Je to přímo na železničním náspu, kde teď už není žádný strom. Železničáři tam dělali úklid. Jestli si dobře vzpomínám, tak tam bývaly bezinky a opodál jsou javory. Raději to tam zajdu ještě omrknout . Chvilku jsem váhal, jestli nemám jednu plodničku vzít pod mikroskop . Ale bylo mi jich líto, když je to můj první ohnivec z mého rodiště
Petře pod mikrák se ohnivec, jakýkoliv, rozhodně vyplatí. I kdyby sis jen potvrdil rakušáka, pořád je to fajn. Stejně tak totiž můžeš zažít 2 obrovské šoky a je na tobě, který by byl větší. Jurský či šarlatový? Ten druhý je zatím v ČR potvrzen jen z jedné lokality ... Budeš druhý?
Robi, já jsem jej tam nechal hlavně kvůli mámě, aby se na něj mohla zajít podívat. Věřím, že tam do víkendu vydrží a potom jednu plodnici hodím pod mikroskop
Zdarec Zkusím jen tak nahodit pár obrázků z víkendu na vysočině, ale nevím jak to bude vypadat, s programy na novém kompu se nějak nemůžu skamarádit, navíc na úpravu fotek jsou tady jen takový ptákoviny, budu muset zakoupit nějakej prográmek, i když nejlíp se mi dělalo s vindows live fotogalerií na XPéčkách...terčka jedlová..
..bylo jich docela dost, jen jsem je na žádných fotkách neviděl v mládí takhle bílé. Jinak musím poděkovat Hanýžce za bleskové zmikroskopování zaslaných vzorků houbiček a přičemž potvrdila předběžná určení u nedávných nálezů špičky břečťanové, čepičatky hlízonohé, mecháčků síťnatých, a největší radost mi udělalo potvrzení na podzim 2014 nalezené a zde prezentované houbičky kterou byla voskovečka Schulzerova. Obrázky potvrzených hub i voskovečkou v dohledné době rád obohatím zdejší atlas. Pokud by měl někdo chuť mi trochu poradit s programy na úpravu fotek budu rád, i když nejraději bych byl, kdyby se dala stáhnout ta fotogalerie, co byla na XPéčkách, protože tam to bylo celkem jednoduchý a s výsledky úprav jsem byl spokojen. Mějte se čaudýs
terčku na jedli marně hledám, větve by i byly, teď na několika byla brvenka, ještě jsem ji nedourčil, používám infran view, stahneš zadarmo, je v češtině
Oldo to mě povidej, jedlí jsem prolezl až hanba a furt nikde nic. Nejhorší je, že těch jedlí je pomálu, většinou když už se klepu radostí, že jedle, vyklube se z toho douglaska.
Díky za rady, jedna drobná, na oplátku, terčky rostou nejvíce na nejtenčích, konečných částech větviček, které ještě nesou zhnědlé jehličí, a především, musí ležet ve vlhku. takže pokud je haluz větší, hledejte na místech, kde je konečky připlácnutá k vlhké zemi, mechu.
Jj, byly to bledule, ale v květináči na balkoně se vybarvily. Petře, rostly na čepičkách(číškách) i žaludech dubu červeného, to je ten s ostře špičatými laloky na lupenech
ohledně Jelenky jsem to chvilku řešil, ale makroznaky mi na obecnou celkem sedí. Respektive přišlo mi to tak nejblíž. Proč máš Oldo za to, že to bude jiná?
Já se tedy přidám do diskuse o jelence,-podle toho, co mi bylo vysvětleno bych ji taky řadil k obecné. To mramorování by se mělo týkat okrovky a ta je bílá,což by měl být znak obecné,drsná ji má mramorovanou, draslavá narůžovělou, případně namodralou. Ostatní druhy už se odlišují i jinými znaky. Toliko jsem byl učen.
Tady u té druhé právě je vidět to mramorování okrovky i na tom malém bočním řezu, což by měl být onen znak drsné. Já se dříve domníval, že se má jednat o mramorování v teřichu, ale potom mi to bylo vysvětleno, že znak je na okrovce. Ono se to píše i ve většině atlasů, ale člověk jako jsem byl já to snadno přehlídne, nebo si to špatně vyloží. Nicméně tu první Yohanessovu bych považoval z výše zmíněných důvodů za draslavou. Netvrdím, že to tak stopro je, jen předávám, co jsem byl jedním z mykologů učen
To jsem z toho jelen Aspoň jsem se dozvěděl, že jsem o jelenkách nic nevěděl. Jinak k těm fotkám se zase jednou vyřádím s tleskačema. Pěkná série Včeldo Ta jak u ní píšeš o nedohubu, tak bych to spíš viděl na nějaký kortík...
