Ríšo máš to parádní, orchidej to je každopádně, ale jak jsem vloni zjistila, není to tak jednoduchý je určovat. Chce to vidět i list.Ale kovaní to možná poznají i bez něj
Ještě pro Jonase,nebo ostatní znalce motýlů.Tady je fotka toho greenhorna ze zhora.Lepší nemám,foukal zrovna vítr,tak je roztřesená.Snad se dá poznat co je to vlastně zač.
Když už jsem sem tahle vlezl,tak přidám něco houbového.Zaschlá vláknice začervenalá.Fotil jsem ji na stejné lokalitě jako toho motýla. Letos jsem těch vláknic potkal už hodně,vypadá to,že mají boom.
U nás je sucho a nic neroste a proto nic v poslední době nevkládám.Přeorientoval jsem se díky tomu teplu na motýly , ti "rostou". Hnědásek jitrocelový je u nás na Podblanicku docela vzácnej, i když celorepublikově je to nejběžnější hnědásek.
Hnědásek rozrazilový je v ČR kriticky ohroženým druhem a já u nás včera oobjevil jednu louku, kde jich byly desítky.Až do večera jsem byl v euforickém rauši a volal všem svým podobně postiženým kamarádům jakouže to supervzácnost jsem objevil.
Spolu s ním tam poletovala tahle nádhera v podobě samce ohniváčka modrolemého.A opravdu, jak napovídá rodové jméno, bylo to jak kdyby z kytky na kytku přelétával malý plamínek.
No a nakonec i nějaké ty houby byly.Když jsem se vracel přes "hory a doly" k autu tak jsem v jednom malém potůžku narazil na tyhle překrásný čapulky. Ahoj a všem přeju hezký den Martin
Já sama motýly neznám, tak do toho nemohu mluvit, ale myslím si, že jestli má některý druh motýla vazbu na nějakou konkrétní rostlinu, tak by se měl dát k té rostlině do herbáře. Ať máme zajímavější a pestřejší herbář než jiné internetové stránky. Právě tak housenky na té rostlině.
Potom se nedivte,že sem vkládám raději nehoubové fotky.Tohle jsem fotil v jednom mokřadu,žil jsem v domění,že je to vachta trojlistá.Když jsem ale zagůgloval,tak koukám že jde o něco jiného.Dokáže to někdo určit?
ještě k tomu fotografování hmyzu.Člověk si musí hlavně najít takový hmyz,který je ochoten se nechat fotit.Tenhle krasevec by se nehnul snad ani,kdyby okolo něho běhalo stádo slonů.Taky nevím jak se jmenuje.
Pěkně Tondo. Ta zelená píďala by možná mohla být Běločárník habrový (nedávno tu byl) nebo B. smrkový (dříve Zejkovec). Ale podle těch zadních vykrojených křídel bych nevylučoval ani nějakého Zelenopláštníka. Chtělo by to pohled seshora.
Výhledy pěkné, až na to vertikální UFO. Že by zlobil ten vysílač. Motýl je, Fino, Batolec duhový - Apatura iris. Také jsem měl několikrát štěstí ho potkat, je to krasavec.
Dovolím si... Spolupracovník se svojí přítelkyní brouzdal kolem chaty a našel tyto krásné křemenáče, kterých bylo skoro celá stovka. Není to nádhera?! A to jsem tam chtě do těch míst vyrazit. Kdo má štěstí a je v danou dobu na správném místě, může se dočkat takového překvapení!
Letošní počasí a způsob jara zdá se mi poněkud něšťastným. Teploty haprují od extrému k extrému, vláha stejně tak a co naprší, záhy vysuší parna a větry.
I proto jsem letos takový poněkud lenošný a moje domácí sbírka udělátek se tento pátek rozrostla i o mobilní klimatizaci.
Přesto jsem už cca 2 týdny pokukoval po květeně a jedné lokalitě květeny se týkající, kde jsem doufal nalézt pár zajímavostí a pro mne prvotin.
Shodou náhod se lokalita nachází v místech a nedaleko míst, na které mám ze svého dětství bezpočet vzpomínek hlavně v období zimy, ale jednou i v létě a jednou i na svatbě (naštěstí cizí).
Včera (bráno v rámci hodiny, kdy toto píšu) jsem už definitivně neodolal a vyrazil tam na sever. Neplánovaně, prostě jsem se ráno probudil a řekl si - proč ne. Cestou jsem zavolal Jonasovi, přeci jen, lokalita se nachází "relativně" poblíž a proč nevyužít té přéležitosti k setkání, pokecu a třeba i společnému focení.
Bohužel až skoro v půli dne jsem si vzpomněl a doteď si vyčítám, že i při průjezdu opravdu jen několik stovek metrů od bydliště Lycana jsem na něj (promiň, promiň, promiň) uplně zapomněl i když jsme se na FB zrovna o této lokalitě bavili i o potenciálních druzích, co jsou zde k nalezení.
No, počasí nás dostatečně vytrestalo, tedy poté, co jsme prv na horské chatě nacházející se nedaleko likality samé dali tekuté občerstvení.
