Houbaření - Literatura - Rostliny luk a pastvin

Fotografický atlas seznamuje čtenáře s cca 200 druhy cévnatých rostlin, které najdeme na loukách, pastvinách, mezích nebo výslunných stráních. Záměrem je seznámit čtenáře s krásou a diverzitou lučních druhů tak, aby atlas mohla používat široká kulturní veřejnost se zájmem o přírodu. Úvodní kapitoly seznamují čtenáře s přehledem typů lučních a pastvinných porostů (včetně fotografií) a s různými typy rozmnožovacích mechanismů u rostlin. Každému druhu je pak věnována dvoustrana s jednou až čtyřmi fotografiemi; popis rostlin je stručný, založený na snadno poznatelných charakteristických znacích, zato doplněný informacemi o biologii a ekologii, zajímavostmi o způsobu opylování či údaji o jedovatosti rostlinných druhů. Místy vysvětluje i etymologii latinských či českých jmen. U mnoha druhů jsou pak zmíněny příbuzné a podobné druhy s charakteristickými rozlišovacími znaky nebo druhy podobné vzhledem, ale s odlišnou ekologií.

Až na několik výjímek, dokreslujících luční biotopy, například některé orchideje či kosatec sibiřský, nejsou zařazeny vzácné a ohrožené druhy. Ty jsou dostupné v mnoha jiných publikacích. Kniha chce navázat na stanovištně orientované atlasy rostlin s perokresbami, které byly vydávány v osmdesátých letech minulého století (prof. F. Hron, ak. malíř O. Zejvrlík). Pokud kniha čtenáře zaujme, budou vydány další atlasy této řady (rostliny lesů, vod a dalších biotopů).

tolik oficiální informace na přebalu knihy.

Podobných atlasů, atlásků a příruček vyšlo v době relativně nedávné větší množství, většinou se však jedná o obecná díla, nezaměřující se až tolik na naši přírodu a nedávající si za cíl zmapovat konkrétní druhy biotopů. Stejně tak většina ostatních knih využívá namísto zdařilých a často pro určení i názornějších fotografií stále ještě kreseb a maleb.

Academia je na poli atlasů a odborných materiálů zárukou určité kvality, vybírající v dané oblasti renomované autory, kteří již mají nějaké zkušenosti a lze u nich tedy předpokládat i odpovídající výsledky.

U doc. RNDr. Lubomíra Hroudy, CSc snad ani vedle šlápnout s jeho publikační minulostí nelze. Navíc, jak sám uvádí v úvodu knihy, za katedrou stojí spíše jen jednou nohou a má tedy více času.

Kniha je dobře organizována, texty jsou srozumitelné, obrázky vystihují důležité rozlišovací znaky jednotlivých rostlin. Několik fotografií není ideálně ostrých, ale je jich opravdu poskrovnu, pravděpodobně si toho ani nevšimnete.

Takto kvalitně provedené dílo na našem knižním trhu skutečně chybělo, nelze, než jen doufat, že se kniha skutečně dočká uvažovaných pokračování z dalších biotopů v příštích letech.