I houbu bych na zahradě měla, pod břízou, i užovku obojkovou, ale ta projevila značnou neochotu se fotit a jela jak fretka. Obrázek, na kterém jediném je, vypadá jako mezi šutry pohozený kus kabelu. Tak nic. Letos na zahradě bují život, myslím proto, že zalévám denně z naší studny do vyčerpání vody a okolo je vyprahlo.
V šest ráno, 15 stupňů, na krvavci totenu skrumáž mně neznámých včelek, třeba je Samotářka pozná, docela by mě to zajímalo. Asi se na noc sletí, aby se hřály. Jinak ta kytka dost smrdí, proto je asi přes den plná hmyzu.
V první řadě chválím tvůj zájem o blanokřídlé. Je to značně přehlížená skupina, i literatury je málo, ve srovnání s tím, kolik knih je třeba o motýlech. Jinak ale nevím. Matně si vzpomínám, že jsem někde četla, jak je pro určitý druh typické, že samečci se na noc shromažďují na stejném květu, zatímco přes den soupeří o samičky a bojují spolu. Ale teď to v knize nemohu najít, u kterého druhu o tom psali. Každopádně podle krásných dlouhých tykadel odhaduju, že to jsou samečci.
V mém okolí je teď obrovská nouze o jakékoliv květy. A to je velký problém, protože velké množství druhů našich opylovatelů právě teď vychovává mladou generaci, samečky a samičky, které by měly být dobře vykrmené, aby dokázaly přezimovat. Bydlím blízko Šáreckého potoka, a tady na skalách teď samozřejmě všechno zaschlo, na loukách nad skalami v tom suchu nekvete nic.
Realita je jiná. Travní sekačky jsou nenažrané a žací lištou ryjou v zemi, aby rostliny co nejvíc poškodily, a aby trvalo velmi dlouho, než začnou regenerovat. U nás se nenajde jediný kvíteček.
Nevím, kolik milionů korun stála revitalizace v těchto místech. Ještě koncem července to tady vypadalo nadějně, bahnitá plocha tu byla porostlá lodyhami s poupaty rostliny kyprej vrbice. Těšila jsem se, jak tu bude krásně, až to tady rozkvete. Nerozkvete - pražský magistrát, který má péči o tyhle plochy na starosti, nedovoluje jediné luční květině, aby rozkvetla. Všechno je vysečené a zničené.
Kyprej vrbice v detailu. Tohle jsme tu mohli mít. Na některých plochách je sečení důležité a nutné, aby tam na lidi nelezla klíťata, ale tady, kde nad zbahnělou plochou vede cesta z trámů, bylo vysečení skutečně jen zničením krásné lokality.
U nás je na přírodně hodnotných lokalitách k vidění opačný postup, to jest, nechat porost co nejvíc vyrůst, aby všechny drobné bylinky vyhynuly, a pak udělat první seč v červenci. Mnoho hmoty pak leží v porostu a pod tím se sotva co zotaví.
Tohle je zase výsledek červencové údržby břehového porostu u Vltavského ramene (Malá říčka ve Stromovce). Skutečně mi to vadí. