Ahoj všichni! V houští na obřím pařezu jsem našel tuhle houbu, měla by to být Zrnivka - s dost nezvyklým druhovým jménem - žraločí. Prosty, máš ji tu nafocenou, co myslíš, bude to ona?
No Jethro, dík za důvěru, ale abych řek pravdu, tak takhle ji vůbec neznám, za prvý postrádám prstýnek, za druhý neroste na trouchnivým dřevě, ale ze země, tahle se klube z nějakýho trouchnivějícího dřeva a navíc ten klobouk, konkrétně pokožka je taková žilnatě vystouplá, nejvíc mi to připomíná štítovku, ale jakou to se musím podívat
Díky, Prosty! Já si s ní nevím rady, jako zrnivku to odhadl někdo třetí. Jednak tam schází prsten (což je podstatný), druhak to má na třeň mírně sbíhající lupeny. Na těch fotkách to moc není vidět, nechtěl jsem sem toho moc dávat. Zrnivka, štítovka, kržatka, šupinovka - tam bych jí někam tipoval. Ale nic jsem zatím nevypátral...
Taková žilnatina na klobouku, ale výraznější se dělá na štítovkách Thomsonově a síťnaté, ale ani na jednu z nich mi to nesedí, je tam navíc ta zrnitost. Mohla by to být zrnivka se zničeným prstenem, ale to se mi nezdá, možná to bude zrnivka obecná, ta se takhle někdy tváří
Zrnivky rostou ze zemního substrátu a ne ze dřeva. Celkový habitus plodnice je dobrý, neřekl bych, že má zničený, spadlý nebo jinak poškozený prsten. Osobně bych šel někam ke štítovkám, ale fakt nevím, je to jen názor, touto problematikou jsem téměř nedotčen.
Zelené dřevo se musí zkoumat ze všech stran a úhlů a když má člověk štěstí najde i mikroskopické plodničky zelenity měděnkové (Chlorociboria aeruginascens).
A ještě než zalezu pod peřinu přidám i něco z Boletaceae (hřibovité), abyste neřekli, že jsem Vás ochudil o hříbky a dával sem "jen" ty houby co rostou okolo A rovnou 2 odlišné houby v jednom, tady se o symbiosu ale nejedná
Suchohřib příživný a pestřec obecný (Xerocomus parasiticus et Scleroderma citrinum).
Mějte se dobře a můžete se těšit na příval dalších fotek v dnech následujících.
Velká paráda, Pete, fakt nádherný nálezy a fotky snad čím dál lepší! Zelenitka je velká pecka, prahnu po ní od chvíle, kdy ji Jonas vyfotil v tý Francii. Plesňák je taky velice fotogenickej, no tleskám!
Děkuji Vám, jsem rád, že Vám moje produkce líbí. Je to pro mne znamení, že to co dělám, dělám dobře. Focení mne moc baví a vždy se s Vámi rád podělím o těch pár exemplářů, co se mi povede zachytit a zvěčnit
Jo Pavliku a jestli jsi to chtěl celý, tak by to bylo následovně: Pueri, tibi gratias ago pro distinguendis et Kudlo, gratulationis magna Tak a jdu upravovat zase fotky
Nazdar Véno, v první řadě jsem ráda, že už nejsem sama, kdo fotí čmeláky, takže tě chválím. Jestli jsi vyfotil čmeláka lesního - tedy spíš dělnici, to nevím. Oni jsou čmelák rolní a lesní blízcí příbuzní, a zejména dělnice mívají dost málo výrazné znaky, jak je rozlišit. Čmelák rolní je mnohem hojnější, a je barevně dost variabilní. Ale některý z těch dvou to určitě bude. Čmeláka lesního jsem v letošním roce potkala poprvé právě dneska. Snažila jsem se ho fotoaparátem dohonit, jenže on kdykoliv usednul na květ, tak se květ pod jeho váhou převrátil, a já fotila jen čmeláčí břicho. Každopádně je na mém obrázku čmelák lesní, a tvrdím to, protože si pamatuju, co jsem dnes fotila. Z obrázku se to moc poznat nedá, všichni čmeláci mají břicha skoro stejná.
Zdravím Samotářku.Jsem rád že reaguješ.Podle mě je to dělnice čmeláka lesního,protože jich tam bylo mnoho a makaly jako o závod.Mezi nima se objevil nějaký čmelák černý,ale toho jsem nikdy nestihl.Bylo to v Krásné Lípě 725 m.nad m.Přidávám další foto a zdravím.Véna.
To rozlišování druhů čmeláků je skutečně občas obtížné. Přidám další druh - čmelák proměnlivý. Mně se podařilo nafotit světlou samičku, ale tenhle druh je schopen mít všechny možné čmeláčí barvy, může být i černý. Prostě jako domácí kočka může být zrzavá, mourovatá, černá, tříbarevná - a stále je to stejný druh kočka domácí, tak i čmelák proměnlivý může mít všechny možné čmeláčí barvy a jejich kombinace, a přitom je to stejný druh.
