| Popis | | Popis
Záraza ožanková (Orobanche teucrii) je vytrvalá, nezelená, parazitická bylina z čeledi zárazovitých (Orobanchaceae). Stejně jako ostatní zástupci tohoto rodu zcela postrádá listovou zeleň (chlorofyl) a veškerou energii získává od svého hostitele. Dorůstá výšky 15 až 40 centimetrů. Lodyha je přímá, pevná, světle okrová, nažloutlá až růžovohnědá, v horní části hustě pokrytá tmavě žláznatými chlupy a střídavými, kopinatými šupinami.
Květenství tvoří poměrně krátký, válcovitý, v dolní části často rozvolněný klas. Květy jsou souměrné, dvoupyské a široce trubkovité, dlouhé 18 až 28 milimetrů. Hřbetní linie koruny je víceméně přímočará (jen mírně zakřivená) a celá koruna je na vnější straně nápadně žláznatě chlupatá. Laloky blizny jsou kulovité a mají nejčastěji žlutavou, hnědavou až fialovou barvu. Plodem je tobolka s množstvím prachových semen.
Stanoviště
Záraza ožanková roste na suchých, silně osluněných travnatých stráních, skalních stepích, lesostepích, v lesních lemech teplomilných doubrav a na vápencových sutích. Je to přísně specializovaný parazit – parazituje výhradně na kořenech ožanek, v našich podmínkách nejčastěji na ožance kalamandře (Teucrium chamaedrys) a vzácněji na ožance horské (Teucrium montanum). Vyžaduje zásadité, vápencové, opukové nebo sprašové podloží v nejteplejších oblastech.
V České republice se jedná o extrémně vzácný druh. Ačkoliv historické prameny uvádějí ojedinělé nálezy z několika teplých oblastí Čech a Moravy, většina těchto lokalit je dnes již zaniklá. V současnosti se stabilně a prokazatelně vyskytuje na pouhých několika málo posledních mikrolokalitách v nejteplejších oblastech naší země, kde nachází ideální kombinaci vápencového podloží, dostatku hostitelských ožanek a pravidelně udržovaných suchých trávníků.
Ochrana
Tento druh je ohrožen zejména zarůstáním stepních strání pionýrskými dřevinami a agresivními trávami, absencí pastvy nebo kosení a celkovou degradací suchých trávníků s výskytem hostitelských ožanek.
V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je záraza ožanková zařazena mezi ohrožené taxony (C3). Na rozdíl od některých jiných druhů záraz však nepatří mezi druhy chráněné zákonem podle vyhlášky o chráněných druzích.
Zajímavosti
-
Jak ji v terénu bezpečně poznat: Klíčem k úspěšnému určení zárazy ožankové je pohled pod nohy rostliny:
-
Záraza ožanková: Je středně vysoká, světle okrová až hnědavá. V její bezprostřední blízkosti (často přímo u báze lodyhy) musí růst ožanka kalamandra (nízký polokeř s tmavě zelenými, drobnými, zubatými listy, které vzdáleně připomínají listy dubu) nebo ožanka horská.
-
Záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris): Je vzhledově téměř totožná, ale parazituje výhradně na pelyňku ladním (Artemisia campestris), který má jemné, stříbřité a dřípaté listy.
-
Záraza zardělá (Orobanche kochii): Má lodyhu výrazně masově růžovou až tmavě vínovou a parazituje na chrpě čekánku.
-
Taktika podzemního napojení: Záraza ožanková nemá klasické kořeny. Pod zemí tvoří hlízy, ze kterých vyrůstají speciální savé provazce (haustoria). Ty vyhledají kořeny ožanky, proniknou skrz jejich kůru až k cévním svazkům a začnou z nich čerpat vodu s rozpuštěnými organickými živinami a cukry, které si ožanka sama vyrobila.
-
Prachový transport: Semena zárazy ožankové jsou tak drobná a lehká, že připomínají jemný prach. Když tobolka dozraje a praskne, stačí sebemenší závan větru, aby se tisíce semínek rozptýlily po okolní stepi. V půdě pak dokážou čekat na správný chemický impuls od kořenů ožanky i mnoho let.
|
