Zdravím všechny! O víkendu jsme se byli projít kolem Vltavy. Především jsme šilhali po suťových svazích s lipami, ale to neklaplo. Tak aspoň pár "obyčejnějších". 1) strmělka vonná (Clitocybe fragrans) - trochu "jetá", je už prostě únor.
5) prsnatka asi korová (Rosellinia corticium) - na padlém dubu v místě, kde nebyla kůra - a proto uvažuji o p. orličí - kolega mikroskopoval výtrusy, ale stejně z toho nejsme moudří.
Nemusí být hnedle špek. Ty outkovky jsem si nedávno podobně fotil, ale co do počtu jich bylo skromněji a byly spíš do rezava. Ty Tvé jsou i pěkně vybarvené. Ten příměr k šupinám je povedený. U Prsnatek vidím cosi hodné bližšího prozkoumání.
Jak říká Jonas, taky jsem poslední dobou párkrát vyrazil vybaven teorií o růstu různých špeků na slibné lokality, nicméně byl jsem vděčný za klasiku, ale myslím, že tobě to nemusím vyprávět, máš zkušeností daleko víc jak já. Jehnědky máš pěkně cvaknutý
Jonasi to drobné hodné bližšího prozkoumání už si fotil podle mě to je ojíněnka houbomilná. Jinak tu rybu čily celkový pohled na outkovky bych chtěl vidět
Pánové, ono to vypadá spíš na masenku. Do vzkazů vám pošlu link na originál. Prsnatky byly veliké tak do milimetru, tyhle pidižvíci jsou kolem 0,1 mm. K tomu rostly na dlouhé větvi, která byla metr nad zemí a asi se chvěla, protože brilantní fotka nevyšla ani jedna. Já se hned na začátku o ní opřel rukou, abych si zastínil, pako... Sjedu tam ještě jednou a cvaknu Prostymu celý kmen outkovek.
Dobrý večer všem Mykomilcům. Trochu ponocuju a tak dnes vložím jeden téměř aktuální nález z druhé poloviny loňského listopadu. Tato hubka rostla ještě v úplném konci prosince, a jak jsem zjistil, nachází se i v tomto období, tak si myslím, že by se nález dal zařadit téměř mezi aktuální.
Při jednom mém listopadovém průzkumu jsem narazil na postarší ležící kmen listnáče, ke kterému mě přitáhly okem viditelné hubky, které obrůstaly vykotlaný otvor ...
Co bych to byl za Jonáše, kdybych ale nejdřív nezkontroloval dutinu, cože se to tam skrývá za hlenky. Byla to Vlasenka kyjovitá - Hemitrichia clavata, která si v klidu, ozdobena stříbřitými kapičkami vody - a nikým nerušena, dozrávala ve stinném závětří ...
Při focení detailu dozrávajícího plasmodia této hlenky jsem uviděl zblízka i výše zmíněné neznámé hubky. Jejich struktura mě tedy překvapila. Myslel jsem, že půjde o cosi hladkého, rosolovitého typu masenka apod. () ...
Na místě týž den jsem udělal ještě trochu pořádnější detail, který částečně odhalil stavbu droboučkých plodniček. Ale voda, která vytvářela jakoby lesklý povrch, byla zprvu právě silně matoucí ...
Koncem roku, 27. prosince jsem v rámci posledního loňského focení zdokumentoval stav hubek. Evidentně byly ve formě - více vybarvené a už ne tak zalité vodou. Byly vidět jednotlivé průsvitné tyčinky, ze kterých byly složeny. Některé opadané jsou viditelné na další detailnější fotce ...
Teprve minulý týden jsem se dozvěděl od Honzy Gaislera latinský název hubek - Bactridium flavum, abych vzápětí zjistil, že už ji u nás v atlasu založil Prosty () a pojmenoval ji Tyčkovka žlutá. Výstižný název, co myslíte ...
Zajímavá bude asi i doba výskytu. Zatím máme květen, listopad, prosinec. Vypadá to, že by mohlo jít o podzimně jarní houbu nebo by mohla růst za vhodných podmínek (určitě dostatečná vláha) celoročně. Každý drobný nález nové hubky, jako tento, může udělat člověku radost. A to je oč tu běží ... Tradičně hezké dny Vám všem přeje Jonáš.
Jj, Jonas by mohl své reporty začínat obligátním "uvidíte co jste ještě neviděli" -leda, že by některý vývojář supermobilů integroval do telefónu mikroskop do té doby pro smrtelníky neviditelná krása přírody
Výborně, už jsem ji párkrát viděl, ale nefotil, v domnění, že je to miminkovské stadium bůhvíčeho. Hmm, a koukám, ono ne, maličko jsem to zjevně podcenil! Á propos - parádní fotky!
Díky všem za podporu. Je to milé. Špičku bych rád, to nemůžu říct, ale nechám tomu volný průběh. Myslím si, že by šla hezky - je to pro mě, co se focení týče dost velká houba. Na té naší akci, Robi, jsem ji neopomněl, dokonce jsem na ni koukal, ale Prosty měl v tu chvíli jen jednu, dvě - takové nitky téměř bez kloboučků. Kde Standýs "vyhrabal" ty kloboukaté z fotky v atlasu, vážně nevím. Jethro, i já mám za to, že už jsem ji taky už viděl dřív - a taky se stejnými pocity. Poslední dobou si to hodně komplikuju tím, že jdu do všeho hodně zblízka. O to delší pak bývají úpravy fotek. O determinaci radši nemluvím.
