Popravdě se mi nelíbí, jak se na lokality některých druhů zvou další lidé... Pokud dobře vím, tak Ohnivec jurský je houba, která je známá zhruba z 8mi lokalit. Vím, že některé lokality jsou v podyjí, kokořínsku, plzeňsku, jižních čechách a středních čechách. Viděl jsem lokalitu na plzeňsku, kam mě pozval sám nálezce lokality a pak jsme si loni našli lokalitu vlastní ve středních Čechách. Co znám ekologii tohoto druhu, tak to jsou prakticky totožná místa v prudkých svazích a když se po nich bude pohybovat hodně lidí, tak lokalita bude brzy trpět. Pokud dobře vím, tak tato lokalita se nachází v jižních Čechách, kde většinu významných lokalit nalezl pan Pavel Špinar, nebo Miroslav Beran. To že tito dva lidé pozvou nějaké své přátele na jimi nalezené lokality považuji za dobrý skutek, kterým chtějí udělat radost, ale pokud tito pozvaní lidé budou nadále zvát další své přátele, tak se strhne nekontrolovaná lavina lidí a lokalita dopadne dost možná špatně. Otázkou je jestli samotní nálezci lokality, kteří mají velké sklony k ochraně lokality, což mimochodem považuji za správné, vůbec vědí kolik lidí už po lokalitě chodí. Sám jsem byl kdysi neprávem obviněn, že jsem pošlapal lokalitu jedné velmi vzácné houby a přitom jsem se tam jen ocitl v nesprávný čas, kdy už byla lokalita sešlapaná a pak jsem musel vysvětlovat samotnému nálezci lokality pravdu. Za ty 4 roky jsem na lokalitě nebyl ani jednou už jen proto, abych aspoň já minimalizoval poškození onoho místa, když už o tom místě ví hodně lidí. Je něco jiného chodit v grupě po smrčině a něco jiného ve srázu, kde jurany rostou. Sám mám s kamarádem vlastní lokalitu na jurany a je jen na mě, jestli někomu dalšímu lokalitu řeknu, ale musím si dávat pozor komu to řeknu, protože nechci, aby se sem sjížděli hordy lidí s ohledem na lokalitu, nehledě na to, že mít nafocenou jednu plodnici deseti lidmi z deseti úhlů deseti foťáky tak není žádný umění :/. Výhodou je, že skrz místo naší lokality vede cesta a jurany rostou hned u ní. Když vidím, jak se na významné lokality na táborsku (nebudu jmenovat ani ty místa, ani osoby, kteří to spustili) sjíždí hordy fotografů, kteří si ani třeba neuvědomují, co všechno se zde dá nalézt a když najdou "obyčejnýho" květnatce, tak se sem sjíždí dvakrát třikrát do týdne a pak ty lokality dostávají zabrat... Proč si sakra lidi, když Vás někdo někam pozve nezapamatujete, jak biotop vypadá a po první návštěvě lokality někoho jiného nevyrazíte na průzkum a nepokusíte se najít si lokalitu vlastní.
Ač nerad, na tohle musím reagovat. Nevím, komu je tato replika určena, tak odpovím sám za sebe.
1. Tato lokalita se nenachází v jižních Čechách. 2. Každý z nás byl někým někam pozván, i ty. 3. Nikdo nelezl po žádných svazích. 4. Chodili jsme po cestě, max. pár metrů od ní. 5. Byl jsem tam poprvé a zřejmě i naposled.
Napsal jsem to tak, abych neosočoval nikoho přímo. V podstatě se to týká nás všech a mělo to být podané tak, aby to vzbudilo zamyšlení. Pravda, že mám v hlavě některé konkrétnější osoby, ale ty mezi ně nepatříš. Vím, že tvým domovem je podkrušnohoří a umíš si najít své vlastní místečka a to že tě čas od času někdo pozve a ty pozvání přijmeš beru jako v pořádku... Pokud bys mě sám pozval na nějaké tvé místo, kde roste něco co bych rád viděl, tak budu taktéž rád a přijedu. Stejně tak budu rád, když tě budu moct pozvat na nějaké své místo, ale přijde mi divné abych zval někoho na místa, které našel někdo jiný.
