Ten šůviks je pýchavka dlabaná,o průměru jako 1,5litrová pet flaškapravda,-byla už trochu tekutáale na masečníka jsem si stejně vzpomněl-budu muset někdy vyrazit do smrčin,to je ňáký znamení
ne ne bral jsem na exsikátky jenom jehnědky,ale můžu se tam stavit,měl bych to bez problémů najít.Mimochodem,-jak dostáváte tak rychle materiál k oldovi poštou?Nebo máte nějakej "urychlovák?
Dobře dík..a nemohl bych tedy poslat víc askoušů-mám tu nějaký ouška,který jsem chtěl poslat Sádlovi,ale někam jsem zakramařil adresu-myslím,že na jedno z nich jsi se chtěl taky podívat-snad se kolega nebude zlobit,ale když už budu platit poštu,tak bych to poslal najednou
Ahoj přátelé přírody a houbaři!Sestra mne požádala(poněvadž ještě nevlastní počítač)abych ji zatím přes můj zaregistroval a semtam vložil několik jejích fotek!Je to právě ona,která mne před pěti lety k focení hub přivedla!Její houbařský revír je pod Kelečským javorníkem-Hostýnské vrchy.Fotí z ruky a převážne s datumem(prý aby věděla kdy,kde a jaké rostou) Tahle fotka je z 27.12.2011 kdy jsme se rozloučili s loňskou sezónou!
I já Tě tu vítám a je vidět, že jsi správná jako Houbomil, což je jen dobře! Nálezy i fotky jsou hezké jen tak dál. Zde je každý vítán, kdo má rád přírodu, houby a chová se jako člověk
Myslím, že leden a únor jsou měsíce, kdy si má houbař prohlížet stromy v parcích a botanických zahradách. Ty stromy jsou velmi zajímavé, a od března do prosince na ně nemíváme čas. Houby pod nimi většinou nerostou - tedy zatím. V blízké budoucnosti ale můžem očekávat, že lidi zavlečou do Evropy i výtrusy cizokrajných druhů hub a my se s jejich plodnicemi začneme setkávat právě v parcích.
Nedávno jsem zaslechla v televizi, že Američané jsou smutní, protože jim shořel mohutný památný tisovec. Nevím přesně, o jaký konkrétní druh z čeledi tisovcovitých se jednalo v Americe. V Čechách je občas k vidění opadavý jehličnan TISOVEC DVOUŘADÝ. Zde na obrázku jeho vršek.
Ještě detail jeho vzdušných kořenů. Tenhle tisovec roste uprostřed takové louky, která byla v minulosti dnem rybníka. /Když je v některém parku na suchu, tak roste docela dobře, ale vzdušné kořeny nevytváří./
Dnes ho považujeme za cizince, který se k nám dostal ze Severní Ameriky. Ve třetihorách ale byly tisovce rozšířené po celém světě. Tehdejší uhlotvorné močály byly zarostlé právě tisovci a jemu příbuznými jehličnany. Jeho kulaté šišky se rozpadají na stromě, pod stromem se dají nasbírat jenom zbytky z nich.
krásný, potřebovala bych pár takových klacků s ušiskama, potřebuji je "nasázet" do jedné velké bezové houštiny vedle mojí nové zahrady. Nemám ale na ně štěstí
Dokud je mírná zima, tak datlovití ptáci nacházejí mnoho chutné potravy na kmenech a větvích stromů a včel si vůbec nevšímají. Pokud se ale stane, že jsou stromy obalené tlustou vrstvou ledu a ptáci se nemohou dostat ke svým oblíbeným chutným soustům, tak najednou si vzpomenou, kde mám včely a začnou dělat do úlů díry. Ale budiž jim to přáno, zatím mi nikdy nepoškodili včelstvo natolik, aby mu to ublížilo. Mám totiž velmi silná včelstva, která ztrátu části dělnic ani nepoznají. Divoké roje, které bývají usazené v dutých stromech, jsou mnohem slabší - pro ně bývá práce ptačích zobáků likvidační. A to je dobře, protože ty divoké roje bývají semeništěm různých včelích nemocí. Na obrázku je jeden z mých včelích úlů před rokem. Tu díru tam udělala asi žluna.