Včeldova je určitě obecná a ty tvoje - trojička je jasná drsná a ta grupa je trochu komplikovanější... ty dvě dole, co jsou nařízlý a ta nejmenší vpravo dole jsou jistě obecné. Ta řízlá nahoře je taková napůl... to by mohla být obecná nebo dráslavá, protože na řezu nevidím čistě bílou, ale takovou prapodivnou barvu, která může být ještě zaprášená od výtrusů. No a pak ty ve kterých není řezáno, tak mohou být obecné, nebo dráslavé. Na druhou stranu si myslím, že jako atlasovka pro jelenku obecnou se to použít dá.
Jonasi, u nás rostou nejvíc na relativně čerstvých smrkových pasekách, většinou na takových,kde se pálí větve a je zde tedy nějaké to spáleniště, poblíž kterého se začínají objevovat nejdříve a v dalších letech už bývají"rozlezlé" po celé pasece. Po cca třech, čtyřech letech postupně vyklízí prostor bujné vegetaci. Toliko mé pozorování.
Zdravím, prosím o informaci. Ráda bych se dozvěděla něco víc o hlenkách, které tady presentujete nádhernými fotkami a já o nich téměř nic nevím. Existuje nějaký web, jakžtakž se orientuji v angličtině, kde by si mohl amatér "přírodovědec", byť i se vzděláním v oboru zemědělském, něco o těchto miniaturkách přečíst? Celý loňský rok jsem nenašla kalou jedlou houbu a tak bych si mohla občas přinést z lesa klacík nebo list a bádat, co na něm roste. Děkuji, Eva
O hlenkách je toho na straně jedné plný net, podobně jako o houbách a na té druhé nic nějak vyloženě extra uceleného, přehledného, doporučeného neznám. Existuje tištěná literatura, je dokonce zmíněna u nás právě v sekci LITERATURA. Pak leda Google a hledat myxomycetes.
Děkuji oběma, jen teď nevím, němčinu od gymplu ani ťuk, ale proti francouzštině druhého dílu? To by to mohlo být svahilsky, nebo tak. Je v tom třídílném hodně fotek, nebo ilustrací či perovek?
V obou publikacích jsou bezva perovky, ale Němci tam mají hooodně dobré "3D" mikrofotky, reliéfy. Kolega mi to vysvětloval, je to dělané nějakým přeostřováním mikroskopu... Co na té trojdílné hodnotím hodně +, to je fakt, že se třeba nevyhnuli Ceratiomyxales, čemuž Francouzi věnovali všehovšudy 1 (!) list - 2 fotky a pár řádků textu.
Pokud se manžel rozjede hodně s nákupem orchidejí na výstavě v Drážďanech, budu mít silnou páku na ty Němce. Ještě jedna věc, dobrá lupa do terénu? Díky, Eva
Hledej výraz "gemologická lupa". Někde jsem slyšel, že větší zvětšení (16× a víc) už je problematické, rozostření a zkreslení (ale to ber s rezervou). On se k tomu třeba ještě někdo vyjádří. Já mám Steinheil 14× a je fajn, jen bych ji nerad někde "zasel".
Ad "http://www.nhbs.com/title/202713": To neznám, ppokud jsem pochopil jsem dobře těch pár řádků textu, tak 1 +: asi tam budou fotky, zachycující vývoj, což je u těch potvůrek zajímavé 1 -: je to asi pojaté dost populárně-naučně 2 -: podle té krátké recenze Paula George tam bude málo mikrofotek 3 -: eukalyptový prales na Tasmánii bude určitě skrývat mnohé krásy, ale přínos pro Evropana? (Les Myxomycetes jsou z celého světa (hlavně ale z Evropy), Die Myxomyceten jsou D + A až k Alpám, takže to je náš prostor) 4 -: je to paperback Rád bych si to nicméně prolistoval, pokud si to pořídíš, zamlouvám si zápůjčku, prosííím!
