce odkryté plodnice před případnou mykoškodnou potulující se v okolí.

Opodál záhy proběhlo focení na lokalitě, ale i v jiných lesích dle mé zkušenosti bohatě zastoupených holubinek smrdutých a současně i nálezu Jonase - ryzce krátkonohého.

Než se kluci stihli po regiusech rozkoukat a rozeběhnout do všech stran, už jsme je navigovali k dalšímu ukrytému modelovi - hřibu bronzovému. Poblíž hned bystré oči Forresta objevili krásnou skupinku mladých kozáků habrových a opodál pak Kryšot nalezl nějaké blíže neurčené pezizy a kozáka dubového.

Pokračovalo se k druhému hřibu bronzovému u kterého se fotila i lesklokorka lesklá, další pezizy a kterýsi z plesňáků, kterých po nedávných deštích následně bylo objeveno na lokalitě ještě několik.

Ani zde nás však mykoštěstí neopustilo, Forrest nalezl dalšího hřiba bronzového cestou do míst, kde mykoprůzkum včera neproběhl. Cestou k němu jsem objevil štítovku žlutou, také posloužila jako modelka několika fotografií.

Následoval sexy pstřeň dubový neboli volský jazyk či Forrestův klacek, jak byl pracovně nazván a já si dovolil nafotit i hřiba hnědého, takového pidižvejka rostoucího z pařezu. Nedaleko byla i skupinka ryzců, u kterých proběhla diskuze kolem jejich určení. Díky Jonasovi a jeho atlasu hub přímo v mobilu jsme dospěli k určení coby ryzci křídlatovýtrusému (lactarius pterosporus).

Ani zde nebylo naše dnešní štěstí vyčerpáno i když po nějakou dobu nebylo moc vzácnějších a luxusnějších nálezů i když k focení se dostavil i další model, který se následně stal obětí Forrestova bagrování - hřib smrkový.

U cílového místa našeho putování v rámci dané lokality se na nás štěstí zpočátku neusmálo a zdálo se, že cesta byla zvíce marná. Naštěstí tomu tak nebylo a zlobu nad rejděním dvoukolových pirátů přímo v lese poblíž nás ztlumil nejprve nález krásného hřiba přívěskatého hned na cestě turistické značky a u té samé cesty jen o něco dál a na dva kroky od ní pak Pete N. nalezl asi největší překvapení - hřib nachový (boletus rhodoxantus).

Zprvu panoval názor, že jde pravděpodobně o hřib Le Galové (boletus legaliae), leč rychle jsme seznali náš omyl. Několik cyklistů a jeden běžec se psem, využívajíc v té době turistickou značku a k ní příslušící cestu málem potkali hlavou strom, jak po nás kroutili hlavami namísto, aby sledovali svou cestu.

Hlavou nám trochu zakroutil o skoro kilometr dál Kudláček, když začal vykřikovat, že našel muchomůrku císařku ve chvíli, kdy se již valná část z nás brouzdala cecilkovištěm a užívala si cecilkofotání (čti: fotografování libovolné z krásných plodnic amanita ceciliae - muchomůrka šupinatá). Bylo jich několik desítek ve všech vývojových stádiích, od mláďat až po přerostlé, již pomalu odumírající plodnice.

Samozřejmě se pak zjistilo, že si z nás Kudláček udělal cíl svého vtípku, nalezl krásný, obrovský křemenáč osikový. Oplaceno mu bylo nálezem krásné pezizy oříškošlupkové opodál jedné z cecilek.

To už jsme se vrátili víceméně zpět k místům, která jsme měli projita a zkontrolována. Přesto jsme se na ně vrátili, hlavně k onomu nádhernému satanu a opodál stojícímu hřibu přívěskatému, neboť se tam právě rozlilo ideální světlo pro jejich focení. Čisi ostrý zrak nalezl i mladou, čerstvě vytrženou plodnici hřiba medotrpkého a tak se stal dalším modelem pro focení stejně, jako opodál stojící hřib kovář.

A jsme zpět na začátku, u zmíněných plodnic koloděje stejně, jako muchomůrky šiškovité a následnému pomalému přesunu zpět k autům. Ostatně nedivte se. Výlet lesem začal s úderem 10:00 na kostelní věži nedaleké obce a končil po šesté hodině večerní.

Zde se s námi rozloučil Kryšot a odebral se směrem k domovu. Zbytek z nás se sešel v přilehlé vísce v tamní restauraci, někteří na pivo, jiní na nealko pivo, teplou Houbomilovu slivovici, kofolu, zitronbeer ... I přes kilometry v nohou a pokročilou hodinu se nechtělo končit. Jen Jonas při zjištění cíle cesty trochu zrozpačitěl a pak se odebral k domovu s tím, že benzín taky není zadarmo a na vodu mu to ne a ne jezdit.

Nakonec se tedy 3 auta v obsazení Pete N., Forrest Rum, Kudláček & spol., Kraken, Houbomil a já odebrala k Forrestově lokalitě, kde byla šance na nález dalších barevných hřibů a možná i opožděných roháčů.

I přes nepřízeň osudu ve formě sucha v mé nádrži, ukojeného na nejbližší benzínce a sucha v Krakenově nádrži ukojeného na benzínce následující jsme se už s úderem osmé hodiny večerní vrhli do dalšího lesa a naším prvním modelem pro focení se stal hřib fechtnerův (boletus fechtneri) a o kus dál nalezené stročky trubkovité.

Litoval jsem, že s sebou nemám videokameru, neboť focení hřiba fectnerova v cca 20:30 v lesním šeru probíhalo vskutku zajímavě, za asistence blesku v režimu stroboskopu, mnoha pokusů a omylů ...

Těsně před devátou hodinou jsme se rozloučili i s Kudláčkem & spol. a pokračovali už jen ve dvou vozech na roháče. Bohužel, zrovna se před náma v té tmě někam schovali a tak krom paroháče bylo možno nafotit jen jednu zdrhající broučici.

Na tomto místě bych chtěl poděkovat především Kryšotovi za zapůjčení a průvodcovství lokalitou, na které jsme strávili skoro celý den, stejně jako za její průzkum a pečlivé označení a ukrytí ještě včera zkontrolovaných plodnic, ale také Forrestovi za jeho 2 lokality navštívené následně. Stejně tak patří mé díky všem zúčastněným i všem bagristům, houbařům, lesní zvěři, plžům a dalším, kteří úspěšně plodnice přehlédli a nechali nám je k nafocení.

Akce se vydařila, poznal jsem pár nových superlidičků co se stejně jako já motají po lesích s fotoaparátem, stativem, občas i košem a nožíkem, stejně jako s dobrou náladou, příjemným humorem a pohledem na svět.

V blogu jsou záměrně použity obrázky z jiných než dnešního dne a občas i ze zcela jiné lokality, jen pro dokreslení tohoto reálného příběhu.