Ahoj všem houbařům, nestačím zírat, co všechno už u vás roste. U nás už to taky pomalu začíná ačkoliv to vypadá, že jsem nějak prošvihl začátek. Krásné trsy opěnek, štítovky, to už vše bylo po smrti
Na závěr přidám dle mého soudu zřejmě kržatky zimní, byli snad na každé větvičce v bukovém lese. Trochu mě mate doba výskytu, ale vzhledem k tomu,že tu poslední týden panovala slušná zima, by to mohli být ony. Z Táborska zdraví Lukajda
To máš pravdu Robi. Tyhle plodnice byli ještě pod listím které jsem odkryl, proto jsou hodně světlé. Vedle rostly starší, které byli už pěkně modrofialové,lupeny se nelámaly, tak jsem usoudil že to budou h.namodralé. I když u těch holubinek člověk nikdy neví
S holubinkami to bývá tak trochu oříšek. Je to jedna z nejvariabilnějších skupin hub. Barva klobouku je biotop od biotopu jiná. Neříkám, že by to nemohla být Russula cyanoxantha jax ji určil Ty, ale v první chvíli mě i napadla Russula rigida, ale neříkám, že je to ona. Nevšiml sis, zda-li při ořezu nerezavěl třeň nebo lupeny, resp. nerezavěl třeň u base?
Ještě přidám jednu starší plodnici z téhož místa. Pete shodou okolností mi tu zbyl kus třeně a zdá se, že na řezu opravdu nepatrně rezaví, takže máš zřejmě pravdu
Svou barvou mě doslova přivábila Hlenka rostoucí na starém pařezu - Slizovka práškovitá - Fuligo septica (L.) Web. 1780. Možná, dle růstu i Fuligo septica var. Flava. Jak ji vidíte?
Rozloučím se nedaleko rostoucím Sírovcem. Tento trs, bohatě obývaný různým hmyzem, měl šířku 60cm. Na fotce je trochu na těsno ke krajům, ale je to jediné, co mi aparát a odstup na místě dovolily.
Celou sérii zakončím příště zase na trochu jiné téma. Hezký den a pěkné nálezy i fota Vám všem z Reichenbergu přeje Jonáš.
Ahoj Jonasi, máš to moc hezké, jak ze stran fotografií, tak ze stran nálezů. Blahopřeji k první letošní Amanita gemmata. Lesy se konečně dostávají z týdnů sucha a nicoty a pomalu nám nabízí více a více fotoobjektů. Také si myslím, že se jedná o Fulgio septica. S dřevomorem si rady nevím, nikdy jsem nic takového neviděl.
Bohatý atlas Houbomilových letošních prvonálezů nebere konce ta neznámá-neměla kořenující třeň-trochu mi stavbou připomíná kržatky z okruhu k.jenyiny atp.
Dobré ráno všem příznivcům hub, květin i hmyzáčků, zkrátka všem správným lidem, kteří mají rádi přírodu. Robi zde již uvedl vše co bylo potřeba. Jen bych se opakoval. Pouze doplním, že včerejší průzkum bojem nevyšel vůbec naprázdno- ba naopak a vypadá to hodně nadějně co se fruktifikace plodnic hub týče.
Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše. Poprvé v životě jsem ji spatřil, poprvé v životě jsem ji fotil, poprvé v životě Vám ji představím. Úžasný to nález!
V plné své kráse: lilie zlatohlavá (Lilium martagon, Liliaceae).
Zítra dodám fotky v chronologickém sledu od poupat zcela začínajících, přes poupata zrající až po plný květ
Nyní budu pokračovat již houbami. Minule jsem jimi pohrdnul, jejich habitus nestál za moc. Dnes jsem ovšem našel nové mladé plodnice, které se mi zalíbily. Nabízím Vám pohled pod klobouček.
Tito choroši mi byli oříškem, mohlo by se jednat jak o choroš poloplástvový (Polyporus brumalis), tak i o choroš zimní (Polyporus ciliatus). Budu rád, když mi někdo erudovanější než jsem já poradí
Robiho bystré oči objevily hlenku. Rostla nejpíš ze starého, mechem obrostlého dubového pařízku. Mělo by to být juvenilní stádium síťovky pýchavkovité (Reticularia lycoperdon), kterou jsem dle struktury pracovně nazval "kaviár".
Pro dnešek se s Vámi rozlouočím hmyzáčkem. Tohoto štírka (Pseudoscorpiones sp.) ze třídy Arachnidae jsem objevil doma na zdi. Nejspíš jsem si ho přinesl z lesa Dal jsem ho na balkon k bylinkám, které si tam pěstuji. Snad tam nějakého toho roztoče uloví.
