| Popis | | Popis
Drchnička modrá (Anagallis foemina, v moderní nomenklatuře často řazená pod rod Lysimachia jako Lysimachia foemina) je jednoletá, nízká bylina z čeledi prvosenkovitých (v dřívějších systémech vyčleňovaná do samostatné čeledi drchničkovitých). Rostlina dosahuje výšky 5 až 20 centimetrů. Její lodyha je čtyřhranná, poléhavá nebo vystoupavá, od báze bohatě větvená a zcela lysá. Listy jsou vstřícné, přisedlé, vejčitě kopinaté, celokrajné a na rubu často jemně tmavě tečkované.
Květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách v paždí listů. Koruna je kolovitá, pětičetná a má nápadnou, hluboce modrou barvu. Velmi důležitým anatomickým detailem jsou korunní lístky – ty se na okrajích překrývají jen minimálně, jsou úzce obvejčité a na svém vrcholu i okrajích nesou drobné žlázky (v průměru jich bývá méně než 30 a jsou tvořeny převážně čtyřmi buňkami). Plodem je kulovitá tobolka, která se v době zralosti otvírá příčným švem (odklápí se jako víčko).
Stanoviště
Tento druh je typickým polním a zahradním plevelem. Vyhledává osluněná stanoviště s propustnou, spíše sušší, hlinitou až kamenitou půdou bohatou na živiny a vápník. Nejčastěji ji potkáme v polních kulturách (v obilninách a okopaninách), na úhorech, strništích, v zahradách, vinicích a na rumištích. Roste výhradně v teplejších oblastech od nížin do podhůří; na kyselých půdách nebo v lesním stínu se nevyskytuje.
Ochrana
V České republice je drchnička modrá archeofytem, který do naší přírody imigroval s počátky zemědělství. V teplých oblastech (např. střední Čechy, Polabí, jižní Morava) bývala poměrně běžná, avšak kvůli intenzifikaci zemědělství a používání herbicidů z polí výrazně ustoupila.
V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazena do kategorie druhů vyžadujících pozornost (C4a / LC). Nepodléhá žádné zákonné ochraně.
Zajímavosti
-
Makrodetail: Jak ji bezpečně odlišit od modrokvěté formy drchničky rolní? Toto je jeden z největších chytáků v naší flóře. Běžná drchnička rolní (Anagallis arvensis) kvete standardně červeně, ale má svou modrou formu (A. arvensis f. azurea). Pokud najdete modrou drchničku, bez lupy nebo makroobjektivu druh neurčíte. Rozdíly na okrajích korunních lístků jsou následující:
-
Drchnička modrá: Korunní lístky jsou užší a v plném rozkvětu se téměř nedomykají (jsou mezi nimi zřetelné mezery). Na okrajích lístků je velmi málo žlázek (do 30) a tyto žlázky jsou složené ze 4 buněk (zakončené podlouhlou buňkou). Stopky plodů jsou zhruba stejně dlouhé jako podpůrné listy.
-
Drchnička rolní (modrá forma): Korunní lístky jsou široké a široce se překrývají. Okraj lístků je hustě lemovaný více než 50 žlázkami, které jsou složené pouze ze 3 buněk (zakončené kulovitou buňkou). Stopky plodů jsou nápadně delší než listy.
-
Barometr chudých: Rodové jméno Anagallis má zajímavou historii, ale proslulá je spíše vlastnost květů reagovat na počasí. Květy drchniček se otevírají pouze za plného slunce (zpravidla kolem osmé ráno) a zavírají se již brzy odpoledne. Pokud je obloha zatažená nebo se blíží déšť, květy se neotevřou vůbec. V minulosti tak rostlina sloužila zemědělcům jako spolehlivý živý barometr.
-
Jed skrytý v tobolkách: Celá rostlina, ale nejvíce právě dozrávající semena v tobolkách s víčkem, obsahuje hořké saponiny a glykosidy (např. cyclamin). Pro drobná domácí zvířata, jako jsou husy nebo králíci, může být konzumace většího množství natě fatální. V lidovém léčitelství se sice v minulosti používala na obklady, ale dnes se od ní kvůli toxicitě striktně upouští.
|
