Dobrý den přeju.U nás houby nerostou a tak jsem o víkendu vyrazil za jiným z mých koníčků a tím jsou denní motýli.Jel jsem na jednu asi 2km dlouhou a 0,5km širokou vápencovou hodně prosluněnou stráň na Sedlčansku.Celá prorostlá teplomilnými druhy rostlin.Uprostřed pás hlohu a několik habrů.Když jsem byl po asi dvou hodinách "motýlování" vysmaženej jak vajíčko na pánvi zalezl jsem zregenerovat do stínu pod ty hlohy a habry.A ony tam rostly houby.To bylo překvapení.Na spadaných habrových větvích se žlutily rosolovky mozkovité.
A v listovém opadu vyrůstalo asi 7 jednotlivých plodnic hnojníků.Nejprve jsem myslel na inkousťáky ale když jsem se připlazil blíže zařadil jsem je spíše někam k hnojníku domácímu.
A taky něco pro robiho.Nejčastější kvetoucí rostlinou tam byl úročník bolhoj a hned na druhém místě tento krásný černýš rolní.Byly tam tisíce rostlin a mezi nimi několik, tak 1% bílých.Ne tak, že by kvetly na jedné rostlině červené a bílé květy ale prostě několik rostlin s jen bílými.Tady jsem je "násilím" pro tu fotku dal dohromady.
A největší radost mi udělal tenhle samec hnědáska jitrocelového.Hnědásci jsou přeci jen pro mne vzácnost. Pokud mohu porovnat houby s motýly, tak musím říci, že jak houbám prospělo letošní chladnější a deštivé jaro, tak u motýlů je to přesně obráceně.Nejsou.Oproti loňsku a předloňsku je touto dobou stav tak na 20ti procentech. Tak a teď sem se vysílil a musím se jít nadlábnout. Mějte se.
Hluchavka nachová to určitě není.Ta má jinou barvu květu a hlavně úplně jiný tvar listu. Hluchavkovitá rostlina to ale asi je.Odhaduju to na černohlávek velkokvětý.Chtělo by to fotku celé rostliny aby byly vidět i další listy a popis lokality , zejména podloží.Pokud je to mnou zmiňovaný černohlávek velkokvětý, tak ten roste téměř výhradně na vápencových nebo bazických podložích a není to zcela běžná "kytka".
Dokonce se našel normální koloděj s vivinutou síťkou,což je v Kralupech dost výjmečné.Rostou tady takový ty dřevěný divný bez síťky. Pak jsem musel plnit rodinné povinnosti a náčelníka jsem ponechal svému osudu.Jsem zvědav jestli tam objevil ještě něco zajímavého
Ahá, tak to je ta náčelníkova chalupa ... Taky jsem přemýšlel o Tvé výzvě, Tondo. Ale jsem rád, že teď stíhám alespoň vkládat a kouknout se tu a tam tady po okolí. Hezký to máš. Muchči šiškovitý jsou modelky.
Na chalupě jsem byl včera, u Tondy dneska To víš, mám to hezky okaučovaný Ale fotky ze dneška až zítra, teda část, další až jindy. Cvakal jsem i cestou tam a zpět
Krásné nálezy.Já mám ženu z Kralup , ale nikdy se mi tam nelíbilo, nikdy bych nevěřil, že tam rostou tak krásný houby.Tímto se Kralupům dodatečně omlouvám.
Takový patriot zase nejsem.Můj rodný kraj je v okolí Jesenice u Rakovníka.Moc rád se tam vracím.Dá se říci,že je tam pořád ještě houbařský ráj. Do Kralup jsem se přistěhoval,houby mám rád tak co mi zbývá.Je tady ale spousta menších lesíků a docela zajímavých míst.Takže je pořád co objevovat.
A vyplatilo se, zajímavé nálezy. Hlavně kozák dubový a much. žlutoolivová, nevím jestli jsem ji někdy potkal. Některý pošvatky mi připadají navzájem hodně podobný.
Jj Stando když jsem ji zahlédl,tak mě první napadla umytá cecilka a vedle byla zlomená plodnice tak sem ji vydoloval a kuchnul i ta pochva byla dost velká skoro jak klobouk který byl o proti jiným pošvatkám dost masitý,tak jsem určil jako žlutoolivovou.
Letos se roztrhl pytel s hlenkama a jinou drobotinou a to je moc dobře. Samotnýho mě taky začaly zajímat i když bych o ně loni okem nezavadil. Jsou to moc hezké fotky Jethro, zejména detaily válečkovek a i s výtrusy Stejně tam jsou asi nahloučeny, představa fotky výtrusu bez mikroskopu je asi utopie, nebo to jde? Teda když nepočítám výtrusný prach spadlý z hymenia na různé podklady ať chtěně nebo ne.