Přidám ještě jednu hlenku: vlčí mléko červené (Lycogala epidendrum), kterého se dá po deštích v lesích na trouchnivějícím dřevě najít také dost, stačí se jen dívat
Tady je, Krakene, pohled pod rourky. Fotka se ne zcela povedla, proto jsem ji sem původně nedával. Jedná se o ty samé, sporné, jen o pár cm na klacíku vedle.
Říkali jsme si s Robim, že by to mohl být on, ale na 100% to nikdo z nás nebyl sto určit. Snad Robiho fotka pomůže k lepší determinaci. Já jsem spodek klobouku nefotil, jen celkový pohled na habitus plodnice.
Ještě bych chtěl upozornit, že by se nemuselo jednat o juvenilní stádium síťovky pýchavkové, ale mohlo by se jednat o nějakou slizovku z rodu Myxomycetes. Co si o tom myslíte Budem s Robim rádi za jakoukoli intervenci.
Jak upřednostňuju fotky hub,tak tady se mi nejvíc líbí ten štírek,-jsou celkem běžní,ale už jsem se párkrát setkal s reakcí lidí,kteří je viděli poprvé a hned tropili paniku,že našli štíra
Pěkná výprava, potkat lilie musí být úžasný. Ještě jsem je nikdy ve volné přírodě nenašel, k liškám gratuluji mohly by pěkně začít. A štírek nemá chybu. Hezký to máš.
Zdar a sílu všem přátelům přírody. Už včera ráno jsem měl cukání vyrazit někam do lesů, luhů a hájů, ale Pete N. mne přesvědčil, abych počkal až na dnešek. Tak jsem rovnou otestoval své včera zakoupené nové botky v terénu. Nálezů se nakonec povedlo skutečně dosti, houbařských, kytičkářských a hmyzích.
Zpočátku jsem focení nechával hlavně na Petem, já už mám některé věci nafoceny a tak nějak se mi nechce je přefocovat. Takže jsem fotoaparát nakonec vytáhl až u tohoto černýše rolního, který, jak už zde psal nedavno Prosty, je řazen do kategorie ochrany C3. Býval zcela běžný, hlavně pak v obilí a to bylo důvodem jeho likvidace chemickými prostředky. Při zpracování společně s obilím totiž jeho semena znehodnocovala mouku, která tmavla a hořkla.
Nedaleko od něj se bystrému oku Peteho podařilo objevit jeden z cílů dnešní výpravy, kvetoucí lilii zlatohlavou. Na první lokalitě jsme nalezli jen ještě nerozkvetlé rostliny se spoustou poupat, až zde se zadařilo. V Červeném seznamu je lilie zlatohlavá zařazena ke vzácnějším druhům, které vyžadují další pozornost (C4), podle zákona je však chráněna jako ohrožený druh (§3).
Následně proběhl přesun na další lokalitu nedaleko a tam i nález této zřejmě hlenky rostoucí na dubovém pařezu. Opět bych poprosil, zda není někomu povědomá stran určení?
Jak hnojníček,tak hlenka jsou příslibem,že brzy bude vícero houbiček--p.s.-kdyby se někomu chtělo zase páchat popisky do atlasu,mám tu třeba ryzec strakatý,nebo pečárku pařeništní..
Naše mlsání borůvek pozoroval zpovzdálí tento brouček. V rámci dalšího průzkumu lesa jsme našli ještě několik dalších jedinců, povětšinou již mrtvých. I zde poprosím zkušenější o radu, copak je to za hmyzáka?
Velice povedená výprava, přesně tak, jak psal Robi. Náramně jsme si to užili a i když nebylo zrovna nejtepleji, nálada byla více než positivní a to se odrazilo i na fotkách ps: Robi, škoda, že jsme tam nebyli circa před dvěma dny, lilie by měly ještě krásně zbarvené prašníky. Ale není všem liliím konec Máš to fakt moc hezký
Dobrý den všem Mykomilcům. Po menší odmlce jsem se dostal zase do lesa. Má včerejší výprava do hvozdů reichenberských by se dala nazvat – "Ve šlépějích Houbomilových".
Super! Moji kováři vypadali úplně stejně, kousek ožranej, kousek rozpraskanej, ale radost jsem z nich měl velkou.. Křemílek se ti povedl, na toho teprve čekám. A mloci jsou nádherný, ty musim jít také pozdravit, mají tam fajn lokalitu.