Jethro, ty si tu výbavu dáváš do nákladů? Já používám lupy dvě až tři. První dvě nosím stále v oddělených kapsách. První jsem pořídil, inspirován Oldou, druhou v kůži z "Dioptry" mám už taky nějaký rok. Je na Jethrově odkazu, ale mám asi silnější. Ta mi přijde úplně v pohodě, ukazuje velice dobře a je v kůži dobře krytá. Poslední kousek, který jsem sehnal víceméně náhodně, je Octoscop, který osmkrát kombinuje jednotlivé lupy pro zvětšení od 2x-28x. Tu ale nenosím pravidelně. K drobným nálezům mi pomáhají brýle na blízko a pak také kontrola přes makroobjektiv a následné zvětšení objektu při náhledu na displeji. P.S.Určitě je Jethrův odkaz míněný dobře. Na lupě by se tolik šetřit nemělo, pozorování pak přináší i větší zážitek.
Objednala jsem si už tu doporučovanou Jethrem. Takovou tu v kůži jsme měli, ale z filatelie, byla slabá. Stejně, výhledově bude muset být ještě jedna pro manžela. abychom se neprali. Děkuji za inspiraci.
To bych taky měl taky radost, Jethro. Mám v hledáčku zatím jen ten francouzský dvojsvazek. Na webech je toho o hlenkách čím dál tím víc, a taky díky tomu se dá slušně spousta nálezů dohledat, ale právě je taky dobré, opřít se o podobné publikace.
Zdravím všechny! Před dvěma týdny jsem narazil pod silnou vrstvou lískového listí na tyhle žluté útvary, které nebyly k listu přirostlé, ale spíš jako přilepené.
I s dost mokrým listím vše skončilo v krabičce, a doma jsem krabičku dal do chladničky. Tma a chlad asi byly to pravé, protože když jsem za dva dny krabičku otevřel, viděl jsem, že na listech je místo sklerocií něco jako rozkleplé vejce s prasklým obalem žloutku.
Na závěr ještě detailnější pohled na tu krásu. Omlouvám se za mírný přetah.
P.S.: Série nemá happyend, protože po focení za domem jsem krabičku nechal pod thůjí. Ale asi tam bylo moc světla a větší chlad než v lednici, protože za další dva dny se hlenka "vytratila", našel jsem jen jedno sklerocium. Dneska jsem si přinesl další materiál, uvidím, kam až se dostanu tentokrát.
Pěkně, Jethro. Hlenky jsou prostě vášeň. Když Tě chytí, už Tě nepustí. Načapal si ji v zajímavém stádiu, Jethro. Ta proměna nemá chybu. I když jsem čekal nějaké "konkrétnější" finále, tak se to plasmodium tvářilo už hodně nadějně. P.S. Já můžu s krabičkama jen na balkón a na okno do spíže. Janinku to sice trochu štve, ale v zimě, kdy jsou police na balkónu prázdné - bez květeny, stávají se tyto především dozrávací líhní. I v zimním období se stává parapet okna spíže, díky stabilizovanější teplotě, zajímavou mykologickou výstavkou.
Ještě malou poznámku na okraj. Ve velice podobné fázi našel kdysi Honza Gaisler při společném mykoprůzkumu v. r. 2014 tuto. Dával jsem ji do diskuse i s tímto přiblížením. Taky nám tenkrát dost vrtala hlavou. Konzistencí bych řekl, že byla téměř totožná. A na další fotce z dřívějšího soukromého bádání z téhož roku jsem na tuto "spící" fázi hlenky narazil pravděpodobně taky. Jsem rád, Jethro, že jsi mi, co se hlenek a nevyjasněných záběrů týče, zase trochu otevřel oči.
Ještě nezkoumal . Musím nejdříve vůbec nastudovat, co to je. Mikroskop máme od Vánoc a ještě jsem nestihl pořídit nějakou knížku o mikrohoubaření a pořádně to prostudovat. Pokud byste někdo měl nějaký tip, tak budu rád.
Dobrý večer, dnes jsem odjela na jih Moravy, kde jak jsem doufala najdu tyto krásky - Urnička pohárová. A po kratším hledání jsem je našla. Ale nevědět kam se dívat, je téměř nemožné je na dané lokalitě najít.
a Ohňovec rybízový byl tečkou za vydařeným výletem. Krásné jarní počasí mne provázelo celý den a k mému překvapení jaro táhne už i kytky u kterých jsem nevěřila. Vedle sněženek kvete barvínek, dymnivka, pampelišky, rozrazily a nasbírala jsem plný sáček podbělu.
nálezyntiše závidím, dnes jedu do Brd, mám tam tip na malé spáleniště a potom se půjdeme podívat na mojí skálu a v okolí bude-li něco na smrkových šiškách