4-10.srpen v Krušných horách u Hory Svatý Kateřiny, mám tu bylinkářsko-kořenářský žně a stepuju po loukách jako Koza Stepní od slunka do slunka, ale i tak jsem si půlhodku na houboharašení našel a 3x jsem zaběhnul do těchto majestátních hraničních hvozdů!:o))
Ten velikej kluk úplně vpravo, mohl by to bejt Hřib borový? Cca 800m.n.m., nízký smrčky, jedna vzrostlá borovice, ale takovejch 10-15m od kmene, jihovýchodní expozice svahu!:o))
No jéje, tak vo tom ani potom a Tebe a Zdenosse na tyhle místa taky rád v sezóně vezmu, budete-li mít zájem Honimírci!:o)) Děkuju za pochvalu a maj sa fešno!:o))
"Kapří Duch v mechu si hovící", to nemá chybu, Tě vyhlašuju letošním "Nejotužilejším, Nejnezlomnějším a Nejzarputilejším HouboEskymákem, tzv. "MykoYetti"!:o))
Hned jsem to musel zalít kafem a zajíst jablečným koláčem, 3 kg octových hub byla moje několikaletá norma, protože je konzumuji jednou za uherský rok...
A to je to Tebou tolik protěžovaný a anoncovaný supermakro, žeáno, no musím uznat, že to vopravdu má něco do sebe, ten LedoKapřík má ta 1-2 cm, žeáááno?
Na druhé stránce se diskutuje o přisvětlení houby. Aby tu nebylo takové smutno, vložím několik fotografií na ukázku. Před a po... Kdopak se přidá a též přispěje nějakou ukázkou .
Papouchu, takovej zdánlivě nepodstatnej rozdíl pár kandel a co to udělá, máš pro to perfektní cit!:o)) Tohle není taková sranda jak to vypadá, mě to první den vycházelo buď strašlivě přepálený nebo v nepřirozenejch barvách, automatika je z toho "plachá" a když jsem si nedával bacha, odkud svítí sluníčko, tak mi to tam házelo dvojí stíny, Hnus Fialovej, prostě to chce trénovat do zblbnutí a každou sezónu nastřílet tisíce snímků, "Practice makes Master!", žeáááno Mistře George?!
Peťane, na automatiku se vyprdni a jeď pouze v manuálu s ručním nastavováním clony a expozice, automatika to vše přisvětluje. Nastav si max clonu a zkoušej pouze dobu expozice od rovnovážné polohy "0" a jeď drobně do mínusu tak 1/3 - 2/3 a ono to půjde.
Draku, už jen jak jsem si to přečetl, tak na mě padla depréze a pocit zmaru filipínskýho domorodce, co si právě za pomoci ostrýho šutráku, ohně a několika let trpělivosti vydlabal svoji kánoi a vydal se s ní poprvé na vodu a deset minut na to okolo něj elegantně propluje třistametrovej tanker rychlostí 25 uzlů! Hele, to ani nevím, jak to tam na tom svým Niconu P80 nastavit! Ale víš, jak jsem zarputilej a sveřepej a když se zakousnu, tak už se nepustim! Koupím si k tý mašinologii návod a pak si to ještě pro jistotu od Tebe nechám ukázat, jestli budeš tak hodnej!:.-) Teď se právě peru s problémem "hlubkový ostrosti"!
