| Popis | | Popis
Hojník chlumní (Sideritis montana) je jednoletá (vzácně dvouletá), drobnější až středně vysoká bylinka z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Dorůstá výšky nejčastěji 10 až 30 cm. Lodyha je přímá nebo od báze rozvětvená, čtyřhranná a hustě odstále chlupatá.
Listy jsou vstřícné, úzce kopinaté až elipcovité, celokrajné nebo vzácně mírně zubaté, na povrchu rovněž chlupaté.
Květenství tvoří lichopřesleny složené ze 6 (i více) květů. Zcela nepřehlédnutelným znakem jsou podkvětní listeny, které jsou široce vejčité, na okraji výrazně pilovité a zakončené tuhými ostnitými špičkami. Koruna je trubkovitá, dvoupyská, malá, sotva přesahující kalich. Plodem jsou čtyři tvrdky.
Stanoviště
Vyhledává výslunné, velmi teplé a suché stráně, skalní stepi, obnažené vápencové a opukové výchozy, vinice a náspy. Je výrazně kalcifilním druhem (vyžaduje bazické, vápníkem bohaté půdy) na mělkých, kamenitých substrátech.
V České republice se vyskytuje vzácně a nehojně pouze v nejteplejších oblastech (především v jihomoravském a středočeském Thermophyticu – např. Pálava, Český kras, střední Polabí).
Ochrana
Hlavní hrozbou je zánik jeho přirozených stanovišť v důsledku zarůstání křovinami, absence pastvy nebo narušení terénu a celková eutrofizace krajiny.
V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazen mezi silně ohrožené druhy (C2b). Podle zákona patří mezi kriticky ohrožené druhy (§1).
Zajímavosti
-
Léčivkový rodokmen: Příbuzné druhy hojníku (např. Sideritis scardica) jsou na Balkáně a v Středomoří extrémně populární jako tradiční léčivka známa pod názvem „Makedonský čaj“ nebo „Horský čaj“. Náš hojník chlumní má podobné aromatické vlastnosti, ale kvůli jeho vzácnosti se nesbírá.
-
Ostnité listeny: Na prvních pohled si ho lze splést s jinými hluchavkovitými, ale jakmile si všimneš tuhých, téměř bodavých zubů na listenech pod květy, je identifikace celkem jednoznačná.
|
