To bude asi jak říkáš něco jiného. Bulbillomyces farinosum což je její teleomorfní stádium vypadá takhle.http://www.discoverlife.org/mp/20p?see=I_MWS30167&res=640 Česky jsem našel jméno Voskovec hlízečkový (sklerociový) A opravuju: měla by to bejt vzácná houba v obou stádiích. Roste u potoků a jezer na promáčeném dřevě listnáčů (vrby).
U nás taky hezky sprchlo, ještě by to ale samosebou aspoň dva dny chtělo. Košíky jsem vynesl na zahradu, aby přestaly být cítit barákem, a neplašily mi (za 10 dní, až to vypukne) hřiby, křemenáče, holubinky, ..., ...
závidím u nás kolem paneláku nejsou vidět ani vlaštovky posledních asi 5leta taky rorýs !!Ale posílám pro radost jedno Rakousko od nás a to nedaleko od Ústí- ve Svádově
Zdarec, tak jsem nezahálel a jel v podvečer zkontrolovat, jestli liják, co jsem o víkendu zažil, bude nějak znát. No co se týče hub rostoucí mimo dřevo, tak evidentně ne. Na dřevu to ale nějaké stopy zanechalo. Začnu houbou, která minule vypadala jako nějaké fleky v dutině stromu, ale teď už tvar má.
ovšem největší - a to doslova - překvapení čekalo nedaleko od místa, kde jsem fotil tesaříka pilunu. Abych doložil velikost této štítovky, přiložil jsem dvacetikorunu. Nicméně ani tak úplně nevynikne jak byla velká a robustní... Každopádně minule tam nebyla.
Tak ty nedáš pokoj s neuvěřitelnými nálezy Paráda, je vidět, že kdo to nevzdává tak je odměněn Ta první by mohl být nějaký rezavec a šindelovník, tak ten bych si taky rád nafotil, když už né našel
To jsi mi udělal velkou radost, zvláště když jsou exsikáty. Ta první vypadá jako š. žíhaná (P. petasatus), bývá velká, ale 22cm je fakt kapitální kousek. Druhá může být více druhů, sucho dělá divy. Proto se nechci radovat předčasně, že to bude jedna z těch vzácnějších... Ta třetí bude okruh š. sametonohé P. plautus sensu lato), tady by se mi hodila přesná specifikace barvy třeně. Každopádně pěkné nálezy, kvůli podobné situaci (sucho, ale na dřevě rostou štítovky)jsem se kdysi dala právě na štítovky.
Zdravím všechny! 1. srpna jsme se vypravili do okolí Černého Kříže na Šumavě. Byli jsme zvědaví, co sucho natropilo s touhle lokalitou, známou výskytem stovek druhů hub prakticky kdykoli od dubna do října. Krátce řečeno - nebýt blízkého okolí potoka Hučava, asi jsme našli jen pár lišek... Byla to sice bída, nicméně seznam nalezených druhů má cca 50 položek, od hub zcela běžných po seznamové druhy. Relativně dobře se vede čepičatce močálové, roste sice v rašeliníku, ze kterého jsem nevytlačil vodu ani kolenem při focení, ale desítku plodnic jsme našli.
Poprvé v životě jsem viděl na vlastní oči kyjanku purpurovou, která co do vlhkosti je v pohodě, je 30 cm nad hladinou potoka. Problém byl s jejím vyfocením, musel jsem se zout, a vlézt do ledové (!) vody, což se dalo, ale hůř bylo při návratu na protější břeh (ze břehu, na kterém roste se hledá hodně špatně...). Pro ztuhlé nohy byl každý ostrý kamínek hřebíkem. Oblázky v tomto potoce moc nejsou.
Na závěr dám dvě fotky řasnatky, kterou asi nelze určit bez mikroskopie, a zatím určená není. Rostla v porostu játrovky těsně nad vodou, prakticky stejná pozice jako kyjanky. Já jsem nikdy takovou pezizu nepotkal, hlavním znakem je pro mne to, že je nazelenalá. Oldo, prosím tě, co by to cca (jen podle fotky), mohlo být?