To by mne taky zajímalo.Teoreticky by to mělo jít.Já fotím s mezikroužky zrcadlovkou,která má rozlišení 12 mpx.To je 4032*3024 pixelů.Tuhle fotku jsem už snad někam dával.Je to nějaký roztoč,nebo co.Určitě ta potvora byla menší než 1 mm.Je to samozřejmě ořezané na 1800 pixelů na delší straně.To jsem pak ještě udělal změnu rozměrů na 900 pixelů,aby to nebylo moc zrnité a uložil v jpeg kvalitě asi 90%. Jsou tam vidět chloupky na těle toho tvora,myslím že tam už se dá bavit o mikronech.Kolik můžou mít tak 10 mikronů? Na víc ta fotka není moc kvalitní,bylo to v přírodě a moc jsem se s tím nepáral a ta potvora se pořád nepatrně pohybovala.Takže při pořádné přípravě a v klidu by to snad mělo fungovat i když ...
Jsem laik, tohle je můj názor: Čistě teoreticky to asi jde (píše se, že dobrý obraz "mykovýtrusu" chce zvětšení cca 1000×), ale problém je spíš v tom, nehnout objektivem. Stativ s vlastnostmi bytelného mikroskopu neznám. A to ani nemluvím o takovém focení někde v terénu. Fotím podstatně větší pidižvíky, než jsou výtrusy, a i tak uvažuji o tom, že si pořídím na všechny nohy stativu připevnitelné bodce. Fotit totiž se stativem, ukotveným v mechu, objekt o velikosti 1 mm, kdy čas expozice je klidně i 20 a víc vteřin, se moc nedá...
Dovolím si hlavně pro Kudlu jen pár fotek z dnešní akce. Nasekal jsem jich asi 120, až se s tím poperu, možná sem dám na ně odkaz, jestli Robi dovolí. Tady je celkem ještě prázdno, ale nakonec pořadatelé napočítali kolem 4000 diváků. Jedná se o Indiánské války 2013 v Březně u Chomutova.
Vypadá to na něco pryšcovitého, takže raději POZOR při manipulaci s rostlinou, umí být dost jedovatý, raději rukavice, pokud jsou malé děti, raději pryč s ním! Já ho mám u skleníku taky, z "vědeckých" důvodů ho tam trpím už druhým rokem, ale příští jaro uř asi půjde. Když kvete, je dekorativní!
Zdar Krakene.To budou asi mšice. Ještě poznámečka.Když jedu na ryby do Nechranic,tak projíždím Březnem a obdivuji toho vašeho řezbáře co vyřezal z pařezů různé postavičky a tvorečky.Nemám fotku,ale ty jistě nějakou máš a podělíš se s ostatními s takovou krásou.Zrovna přemýšlím že vyrazím na ryby.Čauky Véna.
Jůůůů. Kájo díky, ani se nikdo ze Března neozval, že se ve Březně bude bojovat, muhehe. Hned si mi Březno připomněl. Akce se konala, za barákem bratránka. Vždy když se do Bžřezna přijíždí, je kostel krásně vidět. Když se zakoukám na fotografii, představuji si na levé starně Nechranice, na pravo nejprve Tušimice, poté Kadaň (s rezervou ). Jo, jo, kde jsou ty časy.
Moc pěkný, Tondo! Tu žlutou bych také tipoval na vyprášenou vlnatku žlutou a ty pod tím nejspíš na válečkovku síťovitou. Je fajn, že se pouštíš i do hlenek - jen pozor Řadí se mezi Protozoa - prvoky, ne houby.
Aha,tak v tom nemám úplně jasno.Někde na netu jsem četl,že se řadí mezi nižší houby.Taky se jim někdy říká slangově "pochodující houby".No musím si o tom něco pořádně naštudírovat.
Dříve se řadily mezi houby, protože vytvářejí spory a často plodničky - ty klidové fáze - sklerocia a sporokarp, ale jsou přesně na pomezí živočichů a hub, nicméně jsou to prvoci. Pochodující jsou, dokáží se v plasmodiálním stádiu pohybovat a dokonce vykazuje i určitou inteligenci. I hlenky se dál dělí, zatímco třeba ta vlnatka patří mezi vlastní hlenky (myxomycetes), tak ta válečkovka už se řadí mezi protostelidy. Všechno jsou to ale hlenky a je to zajímavá říše
Jedná se o určitý typ inteligence, ne zrovna intelekt, ale je to tak. Hlenka v plasmodiálním stádiu dokáže vyhodnotit, jestli se nachází na relativně bezpečném a na živiny bohatém místě a tam je teprve "ochotná" začít pracovat na sporokarpu a stavět sklerocia. V případě náhlýho nebezpečí (když ji třeba postavíš do cesty nějakou nevhodnou překážku nebo nastanou špatný podmínky) růst zastaví a jako plasmodium se začne přesouvat jinam. Také je prokázáno, že některé hlenky (myslím, že to bylo plasmodium některé z vápenatek) dokáží projít bludištěm a ještě k tomu použít nejkratší možnou cestu. Proto taky strategie volby cesty hlenek má být (a možná už je) podkladem pro budování některých dopravních a dalších sítí. Jsou dál, než se zdá...