Onu chatu pamatuji jako dítě z několika lyžařských a jednoho letního, spartakiádního tábora, stejně jako celé okolí. Ale tehdy jsem ani zdaleka netušil, že se do těch končin budu vracet před cca 10-ti lety jako svatební host a před pár hodinami jako "lovec pokladů".
Dotaz na onu lokalitu na oné horské chatě neproběhl úplně bez odezvy, byť jsme se pokynů nakonec vůbec nedrželi.
Hledat z auta květinové poklady přímo za jízdy, to je kapitola, již bych snad i přeskočil, stejně jako nejhezčí nálezy. Dnes jen malou návnadu, hádanku a pár náladovek.
Začnu jedním mým oblíbencem, rostoucím hlavně v horských a podhorských oblastech, ale občas jej lze potkat, výjimečně, i v nížinách. Rdesno hadí kořen.
Ve chvíli, kdy jsem Jonasovi dotelefonoval začlo na "dálném severu" pršet, jak jsem se dozvěděl po příjezdu, provázeném deštěm na posledních cca 20km cesty.
Ale ani sníh, ani déšť, ani mráz, ani hoši z páté B mě nemohli donutit, abych se na danou lokalitu nevydal.
Jednou z odměn nám byl i vemeník zelenavý, který nás provázel skoro na každém kroku v místech, kde jsme zakotvili a fotografovali.
Byl k vidění snad ve všech barvách a odstínech nacházejících se mezi bílou, zelenkavou a žlutavou, stejně jako v tomto krásném stádiu před rozkvětem, jež pro mne bylo prvenstvím, až po skoro odkvétající jedince.
Už od cesty autem zpět z oné horské chaty směrem k lokalitě jsem si podél silnice všímal jednotlivých rostlin v různém stádiu květu - zvonečník klasnatý.
Jonasovi muselo zvonit v uších a většině odborníků ma květenu zvoní ještě teď, neboť než jsem se rozvzpomněl na správný název, vystřídal jsem polovinu herbáře
U extrémně mladé rostliny jsem si opravdu nemohl odpustit tuto až podcloněnou, uměleckou fotografii. A doma po shlédnutí na PC z ní sám mám radost, protože se vše podařilo jak jsem opravdu chtěl.
Někomu může přijít neostrá, kýčovitá, nijaká, pro mne je přesně taková, v jakou jsem doufal.
Nejhorší byly světelné i povětrnostní podmínky, chvíly bylo vše skorem ideální, ale velice záhy se proti nám stavěl buď sluneční svit, vítr, až skoro vichr, či oboje společně. Nakonec se slunce sice umoudřilo, ale ustoupilo vláze hnané nám do tváří právě silným, nárazovým větrem. Byl jsem rychlejší a v autě jsem čekal, až Jonas unikne promoknutí na kost.
V jednu chvíli v průběhu focení jsem neodolal pohledu ne na lokalitu samou (byl jsem líný měnit snad pošesté objektiv), ale do protistráně, na krásnou, jen místy obydlenou přírodu.
Bohužel lomy stínu, světla, podmračných i zasluněných částí se zde trochu podepsal a tak v dolní části hraje svou roli prosluněná podmáčená část s rašeliništi, zatímco v dáli za skoro neviditelným elektrickým vedením jsou vysokohorské roubenky.
Po návštěvě lokality a cestou i jednoho otevřeného a jednoho zavřeného obchodu jsem přímo přes Jonasovými okny byl upozorněn a sám si i všiml dalších krásných květin u kterých jsem se, už bez stativu, čistě jen z ruky pokusil o foto.
Jednotlivých kvetoucích rostlin druhu jestřábník oranžový tam bylo na desítky, vybral jsem si asi 3 modelky a tato doma nakonec vyhrála mou soukromou volbu o královnu umístění na stránky.
A nebyl bych to já, kor v tomto ročním období věčně kýchající, kašlající, prskající a smrkající alergik, abych si odpustil na rozloučenou sem umístit jednu malou hádanku.
Díky Jonasi za prima den, pokec a chvílema i podsvícení, ty opravdové špeky jsem si záměrně schoval na příště.
Tak schválně, copak jsem to pro vás vyfotil? Jedna opravdu drobná nápověda - v herbáři tento druh už máme.
A já díky, že jsi mě celkem náročném pátečním večeru () vytáh´ ven. Člověk by neřek´, co vše má prakticky "za barákem". To, že jsem ten déšť schytal, byla legranda proti té otevřené brašně, která se málem změnila v akvárko Pěkně Ti to vyšlo ... a hádat samozřejmě nebudu.
Díky bando. Ale, Standýs, kýchavic tu máme povícero, takže, heeeeeepčík, zkusíš to i blíž? Upřímně řeknu, na místě jsem Jonase mystifikoval hned několikrát A mrzí mne, že prha tam teprve pokvete a nemělo, zatím, smysl ji fotit.
Jak já to závidím, u nás jsem sebral tak jeden krásný hříbek na každé mé lokalitě, jinak ani ty suché holubinky se nedali fotit ani určit, teď popršelo, tak doufám, že se to spraví