1. Nedocvakla mi hned informace, že tam po Vás přijeli kluci (Yohaness, Fáfa, Včelda) a proto jsem se domníval, že by se mohlo jednat o lokalitu v jižních Čechách, protože vím, že někteří účastníci vaší vycházky se poslední dobou často pohybují v jižních Čechách. Kdyby mi to došlo hned, tak by mi bylo jasné, že se jedná o snad nejprofláklejší lokalitu na Křivoklátsku, kterou mimochodem pokud vím nalezl Jirka Kohl s Jirkou Velém a proto bych očekával, že oni by měli mít přehled, kdo na lokalitě je. Sami mě tam tenkrát taky zvali, ale odmítl jsem. Na druhou stranu je lokalita už natolik profláklá, že se počet lidí po ní pohybující už ani zjistit nedá, takže je to vlastně jedno.
2. Ano. Jasně že jsem byl někam pozván. Nevidím na tom nic špatného, pokud zvu na vlastní lokalitu, nebo pokud zvu na lokalitu někoho jiného a vím, že zvu správné lidi. Nechci to omílat furt dokola, ale dám ještě jeden příklad... Kdysi jsem byl i já pozván např. na lokalitu v jižních Čechách člověkem, který lokalitu sice nenašel, ale dobře jí znal a dobře znal i právě nálezce lokality. Na místě mi řekl, co se zde dá najít a poprosil mě, abych lokalitu dál nešířil, že by nebylo vhodné, aby se o tom dozvědělo více lidí, protože by to pro lokalitu mohlo být devastující. Samozřejmě jsem poslechl, protože mi ta myšlenka přišla správná a lokalitu dál nešířil. Lokalitu jsem dále sporadicky navštěvoval max 2x do roka a někdy i vůbec. V loňském roce jsem však na internetových stránkách nalezl fotografie s texty a s identifikací místa, které mi kdysi bylo ukázáno a které by nebylo vhodné šířit. Tyto fotografie byly foceny nejen jedním, ale hned několika lidmi, kteří se na lokalitě pohybovali ve skupinách a klidně i několikrát do týdne. Tito lidé evidentně byli pozvaní někým, kdo neměl snahu ochránit lokalitu do budoucna a chtěl udělat radost dalším svým přátelům a tak se strhla vlna častých návštěv a v několika skupinách a to si myslím, že je pro lokalitu špatné. Proto jsem možná až teď vybouchl a napsal to, co mi přijde jako nevhodné.
3. Na této loklaitě jsem nebyl tak nevím, jak vypadá a proto jsem předpokládal, že bude ve svahu, prudkém svahu, jako všechny ostatní.
4. Pokud je tu cesta - o to lépe pro lokalitu.
5. Neříkám, že je nutné se na lokalitě už neukázat... třeba budeš mít cestu za rok okolo a zrovna bude jejich doba, tak se tam klidně skoč podívat, proč ne... jen mi jde o nějakou ohleduplnost k lokalitě a k lidem, kteří jí našli a tím myslím že pokud mě támhle Franta z horní dolní pozve na masečníky, který našel a za rok se tam budu chtít podívat, tak řeknu Frantovi... "hele můžu se tam jít kouknout, neva?"... Franta samozřejmě řekne "Jasně, neva".. pak tam přijdu, zjistim, že tam jsou 4 plodnice a dam echo Frantovi a řeknu mu, že tam jsou, že jsem je nechal v přirozenym prostředí, protože to tam samozřejmě nechci Frantovi pošlapat, vyškubat ani jinak poničit a to že to nebudu dál šířit bez Frantova svolení je taky snad samozřejmost.
Možná vypadam jak hnidopich, ale ve skutečnosti jsem docela normální, jen jsou určitý věci, který se mi někdy nelíbí.
Ale ano, já tvé obavy o lokality chápu. Taky se mi nelíbí jejich narušování. Jen mi ta tvá poslední věta přišla trochu konfrontační a cítil jsem se osloven. Já s Houbomilem jsme byli v roli pozvaných a je vyloučené, že bychom tam zvali ještě někoho jiného. Jasně, měl jsi na mysli jinou lokalitu a zřejmě i jiné osoby. Když jsem psal, že už se tam asi nepodívám, měl jsem na mysli můj zdravotní stav, který mi už nedovoluje cestovat na větší vzdálenosti. Ani na ty jurášky už jsem původně nechtěl jet. Takže bych asi odmítl i tvé pozvání. Ale kdybych u nás objevil něco, co by tě zajímalo, rád tě k nám pozvu.
