já jen že sem furt šoupu jeden druh a taky je to ze sídliště a ne z lesa, ale zítra zkusím jednu třicetiletou smrčinu, prej už i u nás začali ve velkém hřiby, snad si ze mě starej Gottewald nedělal jenom prču, ale on je velkej houbař, tak si myslím, že ne
kdepak, je to kozák březový (podle mě spíše kozák betonový), ono je to vždycky v novinách trochu přesvícený a hlavně já to fotil z novin, takže to vypadá jako červené hlavičky, ale jsou hnědé, jedná se skutečně o kozáky
tak až dnes se dostávám ke zbytku fotek z úterý, kdy jsem se vypravil do Vysokého lesa na Poličsku...podařilo se několik letošních prvonálezů....holubinková madlová je jedním z nich...
u nás přichází zlomové období, pokud přečkáme horka bez bouřek, je z houbami ámen, proto nezbývá, než od zítřka vyhlížet temná mračna nad západním horizontem....nashle příště
Chci vložit pár obrázků ode mne z Prahy. Ten balon je trvale přivázán na lanech, ale tuším, že asi za 800 Kč se s ním může kdokoliv nechat vynést trochu vzhůru, a pak za čtvrt hodiny /přibližně/ ho zase lanama přitáhnou na zem.
Mne mnohem víc potěšily zralé plody na naší meruňce. Tahle odrůda Karola je totiž překvapivě odolná vůči nepříznivým vlivům. Zatímco jiné odrůdy meruněk letos nebudou mít plody žádné, protože namrzly, Karola vydržela. Nevím, kdo tuhle odrůdu prodává, možná už jí nerozmnožuje nikdo, s odůvodněním, že jiné odrůdy mají plody větší. Ale chci upozornit na její kvality. První strom této odrůdy jsme měli asi 20 let, vždy dobře plodil, ale po těch 20ti letech chytil virovou nemoc šarku, tak jsme ho nahradili novou Karolou, a opět se daří.
Jméno odrůdy tohoto angreštu nevím, ale je to relativně novinka mezi angrešty. Hlavní dobrou vlastností je odolnost vůči chorobám. Staré odrůdy angreštů totiž nějaká plíseň zničila.
Odolná zelenoplodá odrůda taky existuje. Šlechtění na odolnost vůči chorobám považuji za velmi důležité. Až dosud to šlechtitelé hodně podceňovali. Zatím chtěl každý mít co největší plody s nejlepší barvou, a nutnost časté chemické ochrany se považovala za normální a ekonomicky výhodná. Ekologické zemědělství nevzniká tím, že člověk vynechá pesticidy, ale právě tím, že napřed šlechtitelé vypěstují odolné odrůdy, co fungicidní ochranu nepotřebují.
Tohle vzniklo zkřížením černého rybízu s angreštem. Původní odrůda měla jméno Josta, tohle už je nějaké pokračování. Sice ne každému chutná, ale určitě je to bujně rostoucí keř, který žádnou chemii nepotřebuje.
Tak tohle už je poslední ukázka z mojí zahrádky. Pro neznalé chci doplnit, že mám nejzanedbanější zahrádku v okolí, vypadá to u nás jako v bezzásahové zóně.
Zdravím a pár slov z Taplic. Když naši soudruzi šlechtili a šlechtili,tak tu řádily kyselé deště z uhelných elektráren a výpary z povrchových dolů.Ten spad ničil všechny plísně a tak se jim to šlechtilo.Nerostly tu moc houby natož lišky.Jakmila se elektrárny odsířily, tak nastoupila plíseň bramdorová a ta ničí rajčata,abgrešty,víno a další plodiny.Proto musí nastoupit chemie. Nevím jak to děláš,že máš tak krásně zdravé plody. Třeba máš nějaký fígl,tak poraď.Čauky.
taky zdravím, pokud chceme krásné a zdravé plody, stačí pěstovat moderní rezistentní odrůdy, kterých je dnes dostatek. U angreštů rezistentní proti americkému padlí, u slivoní proti šárce, u jabloní proti strupovitosti atd. .....jinak samotářko krásný příspěvek, ovocnářství to je moje
Odpovím na otázku, jak to dělám, že mám bez chemie zdravé plody. Skutečně je to tak, že nedělám skoro nic, takže vše choulostivé u nás už vyhynulo. Mám odolnou vinnou révu /tzv. interspecifické hybridy, prostě křížence evropských odrůd s americkými/, maliník se drží sám a nepotřebuje nic, angrešty jsou odolné. Rajčata odolná proti plísni bramborové zatím nikdo nevyšlechtil /a nedělám si iluze, že vyšlechtí, protože tady asi není geny odolnosti kde nabrat/, ale pomáhá, pěstovat rajčata někde, kde na ně neprší, např. u východní zdi domu, ve skleníku v průvanu, zalévat jen ke kořenům. Aby spora plísně bramborové pronikla do listu rajčete, potřebuje být asi minutu nebo 2 v kapce vody. Jestliže voda na listu vyschne rychleji, spora plísně umírá. Ovšem pokud už je list napadený, tak nepomůže nic.
To je všechno hezké,ale když já mám rád angrešt zlatý fík o který musím bojovat.Rajčata skleníková ,keříčková ,pěstuji ve skleníku a vycházím s nima jen tak tak i když je zalévám jen do kořenů.Maliny jsou jasné(drží).Víno trpí jenom vymrzáním.Ono v každé lokalitě to je jiné.Každý se musí s tím vypořádat po svém.Nechtěl jsem provokovat jen jsem konstatoval.Co se týče hub,tak už několik let tu rostou hojně,ikdyž zrovna tu moc nerostou kvůli suchu.Snad se to zlepší.Mějte se o dovolených a prázdninách moc prima.Véna.
