A něco také do kuchyně i když už nejsou vánoce , pod skleněnou deskou stolu, máme stále ještě výzdobu Další várku z neděle vloží Honzínoss zase příště , já se loučím OLÉÉÉÉÉÉÉÉ
Jj, Labák je krásnej kus země, kápo zřejmě při pohledu na tu krajinku měl podobný pocity jako naši předkové, kteří pojmenovali tenhle kout česko-saské švýcarsko. Doporučuju k návštěvě i německou část Labského údolí, se svými stolovými horami z obrovskými pískovcovými skalními věžemi, prostě paráda...už dost, jeďte tam kdo můžete
Na tramvajové zastávce jménem Hlavní nádraží se vždycky ráda dívám vzhůru do korun stromů. Takhle vypadá jerlín japonský v zimě. V pražských parcích jsou jerlíny k vidění dost často, protože dobře snášejí zimní solení chodníků a silnic - naarozdíl od našich původních českých druhů dřevin. Zejména javor klen, ale i duby, kvůli solení dost chřadnou.
Akát je blízký příbuzný jerlínu, i když pochází z opačné poloviny zeměkoule. Zatímco ve Francii a v Maďarsku mají akáty velmi kvalitní dřevo, u nás je jejich dřevo následkem mrazových poškození vhodné jedině jako palivo do kamen. Prý má vynikající výhřevnost a zůstává po něm málo popela. Do našich lesů se akáty jako dřevina asi moc nehodí, ale mezi budovami jsou krásné. A pro včely a čmeláky to jsou velmi užitečné stromy. Ještě napíšu jednu zajímavost. Do akátového dřeva nejde zatlouct hřebík, je moc tvrdé.
Brtníku, jseš taky včelař? Na jerlínovém medu včely dokážou úspěšně přezimovat a člověk nemusí včelám dávat před zimou žádný cukr. Teoreticky by bylo ekonomičtější med prodat a dát včelám levnější roztok cukru, ale našinec je línej, a rád ponechá včely, ať se postarají samy.
Nikdy jsem pod jerlínem žádnou houbu neviděla. Je to hlavně tím, že je zahradníci vysazují na taková místa, kde by se jiný strom neudržel. Právě tramvajové zastávky apod. Takže většinou je pod nimi dlažba nebo asfaltová cesta, zdupaný trávník, psí záchod, apod.
Tak jsem trochu brouzdal archivem loňského roku a narazil jsem na toto, což jsme s Jonasem ofotili, ale pak jsem na to zapomněl. Něco mi to připomíná, možná i někomu z vás
Hmm-tož toto neznám,ale našel jsem něco podobného na dubovém lupení,když jsem fotil špičku česnekovonnou a považoval jsem to za bujné podhoubíčko...jsem to ale amatér
Tak asi mám moc bujnou fantazii, já sem si myslel na něco vzácnějšího, co tady nedávno proběhlo, ale v počáteční fázi.
To Roman: Ta Xylaria to nebude jednak kvůli barvě ale i tvaru a konzistenci...prostě je to jiný
+ 2012-01-18 07:28:42
anonym-Roman Maňák
Mě se nezdála hlavně ta barva, což jsem poznamenal ve svém příspěvku. Ale tvarově to tu X filiformis připomíná, co se týká konzistence, nemůžu z fotky posoudit, ale pokud to není dost tuhé, ale spíš houbově měkké, tak se ta dřevnatka dá vyloučit.
+ 2012-01-17 20:05:50
anonym-Roman Maňák
Mě to připadá jak docela vzácná Xylaria filiformis, ta má zhruba takový tvar a vrcholky většinou do běla. S oblibou roste právě na žilkách listů. Je tam trochu nesedí ta barva. Každopádně ASI to bude ona
Díval jsem se na tu (růstem podobnou) Xylarii filiformis - ta nemá ty vrcholky tak "vláknité" jako tyto. Dosti patrné je to na detailu té větší plodničky. Jinak barevnost také "nesedí".
Jo, ta mne napadla taky, ale...nikdy jsem ji neviděl, stádia vývoje jsou obrovsky rozsáhlá a mám v tom chaos nebo šaos nebo jak se ten cizinec projevuje, co mi v tom dělá bordel
Minulý týden jsem začali čištění a úpravy ptačích budek v naší CHKO Litovelské Pomoraví.Jsou umístěny jen ve výšce do 2m,na čištění nepotřebujeme žebřík.a ptákům to vyhovuje také. Tuto a i většinu dalších si vybrala ke svému bydlení sýkora koňadra.
Do budky si nanosí sám,donášková služba tu nefunguje,kůru z okolních stromů,modřín,borovice a pro lepší pohodlí si hnízdečko ještě vystele srstí z vysoké a černé zvěře.
Ještě ho ,ale i mě čekají další letní sídla ptačích pěvců ,které bychom chtěli připravit pro jejich obyvatele,kterých bohužel každým rokem ubývá. Náš těší ,že všechny budky byly zatím obsazeny. Tak zatím mě čas na zimní houby nezbyl....
Jo,jo tento příspěvek je na místě. Zpěváčky také podporuji. I když teď jen tím, že jim sypu a udržuji "pítko" nezamrzlé. Mám od loňska také "zaděláno" na budky pro menší pěvce, ale na podzim jsem se k rozvěšení nedostal. Dobře to děláte, kucí. Fakt paráda. 10x je málo.
Dobrý večer všem mykomilcům, nějak mi to trvalo, to asi kvůli tomu bílýmu co se tady venku poslední dny objevuje. Dnes tedy vložím druhé pokračování z focení Mušlovek – ze středy 11.1.2012 …
Potěšil mě též prvonález Hlívy hnízdovité - Phyllotopsis nidulans. I když vedle na tomtéž kmenu rostl celkem početný trs minimálně patnácti plodnic, vkládám tuto menší na relativně koukatelném obrázku. Světlo nic moc a Hlívy rostly nízko u země …
veliká krása,tyhle i ty minulé,gratuluji k prvonálezu,jinak u nás také napadlo,byl sem na chvíli o víkendu,něco málo jsem našel,ale nestálo to ani za cvak,hold není každý den posvícení
Paráda, tato fotka se mi obzvlášť líbí. Já jsem snad ještě u pohárovky neviděl takto rozhozené peridie i když se s pohárovkou setkávám docela často. Zajímavá fotka
Tak pokračování ze čtvrtku...Rosolovku listovitou nacházím na tom samém místě již několik let. Jen minule byla si 30 cm velká. Letos zase rostla tak vysoko, že jsem si musel stoupnou s nataženýma rukama na špičky...ale dosáhl jsem.
Bylo až s podivem, kolik čerstvých penízovek skončilo v mém košíku. Většinou to bývá u nás tak, že ačkoliv je teplo, nestihnou se vyklubat nové plodnice a pak se zase oochladí. Letos je vidět, že ta zima je opravu jiná.
Opět pěkné obrázky,je fajn,že Ti ohnivce prosperujou,například Kraken o ně asi přišel a zrovna letos to vypadá,že jich je na stanovištích neobvykle mnoho.P.S.-myslíš,že ten pižďuch na ohnivci je šneček jó?
Co s tím? Nasadit do substrátu, nemám zkušenosti, je to nádhera jak se mají k světu. Ještě jsem to nikdy neviděl, ale je fajn vidět plodnice v tak malých velikostech.
Zkusit bys to mohl, ale chce to více rosit než normálně, aby měly malý stále dost vláhy, trochu světla a někam, kde je stálá teplota. Přesto se obávám, aby malé plodničky nezaschly... můžeš zkusit, rozhodně tím nemůžeš nic zkazit.
Otázkou hlavně je, jaký substrát zkusit. Osobně říkám rovnou, že s umělým pěstováním nemám zkušenosti. Ale dřevo dle mého ne, na to už je pozdě, spíš nějakou slámu, piliny či něco podobného. V tomto ohledu je asi největším současným žijícím odborníkem Ivan Jablonský a podle mého by mohla pomoci jeho kniha Jedlé a léčivé houby - pšstování a využití. Stejně tak by možná pomohl a poradil pan Petr Knápek alias Forrest Run, ale tomu sem byl před delší dobou pro nevhodné chování zakázán přístup a tedy maximálně mohu poradit obrátit se na něj elektronickou poštou na adrese, která je veřejně známá a tedy si dovolím ji publikovat i zde - mobily zavináč mobily.cz (antispam ochrana).
To je fakt zajímavý, dokonce mi to přijde, jako kdyby se výtrusy uchytily na těle plodnice a tam přímo "vyklíčili" bez podhoubí rovnou, je to možný tohleto
A nebo už rozbujelé podhoubí vyběhlo po plodnici nahoru a začlo plodit, ovšem nemá z čeho růst, protože místo na vhodném substrátu se rozbujelo na staré hlívě??? Fakt zajímavý
Zajímavý to je, kdyby se s tím člověk piplal tak to nedokáže. Hlíva navíc nebyla ani přerostlá, zřejmě nastaly vhodné podmínky pro růst plodniček přímo na trsu bez sebemenšího přičinění. Zdá se mi, že vyklíčily přímo vlastní výtrusy - tomu se říká síla přírody