Myslím, že jsme si to přátelsky vysvětlili a věřím, že jedinci, kterých se to týká především si z toho mého textu vezmou něco k srdci a zamyslí se nad skutečnostmi.
Tobě přeji pokud možno brzké uzdravení, nebo alespoň zlepšení zdravotního stavu a budu se těšit na další tvé reporty z vycházek včetně fotek, které mám rád a které pravidelně pročítám a prohlížím :)
Tvoje slova "nejprofláklejší lokalitu" na mě působí jako červený hadr na býka, ale bohužel je to pravda. Včera jsme tam s Jirkou Vélem totiž byli a nevěřili svým očím, ještě večer jsem napsal něco v tom smyslu i na Damyko, ale ráno po vychladnutí jsem to raději smazal.... Každopádně jelikož se za současný stav cítím trochu spoluodpovědný, dohodli jsme se s Jirkou, že už nikdy do budoucna žádnou informaci o lokalitě nepustíme, a to nikomu bez vyjímky. Prosím všechny aby to respektovali!
Pokud vím, tak býci vidí černobíle a červená barva je jen na efekt, aby toreadoři vypadali zajímavější, ale to jsem jen odskočil, vím cos tím chtěl říct :). Raději ani nechci vědět, co jste na místě viděli, ale věřím, že to nejspíš dokázalo šokovat. Taky věřím, že atraktivnost lokality časem klesne z důvodu, že už je budou mít všichni nafocené a pak nebudou mít tendenci se na místo často vracet a za nějakých pár let si zde zas plodnice budou nerušeně vyrůstat. Ta "naše" lokalita (nerad používám slovo naše, ale prostě našli jsme to místo sami, nikdo nám ho nezdělil) zatím není potvrzená, ale potenciál je tu velkej, pro dostatek vhodných míst. Loni jsme tu viděli 30 plodnic na 3 mikromístech a k exikaci a mikroskopii vzali jednu plodnici s sebou domu. Potvrdilo se. Po té "naší" lokalitě sice chodí hodně lidí, ale jsou to lidi v houbách nevzdělaní, každopádně lokalitu nijak neohrožují. Kdybys rád znal víc informací, mail na mě máš :)
Jirko, zřejmě jsi reagoval na mojí fotku na Damyko. Můžu tě ujistit, že při našem odchodu bylo vše v pořádku. Nic jsme neponičili, vyfocené plodnice jsme opět zakryli listím. Ostatně to potvrzuje i Yohaness, kterého jsme potkali už cestou zpátky. S tou cedulí má mimochodem pravdu a ty plodnice na cestě mohli pošlapat i psi, viděli jsme jich tam pobíhat několik.
Jsem ráda, že bydlím na jižní Moravě, kam to má většina lidí daleko a já zase k nim a tak nemusím podobné věci obvykle řešit. Je ale dobře, že vám jde o ochranu lokalit, ať už o tom napíšete cokoliv. Sama respektuji "něčí" lokalitu, je to ale občas i ošidné. Téměř nejezdím jinam než kde děláme průzkumy nebo kde to mám sama blízko a kde je to "moje".Jednou mě ale šéf vzal na jedinou lokalitu jisté houby, která je známá už asi z 50. let a vím o ní i z našeho herbáře i od různých lidí. A hned se kdosi cítil uražen, že je to "jeho" lokalita. Našel si ji sám, netušil ale asi, že už ji znají lidé mnoho let, jen o tom nemluví. Šéf neměl to srdce mu říct, že tu lokalitu dávno zná a pak jsme byli nařčeni, že jsme tam jeli bez dovolení. Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo plakat. Nejvtipnější na tom bylo, že jsem tam jela kvůli úplně jiným houbám (jmenovitě i kvůli jednomu kukmáku), které tam šéf při minulé návštěvě nestihl sebrat, případně určit...
