Dobrý den, prosím najde se někdo, kdy by z těchto špatných obrázků určil druh houby? Já si myslím, že by to mohla být hlíva ústřičná, ale znám ty šedivější.
No, vždyť říkám, že se z toho moc poznat nedá. Rozpoznávací znak pařezníku tam chybí, já ho tipoval kvůli barvě. Mám v archivu fotky takhle žlutých pařezníků.
Prosty já bych v okruhu penízovky taky zůstal,růst byl u cesty ve skupině,písečný podklad v okolí samé borovice,vůni už si moc nevibavuju,ale řekl bych že byla nevýrazná a chuť po delší době mírně nahořklá,ale ne nepříjemná
Bychom i poučili, kdyby nás něco kloudného napadlo. Nedávno nám jednu podobnou houbu přinesla jedna mykoložka. Šéf nebyl přítomen, já na to koukala jak zjara, nechala jsem ji vyprášit a ...ta potvora s bílými lupeny byla tmavovýtrusá - netypická plodnice z okruhu šupinovky nevonné. A pak jsem neměla mít depky, že nevím, co to je za penízovku ani když mám plodnici v ruce. Takže bacha na ně, tváří se nevinně, ale klamou tělem, houby jedny fikané.
Hanýžko - to, že tmavovýtrusé houby mají občas světlé lupeny a zmatou se stane... a zmate to... často to dělají i třeba některé límcovky (třeba límcovka věnčená - Stropharia coronilla to podle mě dělá často, ale nevím, zda je pak "sterilní") a pozoroval jsem to i u nějaké křehutky a dokonce u hnojníku domácího (a to v létě u Vás v Brně - Panská Lícha nad Lesnou).
třeň je sice setřený a bez prstýnku a zrnění, ale zrnitost klobouku v kombinaci s jeho barvou, s barvou lupenů i třeně prozradí, že se jedná o zrnivku, pravděpodobně zrnivku obecnou - Cystoderma granulosum
Dobrý den, na kmeni osiky jsem našla tuto houbu (je jí tam hodně), ale nevím zda je to hlíva (nějaká jedlá), protože co sbírám ústřičnou, tak je šedější. Děkuji
Něco, co vypadá jako h. nálevkovitá na snímcích J. Malého jsem našel úplně jinde vedle toho rosolu. Tyhle kuličky rostou na vrchní straně padlého buku, zespoda obrostlého hlívou ústřičnou. Nejvíc jsou zatím podobné bílému vlčímu mléku. Ale pro hlívu tam ještě pojedu, jestli počasí dovolí, tak uvidíme, co se z toho vyklube...
Dedabobr dával čihovitku masovou a barevně sou si s tou tvojí dost podobný, ten mráz asi udělá se zbarvením divy, jinak by to asi rozhod mikroskop, jak ti vedle Forest tipoval tu mozkovku, tak by to stálo za průzkum...
Já tu podobnost teda moc nevidím, tady jsou spíš fialovohnědé tóny. Já měl spíš na mysli černorosol borový, který posléze vedle napadl i Zdena. Ale jak říkáš - mikroskop! A na mozkovku už nevěřím, zažil jsem si s nima už svoje, jak zjistíš po zkopírování těch adres na Damyko. Navíc buk byl asi jediný strom, který se tam nevyskytoval.
Dnešek začnu trochou vzpomínání...dneska je to šest let, co nám s bráchou odešel tam nahoru táta, nadšený houbař, který nás učil sbírat plody lesa. Tedy chodil jen v klasickou sezónu, ale naučil nás dost, první kroky jsou vždy nejdůležitější... Tak mu pošlu aspoň jednu kytičku mojí domácí premiéry houžovce hlemýžďovitého (prosinec je "typický" pro prvonálezy, že?
A aby toho nebylo málo, v sobotu je to pět let, co odešla za tátou jeho maminka, tedy naše babička. Odešla v nevědomosti, že táta již nežije, ale vzhledem k věku to byl od nás milostivý úkon, tak aspoň jedno sluníčko nahoru nad ty mraky...
A na závěr jedna hádanka, copak jsem to asi našel? Já to vím jen díky ostatním, které rostly v normálním zbarvení kolem. Tak nápověda by stačila a včil sa snažte!
Jaro,léto u nás na houby špatné,podzim se k nim připojil,ani nastávající zima není lepší. Při svých toulkách jsem zatím nerazil na hlívy jen malé trsy penízovek.. Tento mini rostl uvnitř pařezu smuteční vrby..
