Houbaření - Herbář | Tolice dětelová

  přihlásit  
  přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT


<

Tolice dětelová
Medicago lupulina

>


Tolice dětelová (Medicago lupulina)
Autor: Prosty   Komentářů: 1
Tolice dětelová (Medicago lupulina)
Autor: robi   Komentářů: 0
Tolice dětelová (Medicago lupulina)
Autor: robi   Komentářů: 0


Kvete od-do   Květen - Říjen
Barva květu   žlutá
Popis   

Popis

Tolice dětelová (Medicago lupulina) je jednoletá, dvouletá až krátce vytrvalá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Vytváří poléhavé, vystoupavé nebo přímé, od báze bohatě větvené lodyhy dlouhé 10 až 50 cm. Lodyhy jsou jemně chlupaté až téměř lysé, často čtyřhranné.

Listy jsou trojčetné, krátce řapíkaté, s drobnými obvejčitými až klínovitými lístky. Ty jsou na vrcholu měkce vykrajované s drobným nasazeným hrotem. Květy jsou velmi drobné, sytě žluté a shlukují se do hustých, kulovitých až vejčitých str房covitých hroznů na dlouhých stopkách. Plodem je drobný, ledvinitý, ve zralosti černající lusk, který je charakteristicky spirálovitě stočený (vytváří necelou jednu otáčku) a je výrazně žilnatý.

Stanoviště

Tento druh je značně přizpůsobivý a nenáročný na substrát. Preferuje výslunná, suchá až střídavě vlhká stanoviště s neutrálním až bazickým podkladem, často na půdách bohatších na živiny i vápník.

V ČR roste hojně od nížin do podhůří (v horských oblastech spíše jen druhotně podél cest). Potkáme ji na loukách, pastvinách, trávnících, ruderálních stanovištích, okrajích polí, v příkoptech, na náspách i v městské zástavbě (např. ve spárách dlažby).

Ochrana

V Červeném seznamu flóry ČR je hodnocena jako málo dotčený taxon (C4l / LC). Neúplně chráněný ani ohrožený druh to není, naopak patří mezi naše nejběžnější synantropní a luční byliny.

Zajímavosti

  • Významná pícnina: Bývá pěstována jako jetelovina, zejména v jetelotrávních směsích pro chudší a suché půdy. Má vysokou výživovou hodnotu pro hospodářská zvířata.

  • Černající lusky: České rodové jméno "tolice" i lidová označení narážejí na tmavnoucí lusky – po dozrání jsou jednosemenné lusky nápadně černé a svraskalé, díky čemuž je druh v plodném stavu nepřehlédnutelný.

  • Evoluční přechod: Svým vzhledem květenství dokonalost napodobuje jetele, avšak spirálovitě stočený lusk ji jasně řadí mezi tolice.

Rozlišení

  1. Jetel pochybný (Trifolium dubium):

    • Lusky: Rovné, skryté v vytrvalém suchém kalichu/koruně (netvoří černé spirálovité lusky).

    • Listy: Prostřední lístek je zřetelně řapíčkatý, květenství je o něco volnější a obsahuje méně květů (obvykle 10–20).

    • Lodyha: Zpravidla jemnější a méně chlupatá.

  2. Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum):

    • Květenství: Květy při odkvétání přecházejí do charakteristické tmavě hnědé až kaštanové barvy.

    • Stanoviště: Vázán na podmáčené, rašelinné louky a podhorské až horské polohy.

  3. Tolice vojtěška (Medicago sativa):

    • Vzhled a květy: Mnohem mohutnější vytrvalá rostlina s květy fialovými až modrofialovými.

    • Lusky: Spirálovitě stočené do 2 až 3 otáček.

Odkazy     -
Další jména