Taky nerad tyto věci řeším, ale už dlouho sleduji, jak se z jihočeských lokalit, o kterých vím a o kterých v zájmu místních mykologů mlčím najednou díky některým lidem stávají lokality téměř veřejné a pochybuji, že by o tom pořádně místní mykologové věděli. Myslím, že kdyby sis pozvala na Haasielky řekněme třeba 5 lidí, které znáš a víš že jim můžeš věřit, tak je to v pořádku, ale může se stát, že se třeba mezi nimi najde jeden, který to bude chtít říct šestému, ty o tom budeš vědět, ale ten šestý tam pozve dalších pět a už to svému příteli neřekne. No a pak se může stát, že nejen místo lidí, kteří houbám rozumí a Haasielku si odfotí s šetrností a pokorou se dostanou na lokalitu lidé, kteří houbám ani moc nerozumí a jen proto, že byli někým pozvaní na něco co je vzácný, tak jedou a odfotí a ještě si udělají atlasovku a přesadí, aby to vypadlo dobře a pak tam přijdeš ty a nečekaně zjistíš, že se ti tu prohnalo stádo a polovina plodnic ani není na svých místech. To je jeden extrém, který může nastat a který by pro tebe byl věřím přinejmenším nepříjemný. Druhý extrém by mohl nastat, kdyby se na místo dostavil nějaký samostatně jednající ať už amatérský, nebo profesionální mykolog, který by odfotil a pro vědecké účely posbíral některé, nebo dokonce veškeré plodnice i když přitom už pro vědecké účely byly sebrány dříve. Ani z tohoto si myslím že bys nebyla nadšená a proto si myslím, že je potřeba mít o lokalitách přehled a o pohybu lidí na nich také. Něco jiného je chránit Haasielky a něco jiného nemožná snaha uchránit borováky. A pak jsou ještě lokality neuhlídatelné, což jsou lokality o kterých ví už příliš mnoho lidí a tam je potřeba už jen doufat, že to lokality vydrží. Především kolem Prahy se jedná o lokality zákonem chráněných druhů (Hřiby, Muchomůrky, Hvězdovky, Lanýže), nebo jiných vzácných a mykologicko fotograficky atraktivních druhů (březnovky, onhivce, atd)
Argumentuješ tu člověku, který s tebou souhlasí, Hercuusi. Já ti fandím a každému, komu jde o lokalitu a zachování hub. Historka byla o směšnosti těch, kdo si myslí, že jsou jediní, kdo kdy něco našli... Třeba já si taky myslela, že jsem našla novou lokalitu muchomůrky Maireho, než jsem muchomůrku zapisovala a viděla zápis z téhož místa z roku cca 1960.
Pokud to vyznělo jako argumentace, tak se omlouvám, spíš jsem chtěl do odpovědi pro tebe vložit dvě nepříjemné situace, které se mi už stali, nebo které se stali přátelům a donesli se ke mě. Mělo to posloužit jako příklad pro ostatní co si to přečtou :). I mě se stala situace kdy jsem na popud kamaráda vytipoval lokalitu na luční druhy v okolí jeho chaty a když jsme se tam vydali nevěřili jsme vlastním očím, kolik druhů zde rostlo. Když jsem ještě z lokality volal příteli, který zná mykology z okolí a chtěl mu říct o super lokalitě s velkým potenciálem o které by místní mykologové měli vědět, tak mi řekl, že je to lokalita historicky známá, jen se o ní nikde raději nemluví. No a pak je smutný když vidím na internetu fotky od několika lidí i s názvem místa nálezu :/
V zásadě s tebou Herčusi určitě souhlasím, ale Krakenovi píšeš - "Pravda, že mám v hlavě některé konkrétnější osoby, ale ty mezi ně nepatříš." Takže tos myslel jako nás s Yohanessem a Fáfou??