Tak technicky by šlo všechno, ale potom by to zanášelo v jistém ohledu solidní nepořádek do textů a případných reakcí k nim. Vezměme třeba i variantu, kdy někdo tady bude porušovat pravidla slušného chování, ale než si toho všimnu, text upraví a nebude možno mu porušování prokázat. Nebo právě onu úpravu když už pod příspěvkem proběhla diskuze - pro toho, kdo se jí přímo neúčastnil bude po případné opravě diskuze pod fotkou najednou matoucí a zdánlivě nesmyslná.
Pravá sametonožka se pozná od F. elastica vlastně jen podle velikosti výtrusů. Někdo udává rozdíly v pokožce klobouku, jinému to nefunguje. Takže okometricky bez mikroskopu... leda tak ještě podle výskytu na vrbě (elastica). Ty ostatní jsou vzácné a vypadají trochu jinak. Díky Terince, která mě na F. elasticu jako dobrý druh upozornila, do té doby jsem ho brala jen jako varietu. Je to holka chytrá a šikovná.
Předvčerejší krásné počasí mne vylákalo na kontrolu mých včelích úlů. Mnozí mají úly mnohem krásnější, to bývá dobré za plotem v soukromé zahrádce. Ale já je mám na veřejně přístupném pozemku, a tady platí zásada, čím krásnější úly, tím dřív je někdo ukradne. Musím dávat přednost tomu, co je v úlech uvnitř, navrch na nich musí být vidět, že jsou neprodejné.
Je to jižní svah, sluníčko svítilo. Včely se rozhodly využít vzácnou příležitost a proletět se venku. Je to pro ně dobré, když se během zimy občas dostanou ven.
Je to poprvé, co se mi povedlo vyfotografovat trubce tak, že je docela dobře zaostřený, nedá mi to, abych se s ním nechlubila. Přecejenom mu asi byla zima, dělnice v úlu ho asi předtím málo pouštěly ke stravě, tak byl pomalejší.
Tady je vidět, jak mají trubci veliké oči, větší, než jaké mají včelí dělnice. A mezi nimi mají ještě 3 malá očka. Být otcem další generace včel se podaří jen málokterému, a vítězí ten, který mladou včelí matku, co vyletěla na svatební let, uvidí dřív než ostatní. Na fotografiích trubců také obdivuji, jaký mají na hrudi krásný kožíšek.
Samozřejmě jsem se podívala i dovnitř do úlů. Všechno je v pořádku. Včely bydlí blízko česna, a taky blízko všelijakých škvír mezi nástavky, protože potřebují dýchat kyslík ze vzduchu. Když mrzne, zalezou si do prázdných buněk v plástech. Vzadu mají buňky naplněné medem, a zavíčkované včelím voskem jako konzervy - ukazuje tam šipka. Kdyby se vám zdálo, že vidíte jen málo včel, tak je to proto, že ony přezimují ve 3 - 4 nástavcích a já kvůli fotografování odkryla jenom strop nahoře.
Hm to je zajímavý, (sice to není o houbách), ale myslel jsem, že včely přezimují v takovým roji kolem královny aby kolem ní udržely cca tělesnou teplotu...
To je pěkný! Včelí medvídci Jen aby se nenechali nalákat a pak nezmrzli čudlíci pilný.Taky jsem někde měl docela povedený fotky včel, ale teď je nemůžu najít
Prosty, děkuji za doplnění včelích obrázků. Až na jaře a v létě poroste hodně druhů hub, tak bude nutno nechat volný prostor houbařům a včely medonosky pak nebudu vkládat na tyhle stránky buď vůbec a nebo jen velmi málo. Co se přezimování týká - když je chladno, skutečně jsou těsně kolem včelí matky a larviček. Ale i včely si potřebují čas od času vyprázdnit zadečky, pokud možno mimo úl. Včelám nevadí velké mrazy, ale škodí jim, pokud nastane dlouhá zima, a nemají možnost se vyprášit venku. Můžeš si to představit jako u lidí - kdyby si zavřel lidi na dlouhou dobu do krásné teplé místnosti, ale neumožnil jim jít někam ven na záchod, nedopadlo by to dobře. Mám úly vyrobené z jednoduchých prken, když se do nich opře sluníčko, na chvíli se zahřejí, a ta chvilka, co umožní včelám vyletět ven, je pro zdraví včel důležitá.