..a něco z dnešní procházky s dcerkou Sárou v parku-Pstřeň dubový,-moje asistentka poukazuje na měkkost plodnic,byly jakoby plné vody,po doteku se vlnily jak igeliťáky s vodou...
Úžasné, tak velké exempláře pstřeně jsem ještě neviděl.Loni jsem našel zajímavou plodnici, která vyrazila na ploše dubového pařezu a vytvořila, hřibovitý tvar.
..chtěl jsem vyrobit exkluzivní,exotickou kapkologii,ale kmitočet pohybů té naší pidifrndy mi nedovolil řádnou přípravu,tak jen totomějte sečaudýsbrekeke
Včerejší návštěva Máchova kraje byla o vytrvalosti a silné vůli. Dusno a nespolupráce hlívy z toho udělalo kamzíkování mezi soutěskami. Na začátek jedna štítovka, stejná, jakou našel Kralupák asi před 14 dny, u které se nemohli dohodnout, co je to zač.
Kdo spolupracoval byly štítovky. Většinou je člověk nachází o velikosti 8-10 cm, ale zde byly i přes 20 cm. Tyto měly také stavbu na obdobnou velikost.
A máš exsikátek, Javásku? A nechceš ho poslat nebo aspoň zmikroskopovat (máš-li čím)? Asi budu v Chocni na Setí - kdybyste někdo jeli a měli nějaké zbytečné exsikátky štítovek...
Pátral jsem po Kuřátkách - Ramaria, která jsem dával již v dřívějším příspěvku, ale celá plodnice, jako pěst veliká byla pryč. Napravila to plodnice o něco menší, také moc fotogenická. Doufám, že vydrží kvůli případné determinaci déle …
Poblíž tohoto mechu jsem fotil i výše představenou Helmovku a asi metr od ní na klacíku rostla tato miniaturní "pýchavka"(?), jejíž plodničky měly jen kolem 10mm. Pokud by jste věděli o kterou že z břichatkovitých se jedná, budu rád …
To Mařena: Byl hodně na sluníčku, proto je takový vybledlý. Jinak, kdyby byly pochybnosti , dle třeně je to jasnej dubák a z jeho hlavy jsem si udělal moc dobré řízky a opravdu po karbolu nesmrděly
Hezký večer, uplynulý víkend strávený v Marjánkách byl plný překvapení, houbových nálezů a hlavně krásných vycházek v bučinách. Bohatě byly zastoupeny holubinky, podle mě se jednalo o bukovky, byly výborné ale většina už za zenitem.
A jeho veličenstvo, podle mě smrkový. Každopádně radost byla veliká, rostl ve svahu u podmáčené cesty na světlejším místě. Zájem o něj měly zejména slimáci. No letos první
Zdar a sílu všem přátelům přírody. Dneska jsem se jen na chvilku večer stavil nedaleko Prahy v jedné doubravě. Potěšil mne však software Nikon View NX2 od Nikonu. Chtěl jsem se podívat copak tento prográmek umí a jako bylo mé překvapení, když bravurně detekoval 2 monitory a okamžitě na jednom zobrazil svoje hlavní okno s malými náhledy fotek a vším kolem, zatímco na druhém pak zobrazoval ve velkém vybranou fotku.
Lokalita je vskutku malá a její propátrání zabere jen pár chvil. Už při zaparkování jsem věděl, že se někde poblíž pohybuje Habibi. Cestou k líškám jsem pak zahlédl jakousi podivnou postavu s nosem zabořeným do borůvčí. Cestou k této holubince jsem se pokusil ji i pozdravit, bohužel, byla borůvkami zcela pohlcena. Až po chvíli, kdy jsem se věnoval focení této krásně rostlé holubinky si mne všimla.
Trochu jsme vás všechny pomluvili, popovídali o houbách, životě, ... Jelikož byla na lovu, ukázal jsem jí i ony 2 lišky, informoval o mandlovkách hned u aut a tak. Cestou jsem narazil i na tuto nádhernou mandlovku, kterou jsem nechal po dofocení Habibi kousek od auta.
Dnes jsem byl navštívit nižší partie okresu. Řekl bych, že je tam větší sucho, než ve smrkáčích. Navštívil jsem buko dubo habrovo borové lesy. Dubáků se moc nekonalo, zato bylo kolem třiceti kozáků habrových. Našel jsem krásné dva fleky holubinek mandlových (cca 15 plodnic), jinak bída. Muchomůrky šedivky, růžovky dokonce i už m. červené sesychají ve stoje. Habráky zase napadla smečka myší… Letošní rok je zatím nejhorším rokem co pamatuji, alespoň u nás!
... ale ještě dodatek. Zde je malinkatý košíček. Po pěti hodinách toto. Ono vlastně, kdybych bral všechno, tak by byl větší, ale habráci okousané od myší a k tomu červivé. Růžovky taktéž, klouzky zaschlé...
Fotografie k. habrovéko, lesklokorky, smrkáčů třeba zítra. Dobrou!
Kudli, nenaříkej, u nás je to ještě horší. Budeme muset vysvětlit těm Cajzlíkům, že voda patří i na Moravu. Jinak fotky krásné, ale to je tradice, nic nového.