Čmelák proměnlivý - Bombus humilis V Houbaření tenhle druh ještě nikdy nebyl, tak ho sem přidávám do čmeláčí sbírky. Větší počet druhů čmeláků než je teď na Houbaření se jinde na internetu najde ztěžka.
Hálka na šípkovém keři - v knize píšou, že když si člověk větvičku s hálkou ustřihne a dá dovnitř do velké sklenice, aby byla voda jen dole, ale hálka byla schovaná ve sklenici celá, vršek přikrýt nějakou punčochou a zavázat - tak se postupně začnou hmyzáčci líhnout. A budou se líhnout nejenom ti, co hálku vytvořili, ale i několik druhů jejich parazitoidů. A všichni to budou velmi drobné druhy.
Ano máš pravdu.Hálku vytvořila vosička žlabatka a do té Hálky se přidávají další vosičky a také jiní příživníci.Nebudu je jmenovat protože jich je mnoho. Jo jo ta příroda ta je mocné.Čauky.Véna.
Přeju pěkný večer. Vyrazlii jsme dnes odpoledne do lesa ukrýt se před tím parnem. Nakonec jsme si docela zahoubařili - nad očekávání vzhledem k teplotám. Zpracování fotek mi chvíli potrvá. Tak jsem dám zatím jenom to co nemohu určit: Tohle rostlo ve vysoké smrčině s příměsí břízy. Bylo to jenom na jednom místě. Prosím o určení.
Ahoj Rudo, pro mě je největší záhada ta poslední fotka Na první fotce je podle mě penízovka skvrnitá. Na dalších dvou sázím na slizáka mazlavého. Gratulačka k tak krásnýmu nálezu, už bych taky vyrazil
Rudo, tak to je paráda v tomhle počasí a takový úlovky. Gratuluji 1.fotka by mohla být Rhodocollybia maculata (penízovka skvrnitá). 2.fotka- Gomphidius glutinosus (slizák mazlavý).
Díky za rychlé určení. Kupodivu houby rostly nejen v nízkém porostu ale i ve vysokých dubinách a smrčinách. Je to tedy asi poprvé co jsem vyrazil na houby ve chvíli když teploměr ukazoval 35 stupňů a nepřišel jsem přitom s prázdnou.
Zdravím všechny! Tak s potěšením konstatuji, že po deštích minulých dní lesy tady na severu minimálně pookřály a na jedné mé lokalitě se plný košík zejména hřibovitých zadařil. To jsem ovšem foťák neměl s sebou, což mi nevadí, většinu druhů už mám stejně nafocených i letos. Uvidíme, zda to vydrží nebo to byl jen záchvěv. Tato série bude ovšem z dnešního pozdějšího odpoledne, kdy jsem si byl projít jinou lokalitku, takový "prales" se silným bylinným patrem, který je protkán potůčky...se zájmem o hlenky jsem prolézal okolí potoků, vlhké pařezy a obecně místa s vyšší vlhkostí. Nenašel jsem sice to, co jsem chtěl, nicméně i přes nedostatečný hardware na focení takového makra si malou sérii dovolím.
Na úvod krásné kuličky, které vzdáleně připomínaly staré plodničky řešetovky hlínové, ale daleko, daleko menší. Bohužel jsem musel fotit s bleskem (nekamenujte mne), to šero bylo opravdu značné...takže barvy nejsou tolik autentické, celá kolonie byla více do šeda.
Zdravíčko Radime, nálezy máš super. Tvoje produkce se mi vždy líbila, líbí a líbit bude. Musím uznat, že na to, s jakým foťáčkem (dokumentačně) fotíš, máš fotky kvalitativně zpracovaný a i když jsi fotil malý mrňky je to více než ucházejíci. Už se taky těším, až se o víkendu kouknu do lesů, luhů a hájů a snad taky něco nafotím. PS: chtěl jsem vložit nějaký fotky- mám jich docela dost, ale chlapisko, Ty jsi mě předběhl. Tak je sem- v době sucha- dám někdy jindy. a klaním se Tvým nálezům
Ahoj Pete! No je fakt, že z toho foťáku v tomhle měřítku ždímu možná maximum, je to takovej krajinářskej digitálek. Moc díky za pochvalu, cením si toho, obzvlášť proto, že by se fotkám dalo vyčíst prakticky všechno. Jinak tady teď zapršelo a košík hřibů smrkovejch, kovářů, křemenáčů z toho byl. Jen doufám, že to vydrží, teď zase pár dní nesprchne a je to pryč. Mrknu o víkendu,no. Jinak sorry, že jsem Tě předběhl, to by asi bylo jiný pokoukáníčko, než tyhle moje pokusy.
