| Popis | | Popis
Srpice barvířská (Serratula tinctoria) je vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Vytváří kratičký dřevnatějící oddenek. Lodyha je přímá, pevná, hranatá, v horní části chudě větevnatá, lysá nebo jen roztroušeně chlupatá.
Největší záludností druhu je vysoká tvarová proměnlivost listů (heterofilie):
-
Přízemní a dolní listy: Dlouze řapíkaté, čepel je nedělená (celistvá), eliptická až podlouhlá, nebo peřenodílná až peřenosečná.
-
Lodyžní listy: Střídavé, přisedlé nebo krátce řapíkaté, hluboce peřenosečné s úzkými, pilovitými ústřižky, přičemž koncový ústřižek bývá znatelně větší. Okraje ústřižků jsou charakteristicky drobounce ostronohé/pilovité (připomínající zuby srpku, odtud český název).
Květenství tvoří mírně chocholatelná latovitá soukvetí složená z drobných, úzce trubkovitých úborů (1,5–2 cm dlouhých). Zákrov je víceřadý, taškovitý; zákrovní listeny jsou přitisklé, fialově nebo hnědavě lemované, na špičce bez ostnu (jsou jen nepatrně špičaté, měkké na dotek). Všechny květy v úboru jsou trubkovité, oboupohlavné nebo funkčně samičí. Plodem je podlouhlá nažka s víceřadým, paprsčitým chmýrem.
Stanoviště
Subkontinentální a střídavě vlhkomilný druh. Vyhledává neutrální až mírně kyselé, hlinité i jílovité, minerálně středně bohaté půdy, které na jaře převlhají a v létě přesychají.
Roste na bezkolencových a střídavě vlhkých loukách, v prosvětlených teplomilných dubohrabinách, na lesních světlinách, lesních okrajích, extenzivních pastvinách a v lesostepních komplexech. V ČR se vyskytuje roztroušeně od nížin do podhůří (hojnější v Polabí, na jižní Moravě a v Českomoravské vrchovině), v horských polohách úplně chybí.
Ochrana
V Červeném seznamu flóry ČR je hodnocena jako málo dotčený až vyžadující pozornost taxon (C4a). Vzhledem k masivnímu úbytku a degradaci střídavě vlhkých luk však z mnoha tradičních lokalit mizí. Zákona o ochraně přírody podrobena není.
Zajímavosti
-
Tradiční barvířství: V minulosti se ze sušených lodyh a listů sklízených před kvetením získávalo kvalitní žluté barvivo (obsahuje luteolin). Používalo se k barvení vlny a lnu na sytě žlutou či v kombinaci s modří na zelenou.
-
Bodlák bez trnů: Přestože vzezřením a úbory připomíná chrpy nebo pcháče, rostlina je zcela beztrná. Zákrovní listeny ani listy nikde nepíchají.
-
Ekologická indikační hodnota: Je typickým diagnostickým druhem střídavě vlhkých luk svazu Molinion.
Rozlišení
-
Pcháč potoční / zelenný (Cirsium oleraceum / C. heterophyllum):
-
Chrpa luční / paruka (Centaurea jacea / C. pseudophrygia):
-
Chrpy mají výrazně přeměněné, třásnité nebo přívěskaté zákrovní listeny (u srpice jsou listeny celistvé, přitisklé, bez přívěsků).
-
Serratula vs. Jurinea (sinice):
|
