čeleď: brutnákovité - Boraginaceae
Plicník lékařský se u nás vyskytuje poměrně hojně hlavně v teplejších oblastech ČR, v lesích od nížin do podhůří. Je to vytrvalá rostlina, miluje vlhčí půdy, ale dokáže se smířit i se suchými. Dobře snáší polostín.
V lidovém léčitelství se využívala jeho nať. Působí protizánětlivě, mírní dráždění při kašli. Může se použít jako čaj, ale častěji je využíván v čerstvém stavu. V Anglii pěstují plicník jako zeleninu.
Plicníky v době květu vyhledává samotářská včela pelonoska hluchavková. Pelonoska hluchavková je druh blízce příbuzný čmelákům, ale na rozdíl od nich nemá dělnice.
Podobně jako plicník lékařský se dá použít i plicník tmavý - pulmonaria obscura, který je zde rovněž na snímcích. Ten nemá na listech skvrny, nebo jen světle zelené. Roste na podobných stanovištích jako plicník lékařský, který má na listech množství drobných bílých skvrn. | 
