Zdravím všechny! Vložím letos asi poslední dvojici fotek na téma Hlenky, jelikoř pak už bych se opakoval. Vlnatka červená (Arcyria denudata) coby pubescent.
Dnes něco speciálně pro Samotářku. Fotky z dovolené na Valašsku skoro před měsícem, houby tam skoro nebyly, přesto tam bylo pěkně. Moc se nám líbila včelí cesta u Velké lhoty na samotě u lesa.
A jeho žena takto hostí zájemce o výklad. A nic za to nechtějí, jen prodají trochu medu, ale to se jim nemůže vyplatit. Valašská pohostinnost v praxi...
Dík, ale asi se to už nedozvím. Tak brzy se tam zase nedostanu a pochybuju, že z toho vůbec něco vyroste. Ten klacíček je úplně suchý a navíc mají přijít vedra ze Sahary... Bylo to tak mrňavé, že jsem nemaje brýle, vůbec netušil co fotím. Myslel jsem původně, že je to zaschlé ucho Jidášovo, až na monitoru jsem uviděl tu strukturu.
Ahoj Lidičky!U nás už čtrnáct dní nezapršelo a tak je v lese sahara!Aní suchá prašivka!A tak vložím několik fotek ze začátku měsíce,kdy se jěště něco málo dalo najít! Kovaříci.
Obrátil se na mě kamarád s prosbou o předání této výzvy. Kdyby se někdo našel bylo by to super.
Mykolog na výzkum hub v NP Podyjí
Světlé lesy jsou nejbohatší ekosystémy mírného pásu. Hostí obyvatele lesů, bezlesí i organizmy unikátní, které v hustém lese ani na bezlesí přežít nemohou. Zároveň jde o jedno z nejohroženějších stanovišť, jež vyžaduje nějaký způsob „jemného“ managementu (lesní pastva, sekání trávy, prořezávání stromů, vypalování), jaký se v dnešní době příliš nenosí. Řídké lesy tak prakticky zmizely z chráněných území i volné krajiny, přestože ještě začátkem 20. století byly běžné u nás i ve zbytku Evropy. Obyvatelé řídkých lesů částečně vymizeli, částečně přežívají v parcích, zahradách, alejích a rybničních hrázích. Hodnotu řídkých lesů a potřebu se o ně vhodně starat, sic zarostou a zmizí, si donedávna příliš neuvědomovali přírodovědci ani ochranáři. Situace se pomalu mění, nicméně k prosazení zásadnějších změn v přístupu k péči o lesy v chráněných územích je třeba mít velmi dobré podklady. Správa NP Podyjí proto iniciovala výzkum vlivu obnovy pařezinového hospodaření na biologickou rozmanitost. V roce 2011 a 2012 bylo v údolí Dyje vytvořeno šest dvojic malých (40*40m) sečí (pasek). Vždy jedna ze dvojice přiléhá ke kraji lesa, druhá je od něj oddělena porostním žebrem. NP Podyjí má převážně kyselý podklad, ale 2 ze šesti lokalit jsou na vápenci (okolí Hardeggu). Na každé ze šesti lokalit s pasekami byly vytyčeny čtyři kontrolní plochy zastupující různá stanoviště (hustý les, řídký les, lesní okraj a louka), celkem tedy výzkum běží na 36 plochách. Cílem je zjistit, jak na proředění hustého lesa reagují různé skupiny organizmů, co jsou ochranářsky nejcennější stanoviště, odkud se rekrutují pasekové druhy apod. Sledováno je mnoho modelových skupin včetně motýlů (denní i noční), brouků (epigeičtí, saproxyličtí, navštěvující květy), ptáků, plazů, bylin a dřevin. Bohužel nám zatím chybějí houby. Bylo by velmi zajímavé a užitečné, zjistit nakolik se požadavky ohrožených hub kryjí s požadavky ohrožených rostlin a živočichů světlých lesů. Velmi bychom proto uvítali spolupráci mykologa, který by občas obešel paseky a vytyčené kontrolní plochy a zapsat tam potkané houby ze skupin, které si zvolí. Taková je hrubá představa metodiky, v případě zájmu a ochoty věnovat věci čas se jistě dohodneme. Je jedno, zda případný zájemce bude amatér nebo profík. Zatím mohu nabídnout pokrytí přímých nákladů na dopravu, spartánské ubytování v obci Lukov, výhledově spoluúčast na publikačních výstupech. Další informace níže nebo mě, prosím, kontaktujte mailem nebo telefonicky.
Děkuji a zdravím Lukáš Čížek
Entomologický ústav Biologické Centrum AV ČR Branišovská 31 CZ- 370 05, České Budějovice
Dovolím si tuto výzvu vyzvednout do popředí mezi nejnovější příspěvky, protože si myslím, že se jedná skutečně o užitečnouo věc. Pro mne je to bohužel daleko.