Vůbec ne, co na nich vyčítat a hlavně proč?! Fotíme pro radost a mě nedělá problém napsat, že se mi něco líbí. Kritizovat dokáže kde kdo, to není nic těžkýho, ale nemlčet a vypíchnout přednosti a uznat je, to už je ta druhá strana pomyslné mince, na kterou se spoustu lidí raději ani nepodívá. Pro mě je důležitý, že se z fotek dá poznat o jaký taxon se jedná... Navíc se nad někoho povyšovat, když mám lepší stroj než on, to fakt není můj styl, ale to Ty víš Košík všeho toho cos tady potkal, to je paráda, přijmi mou skromnou závist U Tebe na severu jistě sprchne, tady snad taky, abych si mohl hezky zahoubat. Nu uvidíme, co nám nadělí dnové víkendové Ale simtě, dyk by to bylo zase o hřibech
Ahoj všichni, v poslední době dost studuju mycetozoa a vzhledem k tomu, že se jedná v podstatě o prvoky, napadlo mě, jestli by nebylo fajn, aby měly svou vlastní položku v menu a nebyly pod houbama. Jak určitě víte, literatury o hlenkách je pomálu a je vás tady dost vynikajících fotografů, takže by nebylo špatný, kdyby se tahle kategorie osamostatnila a vyvíjela se individuálně. Mám tedy na mysli zejména myxomycetes. Co myslíte?
No proč ne, jsem zvědavej co všechno se dá najít tam kde bych nic nehledal. Už je tady hodně pěkných příspěvků, kluci vy víte o kom mluvím a nechci na nikoho zapomenout. Fakt dobrej nápad a co lišejníky, ty taky patří do tohoto šuplíku?
Robi už ty Hlenky, kucí, řešil v nedávné diskusi. Určitě časem samostatně budou a určitě do nich bude co dávat. Stejně tak i sekce Mechy a Lišejníky je určitě v plánu. Jak psal Robi, vše má svůj čas ...
Na všech polích konopí. Překvapilo mne to, dřív jsem nikdy neviděla pěstovat konopí na tak velkých plochách. Nevím, co se z něj dělá, že by se mohlo vyrábět z konopných semen krmení pro kapry ?
V zámeckém parku v Chlumu u Třeboně mne překvapila mohutná jedle. Nevím, jestli by to mohla být jedle bělokorá. V zámeckých parcích může růst ledacos. Tahle měla všechny větve vysoko, detail větviček nebo jehlic se vyfotografovat nenechal.
Na předchozí fotce není mohutnost oné jedle příliš vidět, postava babičky před jedlí se ztrácí v tmavém stínu. Takže tady je detail spodní části kmene i se stojící postavou babičky, abyste si mohli udělat představu o velikosti stromu.
Včelaři se na tuhle rostlinu asi nezlobí, ale odhaduji,že volně v přírodě může být velmi škodlivá. Zejména v přírodních rezervacích a jejich okolí to pravděpodobně může být mor. Všechno, co jsem teď napsala, jenom hádám, viděla jsem tu rostlinu v přírodě poprvé, nevím o ní vůbec nic.
Jo díky houbařiII za určení, dlouho je tomu co jsme v lese vždycky při návratu trhali tyhle kvítky. Nikdy nikdo z nás nevěděl jejich jméno, až dneska díky vám tady.
Díky za určení. Probírám teď svojí knihu Květena ČR - 7. díl, jméno janeba se tam nevyskytuje, ale našla jsem velmi podobný obrázek se jménem třapatka dřípatá /Rudbeckia laciniata/. Asi má ta rostlina víc názvů, nebo jí botanici občas přejmenovávají. Já ji zatím do herbáře dávat nebudu, když si nejsem jistá. Ale kdyby ji vložil do herbáře někdo další, komu se podaří zjistit víc, budu ráda. Invazní rostliny je potřeba znát.
Tak už se mi podařilo najít v knize obrázky janeby drsné, a je mi jasné, že ta v tom lese nebyla. V tom lese je třapatka dřípatá, a mimo jiné o ní píšou: Je původní v Kanadě a v USA. U nás je pěstována v zahradách od poloviny 19. století, nyní je to význačný invazní druh. V současné době prý roste už i v Rusku, na Kavkaze, v Číně a v Japonsku. Taky na Novém Zélandu. V Evropě je nejvíc na sever ve Švédsku, nejjižněji na Korsice.
Ano, pomohlo mi to jako vodítko. Jakmile jsem se trochu zorientovala, kde začít hledat, tak už to pak šlo. Právě ten začátek hledání bývá nejobtížnější, když člověk vůbec netuší, jaká jména hledat.