Přátelé nezbývá mi než tiše závidět vaše krásné nálezy, kterým,u nás je strašné sucho, všude okolo spadlo aspoň trochu vody, u nás nic.Přesto se i na mě usmálo štěstíčko a konečně jsem našel letos první smrkový křemenáč
Slibované dubáky... Byl jsem nyní dva dny na chatě. Večer jsem měl bobky, začalo bouřit, ale jen nad Žákovou Horou a pak šla bouře pryč. Spadlo deset kapek, na vzduchu to nebylo znát. Topil jsem si ohýnek, cucal pivečko, bylo krásně. Nyní za půl hodiny na noční, chjo , ale ráno možná uteču a pojedu se podívat na křemílky, jestli se od neděle nějaký vyklubou (suchem).
Po delší době zdravím všechny houbaříky.Máte to všichni moc pěkné. Dneska dám jen jednu pro mě neznámou houbičku.Prosím o pomoc.Našel jsem jí na staré větvičce vinné révy.
Ještě se na kůře objevily tyto plodničky,asi 0.4 mm .Více zaostřit mi ten můj kompaktík nezvládá má velice malou hloubku ostrosti.Tak můžete dále bádat.Čauky Véna.
Já ty hlenky snad nedám! I když po Jonasovi je stejně lepší si nechat nějaký odstup. Musím se pochlubit, ty vedra jsou jak dělané pro hřib plavý. Šel jsem skoro na jisto.
Lidi, jak to děláte, že vám hmyzáci takhle pózujou??? Vím, že praxe je ta, že se objekty mírně podchladí, ale není to pak mázlé, jak chudáci cvakají zubama?
Já to třeba dělám jednoduše...hlavní je mít dost světla, takže hmyz fotím jen za krásného, slunného a teplého počasí - to jich je taky nejvíc k spatření, potom už stačí dobře zaostřit a jen cvaknout - foťák má pak rychlejší uzávěrku a fotku nemám ani rozmazanou a je pěkně ostrá - samozřejmě že u některých drobnějších druhů strávím u focení toho času víc...třeba tenhle červotočovitý měl asi do 2 mm
...jo a ještě něco...ze skušenosti vím, že pokud má brouk míň než 1 cm tak je zbytečné ho vůbec dávat do ledničky, to jsem zkoušel a i když jsem ho tam měl třeba dvě hoďky a pak ho dal ven, že ho vyfotím, nestihl jsem ani zapnout foťák a on už mi utekl...
Brouci se fotí snadno, ti nejsou tak rychlí. S blanokřídlými je to horší. Třeba tuhle vlnařku jsem stihla bez jakékoliv přípravy. Tedy přesněji, ona sice vypadá, jako by lezla dovnitř do květu, ale ve skutečnosti ona naopak couvá ven z květu. Takže finta - sleduji, do kterého květu leze dovnitř a zaostřím foťák. Když se nasaje a couvá ven, stisknu spoušť. Ale i tak to byla klika, že se mi povedla. Tenhle hmyz je sice velmi hojný, ale tak pohyblivý, že ho člověk skoro očima nevidí.
S podchlazením moc dobré zkušenosti nemám. Většinou se jim přitom nepřirozeně zkroutí končetiny a tykadla. A když počkáš až se vzpamatují, jejich první reakce je vzít roha. Mě se nejvíc osvědčilo je na nějakou dobu do něčeho uzavřít a počkat až se zklidní. Po vyndání se pak většinou chvíli nehýbou.
Děkuji za vaše rady a zkušenosti s focením objektů, které mají víc nohou než jednu! Asi se nedá nic dělat, a budu muset pustit foťák do vyššího ISO a čas tak udržet co nejkratší.
Je to dřina jako všechno.Po milimetrech posouvat těžký stativ ke hmyzu velmy vláčnými pohyby,objektiv z mezikroužky zaostřený na nekonečno,obraz na displeji maximálně zvětšený.Až je potvora maximálně ostrá,tak počkat až přestane foukat vítr a ještě správně odhadnout že nebude foukat za dvě vteřiny po zmačknutí samospouště,jo a před tím ještě ručně zaclonit starý objektiv na maximum a odhadnout čas expozice,asi tak jeden případ ze sta vyjde,že hmyz neuletí.Pak už je to brnkačka Velikost potvory-5 mm,vdálenost objektivu od hmyzu-5 cm,ISO 100,clona 16,čas 0.5 s.
Dobré odpoledne.. Včera se pokračovalo v hřibovité klasice rostlo všechno ale ty vedra se již projevují. Nevím jestli letos už někdo dával nevím ani přesně druh ale vkládám :) hřibovité tentokrát vynechám...jinak podařili se i první kříště ale došli baterky :/
Dobrý den všem Mykomilcům, Taky dnes přispěju svou trochou do mlýna. Přesně před týdnem jsem si - během společného oficiálního mykoprůzkumu s odborníky na slovo vzatými - Luckou Zíbarovou a Honzou Gaislerem na jedné z mých oblíbených lokalit - přihřál svou polívčičku () a fotograficky zdokumentoval v kalupu i několik hlenek. Hlenky jako zástupce jiné říše, předmětem průzkumu nebyly, ale protože jich všude bylo plno, tak jsem alespoň některé z nich útržkovitě zachytil nejen pro sebe, ale hlavně pro náš hlenkový nebo chcete li slizovkový koutek () při tomto našem oblíbeném webu ...
