| Popis | | Popis
Bublinatka jižní (Utricularia australis) je vytrvalá, volně plovoucí masožravá bylina z čeledi bublinatkovitých (Lentibulariaceae). Patří k našim největším masožravým rostlinám – její větvené lodyhy mohou ve vodě dosahovat délky od 20 centimetrů až do více než jednoho metru. Rostlina zcela postrádá pravé kořeny a volně se vznáší těsně pod vodní hladinou. Listy jsou bohatě jemně dělené v nitkovité úkrojky, které plní dvojí funkci: asimilační a lapací.
Na listech se nacházejí stovky drobných, průsvitných, vejčitých lapacích měchýřků (bublinatých pastí) o velikosti 1 až 4 milimetry. Z vodní hladiny vyrůstá nad vodu přímý, chudokvětý stvol nesoucí souměrné, dvoupyské květy sytě žluté barvy. Dolní pysk květu je velký, na okrajích plochý nebo mírně ohrnutý dolů. Plody u nás tvoří jen extrémně vzácně, rostlina se rozmnožuje převážně vegetativně pomocí úlomků lodyh a na podzim tvorbou zimních pupenů (turionů), které klesají ke dnu.
Stanoviště
Vyhledává stojaté nebo líně tekoucí, sluncem prohřáté vody chudé na dusík a fosfor. Typicky roste v tůních, starých zatopených lomech, písnících, slepých říčních ramenech, příkopech a na okrajích rybníků s vyvinutou vegetací vodních řas a mechů. Potřebuje dostatek světla a stabilní vodní hladinu.
V České republice se vyskytuje roztroušeně od nížin do podhůří, avšak v posledních desetiletích z mnoha přirozených stanovišť rapidně mizí kvůli plošnému znečištění a zarůstání vodních ploch.
Ochrana a hrozby
Bublinatka jižní je extrémně citlivá na kvalitu vody. Největší hrozbou je pro ni eutrofizace (přemnožení živin v čisté vodě) a následný nedostatek kyslíku. Typickým příkladem lidské ignorance je nevhodný management lokalit, kdy je posekaná biomasa z okolních břehů bezhlavě shazována přímo do chráněných tůní. Hnijící tráva okamžitě nastartuje procesy, které vodu znehodnotí, podpoří masivní růst agresivního orobince a jemné, volně plovoucí bublinatky doslova udusí.
V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazena mezi ohrožené taxony (C3). Není přímo chráněna zákonem, což bohužel často vede k tomu, že správci lokalit nebo místní udržovatelé vůbec netuší, jak křehký klenot svými nešetrnými zásahy likvidují.
Zajímavosti
-
Nejrychlejší past v rostlinné říši: Lapací měchýřky bublinatky fungují na principu podtlaku. Uvnitř měchýřku rostlina neustále odčerpává vodu, čímž vzniká vakuum. Okolo ústí pasti jsou jemné brvy. Jakmile se drobný vodní korýš (např. buchanka či perloočka) těchto brv dotkne, záklopka se během neuvěřitelné jedné milisekundy otevře, podtlak nasaje oběť i s vodou dovnitř a záklopka práskne zpět. Rostlina pak uloveného živočicha stráví pomocí enzymů.
-
Zimní spánek na dně: Na konci podzimu, kdy se voda ochlazuje, bublinatka jižní zastavuje růst a na koncích lodyh vytvoří hustě stažené, chlupaté kuličky listů – turiony. Zbytek staré lodyhy shnije, turion odpadne a klesne na dno lomu či tůně, kde v nezámrzné hloubce přečká zimu. Na jaře se opět naplní vzduchem, vyplave k hladině a rozvine se v novou rostlinu.
|