50 druhů? Tolik jsem za jeden den (teda, jestli jste tam byli jeden den) nikdy nenašel!! Možná to bude aji tím, že se nezabývám kde čím. Velice zajímavé nálezy, ten pavučinec skvělý je fakt skvělý, takovou Pezizu jsem ještě nikdy neviděl ani na fotce (za život jsem našel zatím jen 3 druhy řasnatek, takže jsem toho ještě spoustu neviděl )...
V lese jsme byli asi 5 hodin, když zapíšeš všechno, co potkáš, ono to přibývá. M. Beran říkal, že za "normálního" počasí se po 5 hodinách prokousali ani ne 1 km do lesa, a měli zapsáno 300 druhů. Zažil jsem leccos, ale TO bych chtěl někdy zažít. To bych se ufotil k smrti, a byla by to krásná smrt!
Škoda, že to je tak z ruky. Za normálního počasí bych tam chtěl taky Jestli by ses z tohohle ufotil k smrti, tak co potom v Argentinském pralese, kde prý lze za čtvrt hodiny najít přes 50 druhů hub a je to tam málo probádané
Už jsem to asi říkal - všechno špatné je k něčemu dobré - houbičky, rostoucí kolem potůčků zažívají svou "hodinu slávy", čímž nemyslím ale kyjanku Tak ještě jeden trs z blízkosti té řasnatky.
Nádhera, tolik krásných hub. Něčemu mě tento suchý rok naučil, raduji se z každé běžné houby jako malá holka. Akorát doufám, že až porostou, že mě z toho neklepne.
Stando, ty mi zjevně nevěříš!? Dvě kolonie byly 150-200 cm, a pak asi 5 dalších tvořily trsy o 20-30 kusech. Tohle je menší trs ze sousedství řasnatky.
A máš ve svojem seznamu aji můj nález kyjanky zakouřené? Přece jen je to taktéž nová lokalita pro ČR a kdyby už tady nějaký mykolog někdy byl, tak bych to stoprocentně věděl
Neuvěřitelné, kolik hub se dá někde najít. U nás byla totální sahara takže jsem upadl do jakési letargie, ale teď na Vlašimsku už druhý den prší, a na Pelhřimovsku snad taky něco spadlo, takže nabíjím foťák a pokusím se z toho mykopopela, co tu vládl povstát Všem gratuluju k tomu co nalezli, i k tomu, že neupadli do letargie jako já
Ano, je. Několik plodnic jsem si zaherbářoval u mně doma. Fotky mnou plodnic z moje lokality jsou tady: http://houbyolbramic.blog.cz/1409/jake-vzacnosti-lze-objevit-pri-ceste-ze-skoly
Jen koukám,co ještě v lesích v takovém suchu roste. V Litovelském Pomoraví,nezapršelo již dva měsíce,potoky vyschlé,řeka Morava se dá přejít prakticky suchou nohou,v lesích zvadlá tráva a mokřady,které nikdy nepamatuji suché jsou bez vody.Po houbách ani památky,i chorošovité jsou nějak zakrslé. Foto toku Moravy,kde vodáci chodí jeho středem jen si zmáčí trochu nohy.Jindy je pod splavem silný proud a vody nad hlavu.Jak nezaprší a podle předpovědi bohužel nemá, letošní houbařská sezona u nás nezačala a asi již končí.
Dědo Bobře, nejseš na suchu sám. Posílám červencový obrázek Vltavy pod Prahou. Ve městě se hladina řeky udržuje na konstantní výšce pomocí jezů, teprve tam, kde se řeka chystá Prahu opustit, lze pozorovat skutečný průtok. V sousedství je sice ještě plavební kanál, ale ten má zavřená vrata.