Nejsem ornitolog,jen se trochu zajímám o vše v přírodě.Kalous ušatý patří mezi sovy čeleď puštíkovitých ,žije na okrajích lesů,v remízcích ve větších parcích.Živí se převážně hlodavci,ale nepohrdne menšími savci a drobný ptáky.Má jako jiné sovy dobrý sluch a zrak,ale na blízko moc dobře nevidí.Hnízdo si nestaví využívá opuštěná hnízda veverek,vran, volavek a dalších ptáků.Je aktivní v noci,ve dne se zdržuje v korunách stromů.Na zimu se kalousi stěhují i do měst,kde si jako u nás,najdou jeden strom,který navštěvuji pravidelně každou zimu.Na smrku v našem městě se shromáždí až 25jedinců.Zatím jsem jich napočítal 18.Obě pohlaví jsou si velmi podobná, samice jsou však na přední straně těla nepatrně tmavší, mláďata v prachovém šatě jsou celí světlí s tmavým opeřením kolem očí a mladí ptáci mají v porovnání s dospělci zase volnější peří.Délka jeho těla průměrně 38 cm a v rozpětí křídel měří 90–100 cm.. Hmotnost u samců se pohybuje mezi 220–305 g, u samic pak mezi 260–435 g..Něco jsem si přečetl,málo jsem věděl..
Když už jsme u těch dravců, pobavila mne nedávno vyslechnutá historka o jistém nejmenovaném páru, který toužil po papírovém štěněti bišona a nelenil si pro takové jet až na druhý konec republiky. Ve chvíli, kdy si kýženého hafana odváželi se někde na půl cesty, v polích, rozhodli pejska na chvíli vypustit a nechat ho vyvenčit. K jejich obrovskému překvapení se během chvilky přihnal jakýsi dravec (zřejmě káně), štěně uchvátil a zmizel kdesi v dáli ... Snad chutnalo.
Robi o té historce,diplomaticky řečeno,by se dalo s úspěchem pochybovat.Rasa psa bišona je sice malého vzrůstu, asi 30cm a váží 5-7kg,ale žádný u nás běžně žijící dravec,podle mého názoru,by si na takové sousto netroufl a zvláště v blízkosti člověka.Káně lesní si troufne i na zajíce ale jen na nemocné kusy.Jinak se živí hlodavci,menšími ptáky,nejraději uhynulými savci.Jestřáb lesní loví větší kořist,králíky,zajíce,holubi,veverky.Využívá momentu překvapení,vycvičený loví za účasti člověka,jinak se mu raději vyhne.Krahujec je menší dravec,loví hlavně,malé ptáky do velikosti kosa,žáby,hmyz.Snad jedině připadá v úvahu orel mořský,který se občas objeví nad krajinou,ale je tak ojedinělý a v blízkosti lidí je velmi plachý.Ještě jsem zapomněl na výra velkého,který by mohl takové psa klidně odnést,ale je to noční lovec,který zvládne ulovit i malé srnče.Jak se ale objeví ve dne, musí čelit útokům denních ptáků,kteří ho zaženou. Podobnou historku jsem slyšel před lety.Lidé moc neznají život zvířat a rádi berou každou zajímavost jako že bobr loví ryby.. Promiňte,nějak jsem se rozkecala není to o houbách.
Když jsem byla mladá - a to je už dost dávno- , tak jsem chodila do klubu sokolníků. Tam se vyjímečně stalo, že některý lidmi vychovaný jestřáb uletěl z dosahu majitele, a protože si neuměl v lese opatřit normální jestřábí potravu, tak začal útočit na domácí zvířata, hlavně slepice, ale malí pejsci, štěňátka, taky mohli dopadnout špatně. O káňatech se ale vždycky říkalo, že dokážou žrát zajíce, jenom když předtím toho zajíce přejede auto. Aut je hodně, káňata dobře vědí, proč se jim vyplatí sedět na stromech podél silnic.
O historce se dá možná pochybovat, ale určitě dá stejně dobře pochybovat o tom, že štěně má 30 cm a váží 5-7 kg. Štěňata se prodávají obvykle ve stáří 2 měsíců, kdy mají váhu tak do 2kg. Uvedenou váhu má s největší pravděpodobností dospělý bišonek, který měří v kohoutu do 30 cm. Jinak byla číslo skoro dobře