| Popis | | Popis
Kozí brada pochybná je dvouletá, výjimečně jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V prvním roce vytváří přízemní růžici listů, ve druhém roce vyhání přímou, obvykle větvenou lodyhu, která dorůstá výšky 30 až 80 centimetrů. Celá rostlina je protkána mléčnicemi a při poranění roní bílé mléko. Výrazným poznávacím znakem tohoto druhu je, že lodyha je pod samotnými úbory nápadně dutá a kyjovitě ztloustlá.
Listy jsou střídavé, přisedlé, svou bází objímají lodyhu a mají úzce čárkovitý až kopinatý tvar, který vzdáleně připomíná listy trav. Jsou celokrajné, lysé, sivě zelené a na konci přecházejí do dlouhé špičky.
Květenstvím je velký, jednotlivý úbor o průměru 4 až 7 centimetrů, umístěný na konci zbytnělé lodyhy. Všechny květy v úboru jsou jazykovité, oboupohlavné a mají charakteristickou sírově nebo světle žlutou barvu. Zákrovní listeny jsou jednořadé, úzce kopinaté, v počtu 8 až 12, a jsou nápadně dlouhé – výrazně (často až o polovinu) přesahují délku samotných žlutých květů. Úbory se otevírají brzy ráno a kolem poledne se již zavírají. Plodem je velká, drsná nažka s dlouhým zobánkem a velkým, deštníkovitým chmýrem. Společně tvoří obrovskou, nadýchanou kulovitou hlávku, která připomíná gigantickou odkvetlou pampelišku.
Stanoviště
Tento druh je typickým obyvatelem suchých, teplých a slunných biotopů. Nejčastěji roste na suchých trávnících, stepních stráních, v lesních lemech a na suchých loukách. Velmi dobře se mu však daří i na druhotných (antropogenních) stanovištích, jako jsou silniční a železniční násypy, okraje polí a vinic, staré lomy, pískovny nebo městské pustiny a ruderální plochy.
Vyhledává lehčí, propustné, písčité, štěrkovité nebo hlinité půdy s dobrou drenáží. Preferuje substráty bohatší na bazické látky (zejména vápence, opuky či čediče) a živiny, které jsou v létě silně vysýchavé. V České republice se vyskytuje hojně v teplejších oblastech (termofytikum) a v nižších polohách mezofytika, směrem do podhůří a hor téměř úplně mizí.
Ochrana
V České republice patří kozí brada pochybná mezi běžnější druhy naší flóry. Není chráněna zákonem (podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) a v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazena do kategorie LC (málo dotčený taxon).
Aktuálně jí nehrozí žádné zásadní riziko vyhynutí. Naopak, díky své schopnosti úspěšně kolonizovat lidskou činností narušená místa (násypy, okraje cest) si udržuje stabilní populaci a v teplejších regionech se dokáže šířit i na nová stanoviště.
Zajímavosti
-
Botanické hodiny: Kozí brada je známá svou přísnou denní biorytmikou. Květy se otevírají s prvním ranním sluncem (kolem 5. až 6. hodiny) a zavírají se už kolem poledne, za zamračeného počasí často ještě dříve. Pokud ji chcete vyfotit plně rozkvetlou, musíte si k lokalitě přivstat.
-
Původ jména: Vědecké jméno Tragopogon je složeninou řeckých slov tragos (kozel) a pogon (vous/brada). Odkazuje na hustý, střapatý chmýr nažek, který po odkvětu a částečném opadání připomíná kozí bradu. Druhové jméno „pochybná“ (či latinské dubius) dostala pravděpodobně kvůli historickým nejasnostem botaniků při jejím odlišování od příbuzných druhů.
-
Jedlý kořen: Stejně jako její známější příbuzná kozí brada porolistá (která se pěstuje jako zelenina pod názvem „ovesný kořen“), i kozí brada pochybná má jedlý, kůlovitý, mléčnatý kořen. V minulosti se v dobách nouze sbíral, vařil nebo pražil jako náhražka kávy.
|