Chválit a povzbuzovat můžeš a snad i nějakou tu diplomatickou, pozitivně-konstruktivní kritiku moje mužská ješitnost unese!;o) Až se v sezóně poznáme osobně, tak i toho Zaprděnýho Páprdu ve světlě Tvýho HouboCharisma odvolám a budu si Tě jaksepatří považovat, HorskáPumo-MykoFuhrere!;o)!;o) Co nejradši piješ, ať vím, s jakou flaškou k Tobě zavítat? Hele a mohl bych Tebe, Kudlu a ostatní Zimní houbaře-Sametonožkáře rovnou zneužít stran penízovek? Já s nima moc zkušeností nemám, v Krušných horách rostou dost na jeřábech a pár trsů jsem zaregistroval na jívách a na bucích, ale Ty je máš jakožto fotogenický houbičky velmi v oblibě-na jakých druzích stromů je nejvíc nacházíš, jestli spíš na živým nebo na mrtvým dřevu, vyskytujou se rovnoměrně po celou zimu a nebo přicházejí ve vlnách, dávají přednost vlhkým stanovištím, jestli radši rostou na slunci nebo v zástinu, jestli nějak záleží na orientaci svahu,dají se sušit?...Zkoušel jsem se zeptat Strejdy Googla, ale dostal jsem příliš protichůdných informací! Za případnou pomoc a rozpoutání živé diskuze předem děěěluji překvapeně!:o))
Peťane, sametonožky rostou, alespoň tady především na mrtvém dřevě a pařezů listnáčů. Nejvíce kolem vody nebo různých cest, škarp apod. Jinak se dají najít kdekoliv, kde na ně narazíš. Rostou tu zhruba dvakrát, třikrát za období jejího růstu. První vyroste říjen, listopad. Když je mírná zima a teplo, vyrostou během ledna a února po druhé, nebo až během března. Upřednostňují jívu, černý bez, ale nacházím ji i na březovém pařezu a jiných pařezech listnáčů.
Tak mně jednou vyrostl malý trs sametonožek i na zahradě na keři červenýho rybízu Všimnul jsem si jich, když jsem jel před Vánocema pro pár čerstvých větví do vázy... Forreste, nic si z toho nedělej, já se snažím fotit houby už 4 roky, a pořád ty moje fotky vypadají jako kdybych byl chovancem ústavu pro momentálně postižený...
George, moc děkuju, u Hostivařský přehrady je taková pěkná doubrava, na kterou si už dlouho brousím zuby jakožto na potencionální winterhoubařiště ale na dubech zřejmě moc nerostou, tak se po ní radši juknu do křáčí okolo potoka, omlouvám se za svoje dotazy. I na takovejch seriózních webech typu nahuby.sk je mimo jiný non-sensy napsáno, že třeba hlíva na živejch stromech neroste, proto mě onehdy překvapilo, jak Ti rostla na tom živým ořešáku! Díkec!
Slejíku, Babarský Barborky z rybízu? To je úlet! Jak voní? Děkuju za info a až Ti začne harašit, pomůže Ti arašid! Budu se snažit dotáhnout to aspoň na toho chovance-cvokance A nebo dokonce na žumponora, což by pro mě byl hogo-fogo džob!;o) Díky!
Zede díky moc! A jak že voní ten rozkvetlej barborkoidní kdoulovec? A teď si všímám,píšeš o jilmu-to už je, želbohu, docela vzácnej strom, zatracenej brouk, zatracená grafióza! Co naděláme, slyšel jsem, že se anglánům podařilo vyšlechtit odrůdu odolnou vůči oběma formám grafiózy, tak se jich snad ještě dožijeme, je to takovej pěknej a elegantní strom! A nacházíš je taky na živých stromech nebo jako Kudla jen na mrtvolkách a pařezech, prosím? A co teď, rostou?
Sametonožka je velmi všestranná...Na živých i neživých...Velmi často na pařezech při likvidaci náletů,mnohdy na každém pahýlku trsíček...Teď jsou pod sněhem,v týdnu něco cvičně odhrabu...Největší nepřítel sucho a vysoké teploty při oblevách...A pak my...