Moc pěkná práce, taky jsem měl cukání zavítat do oněch končin, ale nakonec jsme dneska dojeli opět jen na půl cesty. Reportáž později, polohoubovou, polokvětinovou i s hmyzákem
Vítej zde na stránkách, Ahasvere. I já se připojuji k tomu, že se bude jednat o nějakou líhu. Bližší určení takto z fotografie raději neriskuji. U líhy máš na místě jedno celkem snadné rozpoznávací znamení - uchop plodnici za klobouček na protilehlých stranách a tlač prsty proti sobě. Pokud to půjde ztuha a plodnice se nepoškodí, nepraskne, bude klást odpor, jsi na 90% u líhy.
V této době dochází všude mezi včelami a včelařem ke značnému střetnutí zájmů. Včely nutí hlas přírody, aby se rozmnožovaly, tedy aby se rojily, a ne aby sbíraly med pro lidi. A včelaři zase nutí včely, aby to dělaly naopak. Vítězství toho či onoho bývá střídavé. Teoreticky je nařízeno každý roj neznámého původu utratit, právě kvůli možnosti přenášení včelích nemocí. Prakticky to ale vypadá tak, že ten roj se nakonec ubytuje v nějaké dutině ve stromě /dutin je nedostatek, proto tak dlouho sedí na stromě jako bezdomovec/. Ale až se tedy někde ubytují, už je žádný člověk nedokáže najít, a mohou roznášet včelí nemoci další rok nebo dva. Kdyby ten roj nějaký člověk sebral, mohly by ty včely být pod dohledem a na včelí nemoci kontrolované. Ale v této době je každý včelař unavený a má namožené svaly i záda, a otázku rojů řeší slovy: "Ať už všechny včely letěj do p . . ."
Tak už se nad tím kouskem plástu zamýšlím. Vypadá to na včelí práci z loňska, v jedné buňce je možná i starý kousek mrtvé včely. Není-li na blízku včelař, který by si nesl domů staré plásty na vytavení na vosk, a cestou mu ten kousek plástu vypadnul z tašky, tak jsou 2 další možnosti: Buď byl vloni usazený roj včel někde ve stromě nad místem nálezu, včely v zimě uhynuly, a teď ten kousek shodil vítr, a nebo na blízku bydlí včelojed /káně, krahujec, . . /, který si nosí plásty na hnízdo, larvy vyjídá on i jeho mláďata, a zbytek plástů hází dolů pod hnízdo, tam ho následně mohou lecjak posunovat další lesní zvířátka.
Není tomu tak naštěstí vždy. Vzpomínám, už tomu je tedy pár let zpět, když jsem byl za kamarádem v Praze na "družstevním ochozu" a tam se, zrovna pár minut předtím, usadil včelí roj. Začali jsme řešit co s tím, nejdříve logicky cestou "úředního šimla" a tedy PČR. Ti nás odkázali na hasiče. Hasiči prohlásili, že přijedou a včelí roj ekologicky spálí. Následoval kontakt s nějakými ekoterroristy, které roj zajímal ještě méně, než výskyt muchomůrky císařky na Pražském hradě. Nakonec jsem si, naštěstí, vzpomněl na pana včelaře z obce nedaleko Prahy, kde mám chalupu a po krátkém pátrání s pomocí tehdy ještě myslím Českého Telecomu a Eurotelu jsem se mu dovolal. Zajásal s tím, že roj rád, ale nemá se k němu jak dostat. Vše skončilo tak, že roj hlídala kamarádka a jaksi blokovala hasiče s jejich snahou o ekologické spálení chemickou cestou, dovolila jim po tel. konzultaci jen roj orosit chladnou vodou. Já jsem přivezl pana Rožkota, který si rád do rojáčku včelky sesbíral a hned zkontroloval pohledem základní zdraví roje. Odvezl jsem ho i s včelkama zpět domů a jak jsem pak byl vděčen za sladkou odměnu. Dobrá rada pro všechny, kdo někdy potkají nějaký roj z toho přímo vyplývá.
Ahoj Tapiku,čoveče kdes to našel?Na vlašimsku je to bída.V neděli jsme s Kápem vyrazili na hoďku za město a já konečně našel letos svého prvního kováře.Měl už něco za sebou, tak zůstal v lese.Však rybáři taky pouštějí tu premiérovou,ne?
Tapiku,lištičky pěkný,to je dobrý znamení-Míro,ten houževnatec nebylo lehký cvaknout,byl hodně nasvícenej,museli by jsme tam udělat moc práce,na kterou nebyl čas