Líska je keř až 8 m vysoký, většinou ale dosahuje jen do 6 m výšky. je častá na lesních okrajích, místy vytváří i čisté lískové remízky. Má ráda vlhčí půdy.
Před 7 000 roky byla na našem území převládající dřevinou. Později ustupovala dubu a buku. Podle archeologických nálezů byla pro lidi v minulých stoletích /tisíciletích/ mimořádně důležitá nejenom jako potravina, kterou lze dobře skladovat přes zimu, ale využívali i její silné výhony na stavbu obydlí.
Semena mají vysoký obsah tuků a bílkovin. Z našeho domácího ovoce jsou nejvydatnějším zdrojem vitaminů B komplexu.
Kulturní odrůdy byly vypěstovány jednak právě z lísky obecné, ale také z lísky největší, a z jejich kříženců.
Lísky kvetou v předjaří, někdy už i koncem zimy. Jen vyjímečně, v chladných roklích, se posune rozkvetení lísek až na dobu, kdy začnou z úlů vyletovat včely. V takovém případě je pyl lísek milovanou včelí potravou.
Na starých opadaných jehnědách vyrůstají od února do dubna (za příznivých podmínek již v prosinci) houby jehnědky lískové. Ve stejné době vyrůstá na kmenech a větvích lísky houba kornice otrubičnatá. | 