Zdarec lidi! Do lesa v posledních týdnech už nelezu, ale o víkendu jsem měl najednou takové nutkání někam kouknout. Tak jsem skočil do auta a jel. Cestou jsem zděšeně sledoval teploměr, z původních 33 stupínků se několik desítek kilometrů před cílem vyvinulo "úžasných" 38. Nadával jsem si do blbců, že jsem nezůstal raději doma... Co se ovšem nestalo - asi tak kilometr před cílem začalo zcela nečekaně silně pršet. Déšť zesiloval až na slušný liják, nicméně celou dobu u toho svítilo slunce. Po nějakých 20 minutách sedění v autě teplota spadla na krásných 24. Takže jsem v tuto dobu, kdy je všude grilovačka, chodil v luxusní teplotě po zcela mokrém lese! Řeknu Vám, připadal jsem si jako kdybych se přesunul v čase. Bylo to skvělé a tím spíš, že jsem objevil i pár hub, byť víceméně "jen" rostoucích ze dřeva.
nakonec jsem nadšeně vyfotil tesaříka pilunu ochotně pózujícím na kmeni. Ještě nebyl večer, takže jeho aktivita měla teprve přijít... Přejme si, ať je té vody víc a hlavně co nejdřív.
Toho brouka bych taky ráda ještě někdy viděla. Pamatuji ho z dětství. To se ještě podporovaly sbírky brouků a bratranec ho chytil. Mně se to ani tenkrát nelíbilo, strkat takovou krásu do smrtičky. Tak jsem jen pozorovala. Foťák, co by uměl makro asi u nás nebyl, nebo ne pro obecný lid.
tak piluna je celkem hojný brouk, vyskytuje se jak v listnatých, tak jehličnatých lesích. Nicméně jeho aktivita začíná až se soumrakem, takže přes den je většinou někde zalezlý nebo nehybně sedí na dřevu. Proto se hůř potkává. A s tou smrtičkou sice souhlasím, ale u hmzu je třeba si uvědomit několik věcí. Zaprvé ty populace jsou většinou velmi početné. Za druhé život brouka je často velice krátký, třeba jen 1-2 týdny. Většinu života stráví jako larva, klidně i 5 let. Za třetí strašně moc kusů skončí jako potrava ptáků, plazů a savců, případně jiného hmyzu. Takže lítost kvůli jednomu brouku ve smrtičce není úplně na místě. A hlavně - pro správné určení brouka je zapotřebí prostě mít nějaký dokladový kus, jelikož určení je často možné jen mikroskopicky nebo po porovnání tvaru pohlavních orgánů. A s tím pak souvisí třeba i možnost jakékoli ochrany. Pokud se neprokáže s jistotou výskyt konkrétního druhu, nedá se nijak pomoct ani chránit....
Tomu rozumím, jestliže spolupracujete s entomology, musíte mít exemplář přesně určený a na živo to asi u spousty druhů nepůjde. Ale mít sbírku jen abych se mohl kasat, nebo prodávat, není moje filosofie. A s tím, že to většinou něco sežere, mám své zkušenosti.Odchovali jsme kdysi s dětmi otakárka fenyklového. Pak jsme ho s pompou šli vypustit a frnk, nějaký pták si ho dal k obědu. Děti natahovaly, ale bylo to poučné, v přírodě po Vás jde všechno.
Tak to jsi to pěkně trefil Včeldo. Déšť - to neznám. Piluna se mi taky už párkrát povedl. Většinou v bukových lesích, ale pamatuju si ho, jak píšeš, i z boru.
První štítovka moc na štítovku nevypadá (pokožkou klobouku), zato ty další se povedly. V této sekci se u světlejších druhů ale už většinou neobejdu, zvláště když jsou čistě bílé jako ta poslední - vše má albíny. S deštěm jsi měl fakt velké štěstí, přeji ti to. Pošli nám taky.
Zdravím! Já už fotím jen na zahrádce, do lesa si netroufnu. Přiletěl mi na rododendron motýlek, bohužel křídla roztáhl jen proto, aby nenávratně zmizel. Ani jsem nezaregistroval, jak vypadá shora.
Vzhledem k tomu suchu je to paráda sousede. Počkám teď na víkend, jestli tu u nás taky zaprší.Mohlo by pak něco vyrazit.A nad Kláštercem by mělo zapršet víc, a tak přeju ať ti to tam začne¨růst.