Když je někdy dlouhá zima a následuje studené jaro, že se včelám nedaří dostat se ven ani na chvilku, tak se ve včelstvu začne šířit nemoc zvaná Nosema. V knihách se o ní píše, že je to prvok, ale podle nových studii DNA je nosema taky HOUBA.
a nejvíc mne dostaly tyhle řasny na padlém,bukovém kmeni a to jsem je našel asi o 100metrů dál znova.pár jsem jich cvaknul,odebral vzorek a porejpal jsem se v nich mikroskopem,ale to kdyžtak příště,mějte sečaudýsbrekeke
Pěkně kápo Pomrazky na to že prošly mrazem několikrát, ještě držej fazónu, klackouš je zajímavej a kopyťák hezky vyfocenej...když to shrnu, tak snad zejtra vylezu z nory a ještě vběhnu do terénu...
Ahoj, posílám sice dost hroznou fotku, ale nebývá častá- Battarovka pochvatá. Našla jsem ji v Lednici před dvěma lety, byla jsem tu v sobotu a neděli, tak jsem mrkla, jestli tam náhodou nebude a byly tam hned 3.
Nerostou, jsou to plodnice vytrvalé na stanovišti, stejně jako Geastrum, jejich čas je opravdu v pozdním létě a na pozim. A je to Battarraea stevenii vždyť ty staré předloňské plodnice (nebo možná ještě ty později nalezené)měl Antonín v ruce.
to já o ní vím, z atlasu, je to velice zajímavá houba, ale v realu ani takhle na fotce, že by ji někdo našel jsem neviděl, až teď, vše je jednou poprvé a hlavně je EN ! to Apanachi: nechci tu mluvit za Robiho, ale zdálo by se mi docela vhodné, kdybys ji dala do atlasu!
Text bych klidně do atlasu napsal, aby mohla Apanachi založit fotku, jen jsem podle velikosti vyčet to samý co kápo, že by to měla být spíš battarrovka Stevenova, pochvatá má být menší do 30mm
jasně že je to Stevenova, myslel jsem, že tohle je už vyřešené... Nejdříve jsem chtěl vyjádření Robiho jakožto admina stránek, jestli ji do atlasu zařadit či nikolivěk. Prosty, text bych mohl napsat taky... chtěl jsem jen dodržet jistou kurtoasii.
Zdarec dneska to bude trochu monotematický,ale potřeboval bych víc hlav,co víc ví Ještě z doby před týdnem-nemůžu se nějak dobabrat,co je tenhle woodlover zač.
..kterou jsem udělal den poté-lišky nálevkový jsem našel i ve velmi jedlý kondici,lepší než tyhle vyfocený(a ještě neostře )a byli i další překvapení.Zatim čaudýsbrekeke
Na jaále kterejžtov každym atlásku je vyobrazenejch a popsanejch aspoň deset druhů,a u každýho ještě tři podobný popsanýjak je to vlastně s literaturou kolevá klackošů-vyšel nějakej solidní atlásek/klíč
Na spřátelených slovenských stránkách je hodně barevně podobný - Bělochoroš jabloňový (Aurantiporus fissilis), který roste nejen na jabloni, ale je tam i jeden nalezený na buku, takže je možné, že může růst na listnáčích všeobecně (ale je to jen tip). Dále jsem dohledal možný Oligoporus undosus - Bělochoroš vlnitý, který jsem našel na fotografii jedněch švédských stránek - posílám vzkazem. Po překladu je zřejmé, že roste i na vrbách!
No ten jabloňák má podobnej hymenoforek,to pozkoumám,ten švédiš je víc rozlitej ten to asi nebude,díkecza nasměrování,já ještě juknu k holanďanům a frantíkům,tam se dá taky hodně najít
No tak jsem toho prolez hafo,ale totální shodu jsem nezaznamenal,asi to budu muset nějak dopravit k mistru Kotlabovi-naštěstí mám exsikátek,dneska jsem ho našel naprosto perfektně vyschlej v kapse v bundě.
Já klackomycety nepreferuju ale zde cituji Prosty" většina bělochorošů roste na jehličnanech " a trochu nesouhlasím. Mohou růst i na listnáčích a to poměrně velmi často. A TYPUJI Oligoporus lacteus