| Popis | | Popis
Volovec vrbolistý je vytrvalá, středně vysoká bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která dorůstá výšky 30 až 70 centimetrů. Rostlina vytváří krátký, dřevnatějící oddenek. Lodyha je přímá, tuhá, rýhovaná a obvykle nevětvená, případně se větví až v horní třetině. Celá lodyha je jemně přitiskle chlupatá.
Listy svým tvarem připomínají listy vrby, od čehož je odvozen druhové jméno rostliny. Jsou střídavé, celokrajné nebo jen velmi drobně a oddáleně pilovité, na rubu na nervatuře chlupaté. Dolní lodyžní listy jsou obkopinaté a zužují se v řapík, zatímco střední a horní listy jsou přisedlé, kopinaté až podlouhlé a svou bází částečně objímají lodyhu.
Květenstvím je nápadný, zářivě žlutý úbor, který vyrůstá jednotlivě na konci lodyhy či větví a dosahuje průměru 3 až 6 centimetrů. Okrajové jazykovité květy jsou samičí, dlouhé a úzké, sytě žluté barvy. Vnitřní trubkovité květy jsou oboupohlavné, zlatožluté. Zákrov úboru je polokulovitý, tvořený střechovitě se překrývajícími listeny. Volovec kvete od června do září. Plodem je obvejčitá nažka, přičemž nažky z okrajových květů jsou křídlaté, zatímco ty vnitřní jsou bezkřídlé.
Stanoviště
Tento druh je typickým zástupcem teplomilné a vápnomilné vegetace. Vyhledává slunná až polostinná stanoviště, jako jsou suché trávníky, lesostepní stráně, světlé doubravy a dubohrabiny, lesní lemy, křovinaté svahy, ale i staré lomy či zářezy cest.
Z hlediska půdních podmínek je striktně vázán na zásadité až neutrální podklady. Preferuje půdy vysýchavé, kamenité, chudší na živiny, nejčastěji se vyvíjející na vápencích, dolomitech, opukách nebo čedičích. V České republice se vyskytuje ostrůvkovitě v teplých oblastech (termofytikum) a teplejších polohách mezofytika, s hlavním těžištěm výskytu na střední a jižní Moravě (např. Bílé Karpaty, Pavlovské vrchy) a v některých oblastech středních a severozápadních Čech.
Ochrana
V České republice patří volovec vrbolistý mezi vzácnější taxony, které vyžadují zvýšenou pozornost. Podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazen do kategorie C4a (druh vyžadující další pozornost). Zákonem chráněný (podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) sice není, ale řada jeho lokalit leží na území maloplošně chráněných území (PR, NPP, NPR).
Hlavním faktorem ohrožení pro tento druh je zánik jeho přirozených stanovišť. Negativně na něj působí zarůstání suchých strání křovinami a expanzivními trávami při absenci managementu (sečení, pastva), stejně jako plošné zalesňování slunných svahů jehličnatými monokulturami.
Zajímavosti
-
Alpský migrant: Volovec vrbolistý je v rámci střední Evropy považován za takzvaný perialpinský prvek. To znamená, že jeho hlavní centrum rozšíření leží vápencových Alpách a do našich teplejších oblastí se rozšířil v poledových dobách.
-
Zahrádkářský favorit: Díky svému atraktivnímu vzhledu, dlouhé době kvetení a nenáročnosti se volovec s oblibou pěstuje jako okrasná trvalka v zahradách. Hodí se zejména do divočejších přírodních partií, suchých zídek a větších skalek. V kultuře bylo vyšlechtěno i několik kultivarů (např. 'Oriole' s kompaktnějším růstem a většími květy).
-
Botanická dvojčata: Nekvetoucí rostlina může být kvůli tvaru listů snadno zaměněna s některými druhy ožanek (Teucrium) nebo se sýrovníkem. Jakmile však vykvete, je díky specifické stavbě zákrovu a zářivým úborům v české přírodě prakticky nezaměnitelný. Podobné květy má sice oman vrbolistý (Inula salicina), ten má ale tužší, drsnější listy se síťnatou žilnatinou, které lodyhu objímají srdčitou bází.
|