Nene, ani nikdo z vás tří to nikdo není. Vás já znám a kdyby se mi něco nelíbilo (nebo naopak líbilo), řekl bych vám to narovinu při nějakém setkání :)
Taky u vás vím, že když když vás někam vezmu, tak vám věřím, že nebudete šířit lokalitu dál. Pravda, že tebe jsem ještě pořádně nikam nevzal, ale je to jen otázka času :)
No ona se mi taky stala i opačná situace, kdy jsem se dokonce pohádala se svou výbornou kamarádkou kvůli vytrhání hub na lokalitě zastala se toho, kdo houby vytrhal). Šli jsme 4, místo nám doporučil jeden mykolog. Místo je známé, ale museli jsme mu volat, kde ty houby jsou, protože jsme to bez něj nemohli najít. Jeden ze zúčastněných si chtěl vyfotit více hub a vytrhal nejhezčí skupinku s tím, že je pak dá do některého herbáře a tím to bude dobré pro vědu. Já brala do herbáře nejškaredší 2 malé plodničky s tím, že přece nemohu ničit lokalitu a navíc ten mykolog tam chtěl pak jet nafotit si je znovu. Musel být celý nadšením bez sebe, když mu vyrvali nejlepší skupinku hub. Dodnes je mi to trapné, protože jak mu mám vysvětlit, že v našem herbáři plodnice neskončily a že jsem rozhodně nechtěla, aby se trhaly (aniž bych práskla, kde to skončilo a proč)? Ano, bude to zvěčněné v herbáři, takhle by plodnice odešly přirozenou smrtí, podhoubí se taky nepoškodilo. Kamarádku mám ráda a její názory respektuji, ten, kdo plodnice trhal, je pohodový a rozumný člověk. Přesto mi zůstává jakási pachuť...
Je to kolikrát ošemetné, proto je nejlepší, když nálezce ví, kdo tam kdy je, aby pak případně mohl sprdnout konkrétní osobu, která je za spoušť zodpovědná a ne aby třetí strana (chápej ty) musela hrát na obě strany, aby nebyla ta špatná, když nic špatného neprovedla. Proto je nejlepší když máš lokalitu čehokoliv blízko působiště a můžeš jako nálezce jezdit s ostatními na lokalitu společně, například jak jsem předloni našel Kukmáky příživné, které bys měla mít v herbáři,tak jsem na ně pozval tuším 4 nebo 5 lidí, kterým věřím a v průběhu jednoho měsíce byl na lokalitě snad skoro desetkrát a exikáty sbíral až při poslední návštěvě :)
To vše má něco do sebe,-já když najdu lokalitu s nějakou zajímavou(vzácnější) houbou, tak mám úzce vymezený okruh lidí, kterým ji v případě zájmu ukážu, pokud je to hodně vzácný, tak to nejdřív zkonzultuju s odborníky aby se o nálezu vědělo a pak si to nechám pro sebe. Byl jsem několikrát pozván na lokality s výskytem vzácných hub, a nikdy mne nenapadlo se tam vydat na vlastní pěst, nebo ještě s partou dalších lidí a kdybych něco takového chtěl podniknout, tak jedině se souhlasem toho, kdo mi lokalitu ukázal(nechci napsat toho čí lokalita je, protože o nějakém majetnickém vztahu k lokalitě nemůže být řeč, už z toho důvodu, že je tu jakýsi zákon který umožňuje pohyb v lesích a sběr lesních plodů široké veřejnosti). Na druhou stranu je tu fakt, že pokud jsem na takovou lokalitu pozván, mohu obeznat biotop a poté najít na základě těchto poznatků další, třeba ještě neobjevenou a doplnit tak poznatky o naší mykoflóře. Prostě všechno má své pro a proti a nejlepší cestou je asi snažit se zodpovědně najít správný postup pro každou situaci, pro každý nález.
největší problém vidím v tom, že v tuhle dobou jsou Ohnivci takovej řekněme největší a hlavní tahák, proto když někdo chce jet něco fotit, pojede nejspíš na ně. Z mýho pohledu ale stačí zajet na lokalitu jednou. Byl jsem tam prvně, jelikož lokalitu na juráky žádnou neznám - teda doufám, že minimálně jednu na jižní Moravě znám, ale není to zatím potvrzený - a za mě stačilo. Hodlám pátrat jinde. Spíše nechápu (a měl jsem s tím problém už u broučkařů), že určití lidí prostě rok co rok jezdí na stejnou lokalitu na stejné druhy pořád dokola a vícekrát. Snaha o něco nového je minmální...