Zede, ten kdoulovec jsi měl jako Barborku vyfocenou o Vánocích na nahouby.cz, tehdy jsem se Tě ptal, zda-li voní tak božsky jako plody! Nějak jsi mi neodpověděl...ale další šanci si k ní čuchnout budeš mít ještě dřív, než dorazí Vánočník...už na jaře! Ale zpět k sametonožkám. S tím oteplením při oblevě to myslíš tak, že jsou pro ni suboptimální jak teploty hlouběji pod nulu, co zastavěj její růst, tak teploty přesahující dejme tomu 10°C, podobně jako u něktejch arktickejch ryb, co hynou okolo 12°C, protože při těch teplotách začnou mít fatální potíže s látkama, který při teplotách pod bodem mrazu bráněj růstu ledových krystalů v jejich tělech? Že se jim prostě začne "vařit fridex"? Koneckonců houby mají blíž k živočichům nejen chitinem, ale i metabolickejma dráhama!A podle Tebe to afektuje fruktifikaci nebo už vzrostlý a hotový plodnice? Našels někdy sametonožku na osice, olši, habru, lísce, ořešáku, prosím? A říkáš, že nejvíc jí je u země na pařezech po náleťácích a pokud možno ve vlhku, ja? S tím suchem jsem si to myslel, když jsem viděl ty fotky nastojato usušenejch sametonožek od DědyBobra! Moc děkuju a omlouvám se za poněkud infantilní dotazy!
Chozé, ale vždyť víš, jak to myslím, kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu chodit na houby v prosinci neco v lednu, tak se ho zeptám, jak moc těch narkotik vyhulil, případně vyšňupal! Ledacos se dá vygooglovat, ale našel jsem tolik protichůdných informací, že se radši ptám Vás, Starej Pardálů-Praktiků! A ze zkušeností s bylinkama vím, že třeba někdo před 50 lety napsal o Medvědici lékařský(blízká příbuzná brusinky, používá se při zánětech močovejch cest), že do čaje s ní je potřeba přidávat sodu, protože jinak nedojde k uvolnění hlavní účinný látky hydrochinonu do čaje, že se tak děje jen v zásaditým roztoku, to jsou 3 mylný informace v jedný větě a přesto se to otrocky přepisuje do novejch atlasů léčivek a nebo do popisek herbářů, i když je tohle dogma vyvrácený už dobrý čtvrtstoletí, proto si informace z knih i z netu radši konfrontuju s praxí, ušetří mi to mnoho "jalovejch" kilometrů bezúčelně naběhanejch po lese, když mi tu zkušenější a prostřílený houbaři poradíte, budu vděčnej!
Zajímavé dotazy...Přiznám se,že nějak prestižně nevnímám na čem jsem sametonožky našel,ale myslím,že žádná listnatá dřevina není mimo hru...Určitě velké změny neprospívají žádnému přírodnímu organismu,zvláště je-li přírodou formován k jinému počasí než které k nelibosti některých politiku panuje v poslední dekádě( a nebude to do budoucna zřejmě lepší...)...Hibernace jištěná sněhovým příkrovem střídána pozvolnou oblevou asi bude tím pravým ořechovým,nestandardně vysoká teplota s vysušujícím větrem pak na opačné straně spektra možností...Mladé plodníčky pak zřejmě budou flexibilnější a odolnější...Ale to jsou vše jen úvahy pokorného obdivovatele Matky Přírody...Během milionů let jistě všechny možné situace nastaly a reakce na ně byly vpečetěny do genetických kódů...
Díky moc za info, Zdeno! S těma genetickejma kódama velmi elegantně vyjádřeno, Mistr Flégr by z Tebe měl radost, bravo, takhle hutně a výstižně vystihnout postneodarwinizmus, což je momentálně nejvíc podporovaná evoluční teorie!:o) To je třeba taky důvod, proč má Smrk stepilý v chromozomech 10xvíc genetický informace než Homo, řečený sapiens-musíš mít hromadu es v rukávu, jak zvítězit nebo alespoň remizovat s predátorama, konkurencí i přírodou, když nemůžeš nikam zdrhnout ani se podrbat/vykousat si blešky!
Václave, tato už je moc velká, ale když vezmeš malou kulatou, odblaníš ji, zbude Ti jen jakoby žloutek, to je papáníčko . Takto chutná po kedlubnách. Člověk musí vyzkoušet vše, žue?!