Zajímavý příspěvek, opravdu by nebylo od věci se tomu na nějaký čas věnovat a pozorovat, jen ten čas chybí. Ale velmi vám fandím, protože takový výzkum by byl velice přínosným v mnoha ohledech.
Zdarec Na začátku týdne jsem provedl nájezd na neznámou lokalitku v blízkosti Vlašimi a hned se zadařilo,po bleskovém průzkumu byl takovýto výsledek-křemílci smrkoví a kovář...
..ten den mi volal bratr,že na rozhraní vysočiny a jižních čech narazil na vydatnou lokalitu,hřibů,že je ani nemohl unést-tak jsem si to nadělení dojel vyfotit..
..a dnes jsem navštívil místo,kde rostli ti smrkoví křemenáči,-samozřejmě jsem lokalitu prošel trochu víc a nejdřív jsem našel několik desítek pěkných mladých hnědáků,kousek od nich tyhle ryzce datlí...
Ale rostou, dokonce i v hodně blízkém okolí ČB Až se mi podaří vyjít s časem a dostat na nějakou akci mykoklubu tak se domluvíme a můžu se o nějaký flek podělit. MM
Že tě potkám aspoň tady, když už ne na akcích MK! Já taky flíček znám, ale LETOS ani ťuk. Viděls tu "moji" C. pannosu? Jestli je to ona, tak je to docela špek. O víkendu to tam jedu probádat s P. Špinarem...
- Kápo, napiš mi na muj mail ucitelka@atlas..... ten novej telefon, jak jsi psal loni, prosím. nebo rovnou v mym mailu z 05.9.2011 21:27:33 je moje číslo. už před týdnem jsme se k Tobě s Markem chtěli vypravit. učitelka
Dnes jsem se byla vyvenčit na Brněnské přehradě a k mému úžasu se přeci jen nějaká houba našla. Je šílené sucho, ale jak vidno Vějířovec obrovský to ustojí
pěkní křemenáči ...ale v okolí dolů bývají navožené haldy. Na těch se často uchytí náletové dřeviny - bříza osika atd. Pod kterými se sice houbám daří, ale obvykle je v nich pak obsaženo několikanásobně více těžkých kovů, než v houbách nalezených normálně v lese. Neříkám, že jsi je na takovém místě sebral, ale pozor na to
je to věc názoru a vůbec zde nechci probírat ekologicko/krajinářsko/atd... stránku toho dolu, ale připadá mi to jako úchvatnej pohled. není to poblíž Doks? učitelka
mě se líběj ty muchči,jak se nad nima tyčí ten buk,trámovka bude na nějaký tý lavici,už jsem to párkrát viděl,a hádanka asi jak píše učitelka,-myslím,že už jsi někdy v minulosti dávala orirubens tak sázím na ni
Jsem taky pro trámovku na mostku přes potok, ale ta čirůvka mi nějak neštimuje, jednak nesedí v tom jehličí a jednak sem si říkal, že Hanýžka zaplesá spíš nad nějakou štítovkou a v jehličí roste černolemá, ale taky Pouzarova nebo přezkatá, na druhou stranu trošku černej lem na lupenech vidim...tak to risknu, š.černolemá Muchči sou povedený, a bejk, to ani nemluvim
nojasněžeuhádnem, Lojzo. /všimni si, že už pomalu přestávám říkat "malej Lojzo". jenže "středně velkej Lojzo" je divný, tak si to tam zatim domejšlej / je to Šťavnatka pomrazka var. dvojlupenná !!! a vážně - je to T. orirubens? nebo basirubens? učitelka
Prosty jede, štítovka černolemá, pro mne prvonález - i když ji vlastně našel kamarád na mykoexkurzi, kterou jsem přátelům laikům dělala na dovolené v Javorníkách. Žel z toho důvodu fotky nic moc, musela jsem pokračovat ve výkladu a nenechat dětičky sníst muchomůrky rostoucí poblíž. A že jich tam bylo.
Basirubens roste u nás kolem Priglu, v září bych ji měla jít zkontrolovat, blízko ní roste i růžovník a kousek dál kržatka ježatá...
Co se týká malého Lojzy, moc bych se nepřeceňovala. Sice si dnes připadám jako důchodce - angína se mi vrazila do ucha i oka, takže blbě vidím a slyším (narozdíl od Lojzy, ten vidí každou pidihoubu). Do Lojzových znalostí mi ale furt ještě chybí zhruba 30 let praxe. Což mi připomíná, toto nevím - Vysočina, smrky, tráva typu metličky křivolaké, borůvčí, cca 100m od rybníka.
No zas tak těžký sem to neměl t.basirubens i orirubens už jsem si měl možnost párkrát prohlídnout a š.černolemou jsem našel jen jednou. A to dole to rostlo ze země? Sou to dvě stejný houby, rub a líc? a jak velký?