Ono to není tak jednoznačné, sice to mám podobné jako Včelda, taky radši objevuji nepoznané, ale například já jsem tam byl loni, ohnivce si nafotil,spokojenost. Ovšem letos jsem lokalitu navštívil znovu s touhou zkusit nalézt odbarvenou formu, kterou jsem v životě neviděl... Jinak vám, přátelé, uniká jeden postatný fakt a to ten, že je tam cedule jako kráva, která na tento vzácný druh upozorňuje, takže nejen mykofotograf, ale i normální turista či milovník přírody podle mne zkouší houbu nalézt. Jinak nevím, co jste tam, Jirko+Jirko, našli ale já viděl v sobotu tak 50 plodnic na různých (asi sedmi) místech, všechny byly zpětně řádně zakryty listím a vyjma třech plodnic, jenž rostli přímo u cesty a byly porušené,bylo vše v pořádku. Na plodnice u cesty mohl šlápnout kdokoli, třeba turista - bylo jich tam v sobotu poměrně dost.
Pokusím se ještě popsat netypičtější biotop Ohnivce jurského pro nadšence, kteří dají přednost najít si vlastní místečko na tuhle evidentně vzácnou houbu. Udělají tím 3 velká pozitiva. Když je skutečně najdou, tak zaprvé by to přineslo nejspíš nově objevenou lokalitu pro tu naší zemičku, zadruhé se tím ulehčí lokalitám stávajícím, kam se za nimi sjíždí více lidí a za třetí blažený pocit nálezci, že si je našel sám.
Pokud máte někdo jiné zkušenosti, sem s nimi, ale typická lokalita druhu podle mého pozorování a mám to potvrzené od více lidí vypadá takto: Prudký +- severně orientovaný svah, spíše přirozenějšího charakteru. Svah by měl být tak prudký, aby se do něj nedostala lesní technika a probíhal zde přirozený výběr. Ve svahu musí bít lípa. Neznám nález z jiného stromu než z lípy. Především lípa velkolistá, pravděpodobně může být dobrá i lípa malolistá, možná u l. srdčitá. Vůbec nevadí, když je to les smíšený. V takovémto lese se nejspíše vyskytne také javor, jasan, jeřáb, možná dub, buk, klidně může být zastoupení i jehličnanů roztroušeně rostoucích (smrk, jedle). Svahy mohou být i suťového typu. Obvykle se na úpatí svahu vyskytuje nějaký vodní tok, který možná dodává potřebnou vláhu lokalitě. Plodnice vyrůstají na spíše menších odpadlých větévkách zhruba v průměru 2-3cm, často částečně zanořených v zemi a někdy mechem porostlých. Možná záměna s ohnivcem rakouskýým podle mě nehrozí, protože ten roste v bordelu (olše, akáty, bezy, prostě nepěkná stanoviště) a třetí konkurent je o. šarlatový, který je takový fantom a popravě nevím ani, jestli jej mohu uznávat za druh. Někdo tvrdí že ano, někdo, že ne. Podle mého názoru mezi o. šarlatovým a o . rakouským není mikroskopický rozdíl (zakroucenost chloupku nepovažuji za spolehlivý), ale kdyby se našel ohnivec v přirozeném prostředí, nikoliv v bordelu a mikroskopicky by vykazoval známky šarlatového, pak bych klidně uvěřil, že je to on. O. jurský je dobře poznatelný nejen podle lipového substrátu ale i jasně odlišnými mikroskopickýými znaky na výtrusech. Pokud máte někdo nějaký dotaz, ptejte se :)
Ahoj všichni, mám takovou radost! Děti byly v pátek a ještě i dnes u dědečka a tak jsme si dopoledne udělali s Petrem romantickou procházku kolem Priglu. Zastavili jsme u hradu Veveří a já tam uviděla břečťany... no nemohlo to dopadnout jinak než že jsem začala hledat špičku břečťanovou. A po pidichvilce hledání jsem ji i našla. Manžel si pak také našel pár listů a je tedy hrdý spolunálezce této vzácné houby.
Samozřejmě musí ještě pod mikroskop, ale vypadá hodně slibně. Chtělo by to lepší makro, ale nestěžuji si - jednak jsem měla zrovna doma služební foťák (protože můj foťák by 1-2mm plodničky opravdu nedal) a navíc jsem stihla udělat pár fotek než mi špičky zaschly. Na to, že jsme měli houbičky od 11hod až do večera v krabičce a objížděli s dětmi celé odpoledne příbuzensto s vysvědčením, mohlo to dopadnout hůř - třeba tak, že bych na listech ani špičky nenašla.