Jonasi paráda a krasota jako vždy, myslím, že by se ti líbila tahle houbička i pod mikroskopem, což je jen o trochu větší přiblížení než na tvojich fotkách A nezapomeň je dát do atlasu
Parádní série, Jonasi! Tyčkovku už taky "mám", přesně si pamatuju, jak jsem si pomýšlel na nějakou hlenku nebo masenku a pak si všiml, že je to takhle "chlupatá bambule"...a to jsem se samozřejmě nedostal tak blízko.
Zdarec Jelikož se válím s operovanou rukou doma, využil jsem vycházky na mykoprůzkum nejbližšího okolí..na počátku se mi připletl pod nohy smrkový klacek, porostlý černorosolem smrkovým..
Z toho si nic nedělej, Jonasi, moje úspěšnost s počtem pokusů klesá, špička byla jen na prvním místě, kde jsem hrábla. Pak už nic - u nás je největší problém najít místo, kde je větší vrstva opadu břečťanu. Břečťanů plno, ale vrstva tlejících listů velmi tenká.
Taky jsem se po ní pídil, ne na hřbitově, ale zvenku u hřbitovní zdi a v přilehlém lese, který je břečťanem zamořený. Ale ouha - ta stálezelená potvůrka ztrácí listí velmi nerada, takže zatím smůla...
To je pravda, na "mé" lokalitě to vypadá takhle, ale lupeníčko se ztrácí mezi ostatním ze stromů. I když jsem věděl, že na lokalitě jsem ji kdysi fotil, hledal jsem ji dost obtížně. Nakonec pomohlo sledovat prýty břečťanu a jít po nich. Myslím, že roste na relativně čerstvě zhnědlých a opadlých listech a ještě se mi podařilo, na jiné asi 500m vzdálené lokalitce takto najít plodničku i na suchém prýtu, takže to co stojí v literatuře platí.
Na ja, já jsem to taky v neděli zkusil. Na relativně malé, ale slibně vypadající ploše jsem našel hned několik "drobnohledných" druhů, ale Špičku břečťanovou ne. I tak jsem měl s nálezy co dělat. Snad je brzy uvidíte. Mám ještě několik míst vytipovaných, ale nevím jestli se k nim v těchto dnech dostanu. Ale jak už jsem zmínil, bylo by to milé ji najít, ale když nebude tak nebude. Svět se proto nezboří.
Byla jsem (mimo jiné) na dvou hřbitovech, dělala jsem, že upravuji děsně zarostlé opuštěné hroby a něco jsem i fakt uklidila, když už jsem tam byla. Aspoň jsem pomohla s úpravou hrobu, když už jsem špičku nenašla... U nás na Moravě ale u hřbitovní zdi natožpak u hrobů není dost velká vrstva zetlelého břečťanu - asi se lidi o hroby nestarají jen kratší dobu. A v parcích taky furt uklízejí, pak má člověk něco najít - snad abych se vypravila do Prahy.
U nás v parku je břečťanu relativně dost, ale zetlelých listů pomálu. Navíc mi u plotu, naštěstí z druhé strany, štěkal z dvaceti cm do obličeje rozzuřený hafan. A když jsem objevil slibný koutek v ústraní, zase tam byli feťáci.
U špičky to má stejné jako u ve tmě ztracené krabičky sirek při fyzikálních pokusech při hře Járy Cimrmana: "Nemám, ale viděl jsem je!" Jakmile mi skončí neschopenka, také zkusím..
Moc hezký, Jirko! Zvlášť ta palečka, je krásně čisťoučká a pavučinovka krásně povyrostla. Je pořád tam? Že bych se tam někdy zastavil, až zas pojedu kolem.
Hezký pravoku, s těmi helmovkami-ono jak kde, když je dost pařezů listnáčů, nejlíp kolem vody, tak je nalezení jednodušší a podle mých poznatků preferuje pořádný, velký pařezy po velikánech
Je to tak helmovky pařezový potkávám hojně, ale vždycky jen v zachovalích starších lesích, v chráněnkách ap. a hlavně na velkých pařezech a kmenech, jinde skoro neroste...
Tak jsem se nakonec podíval do lesa i včera, abych to měl hezky do trojice. Tentokrát to už bylo přece jen slabší, ale i tak jsem si pár nálezů cvaknul. Uvítaly mě nějaké helmovky
na několika místech z ležícího buku vyrůstaly tyto Penízovky (nebo mi to alespoň penízovky připomíná). Průměr klobouků byl okolo 5 cm, délka třeně přibližně taky tak, ale na dřevu působily celkově spíš jako hlívy
Pomalu, zlehka, se nám, i když ještě panuje paní zima, začíná blížit jaro, alespoň dle rostoucích druhů, kvetoucích bylin a aktuálních nálezů. A spousta z nás určitě zatouží se o houbách dozvědět opět něco nového. K tomu, jako každý rok, je nejlepší využít přednáškových cyklů pořádaných ČMS, ČVSM a dalšími spolky. Zatím se k nám dostaly informace o přednáškách v Praze a Brně.