Ty buňky plasmodia mají receptory a dokonce vykazují paměť. Japonci takhle blbli s Physarum polycephalum (vápenatka mnohohlavá) a dokonce prokázali i určitou paměť. V pravidelnejch intervalech na ni pouštěli proud horkýho vzduchu. Hlenka se to časem naučila a další vlnu už očekávala a přizpůsobila se tomu. Je toho hodně nečekanýho, co se hlenek týče.
Vyčerpávající odpověď, je to zajímavý. Jenom ta představa jak se hlenka pohybuje bludištěm. Asi jsem natvrdlej, ale nějak nerozumím předposlední větě o dopravních cestách, to jako stavaři daj za úkol hlence...asi je to jinak...
Já si teď nevzpomínám, jestli se jedná o cesty nebo nějaký telegrafní sítě či co...jde o to, že hlenka se snaží najít tu nejsnazší a nejkratší cestu ven a tu pak i díky buněčný paměti zopákne. No a když jí dáš bludiště, který je ve skutečnosti model reálný krajiny, může ti napovědět, kudy je nejlepší víst to a to. Ale nevím, co byly možná jen plány a nakonec bez realizace.
Jednou jsem zakopnul o nějaký povídání o hlenkách, s tím jak je to úžasnej organismus. Co si pamatuju bylo to, že se pohybují a mění svou strukturu. Je určitě ještě spousta otázek a překvapení před námi. Pokud si dokonce jsou schopny "pamatovat" pak je to už docela hukot.
Ačkoliv je to primitivní inteligence a buněčná paměť, je to hukot, jak píšeš. Já je mám právě pro tyhle překvapení, který připravujou (a spoustu jich určitě ještě připravěj), moc rád. Začal jsem jim věnovat aktivní čas stejnej jako houbám, protože se toho o nich podle mě ví daleko míň, než o houbách. A mě neznámo vždycky láká
Zde je první snímek - foceno v 16:17:17. Možná se budou maličko lišit barvy, zkoušel jsem různé clony atd. Omluvte tedy drobné nedokonalosti a rozdíly ve fotkách.
Poslední fotka z oné "rychlosérie" je tato - 16:18:47. Tedy jenom minuta a půl. I přesto, když se soustředíte hlavně na prostředek fotky u oné drobní škvíry v listu, je tam zcela znatelný pohyb. A opakuji, jde jen o jednu a půl minuty. Tedy čas dosti krátký.
Paráda, robi! Rychlost je někdy zkrátka rozhodující. Přesně podobný "plasmodiální" stromy ti udělá právě třeba některá z vápenatek nebo i lesklík křehký. Moc pěkná časová dokumentace.
Budí to ve mě dojem že tak nějak byly na okraji než se jim někdo začal věnovat. Ani to možná leckoho z odborníků nelákalo, než se ukázalo. Rád čtu jak ses do toho vnořil, určitě mají ještě spousty trumfů v rukávu. Dám příklad : co se stane když otočím klacek s hlenkou? Může se přemístit zpět jak byla orientována?
Pokud je v plasmodiální stádiu a hrozilo by jí třeba příliš větrno nebo přímý slunce, tak si myslim, že určitě. Pokud by už stavěla sklerocia a sporokarp, tak by asi uspěchala vyprášení, aby rychle vytvořila znovu plasmodium a pryč. Určitou obrannou funkci maj totiž i buňky, který staví plodničky.
Jak je ale možný, že to vše ovládaj? Nějaký signál zavelí "odjezd" a už se masa hrne. Představoval jsem si hlenky jako poměrně jednoduchý organismus a ony takhle.
No, to už jdeme dost do hloubky. Například ta předvídavost a inteligence v tom pokusu s horkým vzduchem je zařízena biochemickými oscilátory, který umí zkoordinovat celkovej pohyb a hlavně hlenku naučit určitejm rytmům a cyklům (tak jako lidská buňka na biorytmy apod.). Ohledně těch signálů k přesunu - to nevím přesně, ale jelikož zhruba vím, jaký buňky hlenku tvoří, jedná se pravděpodobně o nějaký biochemický receptory, co dokážou na základě chemických reakcím s okolím vyhodnotit situaci a pozměnit pohybovou i funkční strategii a vlastně "dávat povely" k dalšímu vývoji hlenky. Všechno je to samozřejmě na primitivní úrovni, abych tady zase nedramatizoval svět prvoků. No ale na to, že je to pro spoustu lidí jen jakýsi sliz, tak to jde,ne?
P.S.: Mně osobně nejvíc fascinuje, že jsou schopné "se obětovat" ve prospěch celku, což není moc časté ani u živočichů o pár levelů výš na žebříčku (např. lidi ). Když hlenka přestává být amébou a začíná růst jako houba, některé buňky musí tvořit stonek, na jehož vrcholu je sporokarp s výtrusy. Ty hlenky, z nichž vznikne stonek, se vzdávají možnosti předat dál své geny, to štěstí mají jen "ty nahoře". Co je přiměje vzdát se rozmnožovacího pudu, jednoho z nejsilnějších pudů, to se zatím neví.