Začínám si myslet, že špička břečťanová může být přehlížená a to proto, že ji skoro všichni hledají hlavně pozdě na podzim a ona roste v zimě (za těchto teplot roste i kalichovka půvabná, tož pohledejte i ji). Takže hledejte, foťte a prosím, posílejte exsikáty do Brna do muzea. Opravdu by mě zajímalo, jak to s touto zajímavou špičkou doopravdy je. Zítra jdu za mámou do nemocnice, ale utrum nemám - když jsem od ní šla v pátek večer (za tmy) domů, všimla jsem si, že tam je pár břečťanů... no nejsem šílenec? Mimochodem, už se těším na fotky Irisky, zítra jede na špičky fotit. Jsem moc ráda, že v tom nejsem sama.
Pavučinovka je nádherná. Na askouše sice nějaké tipy mám, ale když je tu Olda, nemá cenu tipovat. Dodnes jsem ohromená jeho správným předběžným určováním kosmatek z fotek.
Zdarec Vždy takhle v zimě, když nestíhám vyběhnout někam do terénu, hraboším ve starých fotkách a občas na mne vyskočí nějaké zajímavosti, se kterými jsem si dřív, nebo dodnes neporadil...Při jednom mykosetkání jsme v na písčité lokalitě fotili tyto neurčené hubky. S odstupem času bych to čistě makroskopicky viděl na Kalichovky bělavé-Cantharellopsis prescotii....
...z dob tápání a přešlapů jsem ve složce s helmovkami objevil tuto hubku, která zde byla nedávno prezentována a ještě v Ottově Encyklopedii hub je popisována pouze z jedné lokality v ČR, načež už byla nalezena i jinde. Fotka pochází z 16.1.2011 z Vlašimského zámeckého parku a je tedy zřejmě na světě lokalita další-Špička břečťanová-Marasmius epiphylloides...-naštěstí u většiny starých fotek si přesně pamatuju, kde vznikly, tak zkusím, jestli nebude čerstvý materiál pro mikropotvrzení...
..v atlasu máme díky Jonasovi novou položku Hlívička číšovcovitá, jedná se o velice zajímavou hubku a vzpomněl jsem si, že mám podobné houbičky také v "archivu" z 25.12.2011. Na první pohled jsou ale větší, takže se asi bude jednat o jiný taxon...
..a mám tam ještě jednu podobnou, avšak s výraznou třeňovou částí, kterou taky asi nerozluštím. Omluvte prosím pohledy zpět a kvalitu starších fotek, ale chtěl jsem se podělit jen tak pro zajímavost Mějte se čaudýs
Moc pěkné nálezy. Na tu Cantharelopsis bych se ráda podívala pod mikrákem a prosím ostatní, kdo by měl dojem, že ji má, jestli by ji půjčil. Já ji znám hlavně z mechatých kamenů, což se v literatuře nepíše, ale do roka až dvou by se psát mohlo (mám to v plánu, nemůžu furt psát jen o štítovkách, lidem už to musí lézt krkem). Trepkovitku bych mohla dát na revizi Kubovi Salašovi (jeho diplomku o trepkovitkách určitě znáš). Špička břečťanová by se zase líbila Vladimírovi. Jinak super nálezy, gratuluji.
Díky všem, Hanýžko tu Cantharelopsis myslím bral Burlík(vyzjistím to), trepkovitku už nezachráníme, nebral jsem v té době vzorky, po špičce budu pátrat v pondělí na místě nálezu, což je odpověď i pro Jethra bylo to taky v lednu, v období bez sněhu, tak uvidím, jestli je zrovna správný čas
Pěkné věci jsi vyhrabošil!! Jaký u vás byl ve 2011 leden? M\slíš, že by stálo za to se po ní podívat, až "ty bílý s..čky" zmizí? Pár lokalit s břečťanem se mi vybavuje.
