| Popis | | Popis
Jitrocel prostřední (Plantago media) je vytrvalá, 15 až 50 centimetrů vysoká bylina z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae). Celá rostlina je charakteristická svou přízemní růžicí listů, ze které vyrůstají přímé, oblé, bezlisté stvoly zakončené válcovitým klasem květů.
Klíčem k určení jsou listy a květenství:
-
Přízemní růžice: Listy jsou obvejčité až eliptické, na vrcholu tupě špičaté, s 5 až 9 podélnými žilkami. Jsou na obou stranách hustě přitiskle chlupaté, což jim dává matný, šedozelený vzhled. Listy jsou přisedlé nebo mají jen velmi krátký a široký řapík, takže celá růžice bývá přitisklá těsně k zemi.
-
Květenství: Klas je za květu hustý, válcovitý a nápadně dekorativní. Z drobných kvítků vyčnívají dlouhé tyčinky s bílými či narůžovělými nitkami, které celému klasu dodávají huňatý, stříbřitý vzhled.
Plodem je dvoupouzdrá tobolka obsahující drobná, člunkovitá semena.
Stanoviště
Na rozdíl od jitrocele většího, který miluje sešlapávaná a dusíkem bohatá místa, jitrocel prostřední vyhledává spíše suché trávníky, pastviny, meze, slunné stráně, lesní lemy a louky. Je to typický acidofobní druh – vyloženě preferuje zásaditá podloží, takže ho hojně najdeme na vápencích, opukách a spraších. Dobře snáší sucho a chudší půdy.
V České republice je na vhodných stanovištích (především v teplých vápencových oblastech) hojný, v čistě kyselých horských oblastech naopak téměř chybí.
Ochrana
Jitrocel prostřední je u nás považován za běžný druh a není chráněn zákonem ani zařazen v Červeném seznamu. Místy však může ustupovat kvůli plošnému zarůstání mezí a intenzivnímu hnojení luk, které mění chemismus půdy v neprospěch vápnomilných druhů.
Zajímavosti
-
Velká jitrocelová trojka – jak si je nepoplést:
-
Jitrocel prostřední (P. media): Listy eliptické, přisedlé k zemi, chlupaté. Květy huňaté, stříbřitě růžové. Miluje vápenec a sucho.
-
Jitrocel větší (P. major): Listy široce vejčité, dlouze řapíkaté, víceméně lysé. Květy nenápadné, zelenohnědé, přitisklé. Roste na sešlapaných cestách a dvorcích.
-
Jitrocel kopinatý (P. lanceolata): Listy úzké, dlouhé, kopinaté. Květenství krátké, vejčité, tyčinky zářivě bílé až žluté. Známý z kašlů a sirupů.
-
Léčivé účinky: V lidovém léčitelství se používá podobně jako jitrocel kopinatý, má protizánětlivé a hojivé účinky na rány. Nicméně z hlediska obsahu účinných látek (např. glukosidu aukubinu) je o něco slabší než jeho kopinatý bratr, takže se v moderní farmacii sbírá spíše výjimečně.
-
Přežije i sekačku: Díky tomu, že listovou růžici tiskne extrémně nízko k podkladu, dokáže skvěle přežívat na pastvinách i v nízko udržovaných trávnících. Zvířata ani nože sekaček listy nezasáhnou, rostlina tak přijde nanejvýš o stvoly s květy, které však dokáže bleskově vyhnat znovu.
|