Hned u první nenápadné mám ale otazník. Pokud se o hlenku vůbec jedná - mohlo by jít o Badhamovku z okruhu Badhamia versicolor. Možná i nějaké Physarum apod.. Je to jen rychlý tip, za doplnění budu rád ...
Ahoj Mlčochu, tady si myslím, že půjde o něco jiného. Ty Vápenatky znám - připadají mi drobnější. Toto bylo věší a bez jakéhokoli náznaku třeňových částí.
B.versicolor je docela dobrej tip. Nicméně, i další badhamovky mohou vytvářet takto pokroucené plodničky, tím spíš, že rostou z mechu, ne relativně rovného dřeva apod. Mrkni během pátrání také na badhamia panicea a badhamia affinis. Obzvlášť ta druhá se ráda kroutí. Ani vápenatky, jak píšeš, nelze vynechat - např. physarum cinereum (vápenatka šedá) je makroskopicky dost podobná, z Physarum obecně se dá najít víc kandidátů. Nahnědlý odstín sporangia mě nějak víc táhne k badhamovkám, ale zrovna Physarum má giga variabilitu, takže...
Díky Lycane za podnětné tipy. Kdyby to nebylo ten den tak v poklusu, tak jsem udělal nějaký ten detail () aby to bylo zřejmější. Jen nevím, jestli by to v tomto případě pomohlo. Nenapadlo mě v tu chvíli ani sebrat vzorek na event. dozrání či mikroskopii.
Objevil jsem i pěkné skupinky starých známých z mé minulé hlenkové série - Vlasatky klamné - Trichia decipiens (zde je nutno doplnit, že v tomto stádiu může opravdu klamat, takže radši přidám k tomuto určení taky úvozovky). Těmto jsem z pochopitelných důvodů neodolal ...
Začínaly se probouzet rozsáhlé kolonie zlaté formy Válečkovky keříčkovité - Ceratiomyxa fruticulosa f. aurea. Která s naprostou pravidelností evokuje krásu podmořského světa ...
Tady je zatím v dobrých sousedských vztazích s Vlčími mléky – Lycogala sp. Ta poměrně větší mléka mají zajímavou barvu i povrch, takže proto raději píšu sp., i když s největší pravděpodobností dozrají do V. m. červených ...
Tento nález je Honzův. Ale za to, že je to Vlasenka plazivá – Hemitrichia serpula , bych ruku do ohně nedal. Připadá mi určitě nedozrálá a tvarově také dost neurčitá ...
Jonasi, H. serpula to podle mě není (i když v tomhle poč. stádiu...). Podle vzhledu bych se spíš věnoval jiným - Cornuvia serpula (Arcyria serpula), Physarum vermiculare (Perichaena vermicularis), Ph. echinosporum, Ph. ovisporum a další rodu Physarum (pominu-li Ph. hongkongense a Ph. plicatum z prefektury Kochi-shi v Jap.)
P.S.: To Craterium je zcela boží, to bych taky rád potkal. Rostlo to u vás na něčem konkrétním?
Ahoj Jethro, přesně něco jiného (díky za tipy) jsem měl na mysli, když jsem tuto zpochybňoval. K tomu Ph. hongkongense jsem se taky při hledání možných eventualit taky včera dostal.
Ty Pohárečky - Craterium porůstaly v menších či větších skupinkách prakticky vše možné na dané ploše - opadané listy, silnější větvičky listnáčů (kolem 3cm průměru), kůru i např. tenkou větvičku modřínu. Našel jsem je tedy "na zemi" na opadu ve stínu stromů v sušší (ale rozhodně ne suché) části lužního lesa pod bylinným patrem, ve kterém dominovaly kopřivy. Tím, že byl substrát navlhlý, byly světlé Pohárečky poměrně dobře viditelné.
A na závěr přidám ještě tři detailnější fotky jedné z droboučkých hlenek, která mi udělala radost. Jde o Poháreček drobný - Craterium minutum (Leers) Fr. 1829. Na místě přibližně 20x20cm velkém porůstal listy i větévky, prostě vše, kam se dostalo na své pouti jeho plasmodium ...
A tuto sérii zakončím pohledem na dvojjediný pohárek této droboučké ani ne 1mm velké, ale přesto krásné hlenky. Zkoušel jsem i bližší přiblížení, ale skončím dnes raději jen tímto ...
I když byla tato série celkem dlouhá, zbylo mi ještě několik dalších nálezů z tohoto dne na příště. Hezký den a brzký déšť Vám všem přeje z Reichenbergu Jonáš.
Zdravím, už jsem tu delší dobu nic nepřispíval, ale kdo chodí na mé stránky, nebo facebooku , tak ví, jak řádím… První červnová dekáda, přinesla spousta zajímavých nálezů. Roste tu ta moje klasika. Dubáci, boráci, křemenáče, kováři vedou, ale nalezne se i zajímavý nález na tuto dobu, jako třeba penízovka kuželovitá, ryzec modřínový, zlatá dutonžka, podzimní čirůvky a strmělky apod. Včera košík dubáků, v neděli skoro košík křemenáčů, jen mě dětí tyto vedra a začínající sucho.
Jj já když jsem štětináč našel měl jsem z něj radost, i když Forest mi to shodil, že jde o běžnou houbu, pro mě je docela vzácnej, znám jen dvě lokality, teda dva stromy na Boleslavsku, na kterejch si pochutnává...
Já jsem si stejně tak od výše jmenovaného kdysi vyslechl, jak běžnou hlenkou je hřívovka černá. Vůbec bych se tím netrápil, řeči se mluví a voda teče. Daleko důležitější je ta radost z nálezu a vše s tím spojené.