Nevadí, Burlík to určitě dobře určí (a stejně mi to jako typická C. prescotii nepřipadá). Špička břečťanová by mě zajímala, mám vytipovaných pár míst, ale zatím jsem nikdy žádnou nevyhrabala. Párkrát mi taky krásné místečko upravili hráběma nebo rovnou "zkultivovali", tak snad aspoň někde budou líní hrabat. Chtělo by to jet do Čech, tady na Moravě jsou lidi děsně pracovití.
zkultivovali...u nás tomu říkaj revitalizace. V překladu to znamená že všechno živé se zlikviduje a vysadí se nové, pokud možno něco co tady nikdy nerostlo...jo a jsou za to slušný prachy třeba z evropských fondů...trochu mi to připomíná rozorávání mezí
Pěkný Oldo-ta špička mne napadla Vaillantova, ale vzhledem k velikosti(předpokládané) a bělavě vločkatému třeníku bych tipoval spíš kvítkovitou-Marasmiellus humillimus
Zdarec Přidám pár obrázků z loňské sezony, na které se nedostalo-při jednom mykosetkání se podařilo nalézt místo, kde rostly čtyři druhy třepenitek na cca 10 metrech čtverečních. Jako první Třepenitka prodloužená-Hypholoma elongatum...
..a ještě jsem vyhrabošil tohle-Čirůvka pochybná-Tricholoma stans. Latinský název možná už je jinak, mám nějaké informace, že došlo na rotaci latinských názvů u čirůvek, mělo by se jednat o T.stans, T.pessundatum a tuším T.colosus ale to musím ještě ověřit mějte sečaudýs
Ahoj.Toto je Tricholoma albobrunneum. Tricholoma stans je poměrně robustní čirůvka, která roste ve vyšších polohách pod smrky a borovicemi. U nás je velmi vzácná. Příbuzná tricholoma pessundatum roste výhradně pod borovicemi na podobných místech a liší se ještě mohutnějšími plodnicemi a zejména vodnatými skvrnami na klobouku. Tricholoma albobrunneum naproti tomu roste výhradně pod borovicemi na písčitém podloží v nížinách a pahorkatinách a je drobnější s kloboukem max do 10 cm.
..a tato?.. rostla na vysočině v převážně smrkovém lese s vtroušenou borovicí..ještě se zeptám Michale na to názvosloví, protože si myslím, že tato albobrunneum byla řazena jako stans-bylo to chybně interpretováno, nebo byly nějaké ty změny, nebo jsem to jenom špatně pochopil?
Dobrý den všem Mykomilcům. Tak budu zase při neděli trochu vzpomínat. Tentokrát na loňský červen. V celkem obšírnější sérii dnes představím nález, který mě opravdu potěšil ...
Koncem června jsem dával v jedné ze sérií snímek těchto Hlenek s tím, že až budu mít fotky zpracované, vložím je na stránky. Ta doba tedy nastala přesně půl roku po té. V té době jsem už měl jasno, o jaký druh půjde. Toto foto je z 24.6. ...
A tahle, kterou jsem udělal na lokalitě jako poslední je z 30.6. 2015. Z ní už je patrné, že hlenkou je - Vápenatka papouščí - Physarum psittacinum. Co se dělo během těch několika dní, jsem se snažil zdokumentovat doma co možná nejlépe. Tak pojďme na to ...
A celou, dnes opravdu dlouhou sérii, zakončím jednou atlasovkou Vápenatky papouščí - Physarum psittacinum ...
Tak to by bylo o těchto krásných hlenkách ode mě dnes všechno. Plodničky uchovávám a tak s nad doputují i pod mikroskop, aby byly výhledově do atlasu zdokumentovány kompletně. Ještě jednou se omlouvám za přesah, ale v tomto případě snad přimhouříte obě oči. Hezké dny Vám všem přeje Jonáš.
Série roku a to máme leden. P. psittacinum je jedna z mých oblíbených, je nádherná a v tvym podání detailů prostě úchvatná. Ty barvy, jak žhavá a chladnoucí láva, ty odlesky... Fakt nemám slov, tohle mě asi zabije..
Potkat tuhle hlenku je fakt zážitek. Mně se to povedlo ve 2014, jednu fotku jsem sem dal, ale takovéhle detaily můj "prístroj" neumí. Když je v tom raném stádiu, kdy je oranžovo-červená, dá se spolehlivě určit, nic podobného se v hlenkách nevyskytuje (aspoň podle mně dostupné literatury).
Prosím, dej ji do atlasu, ať je snadno dohledatelná!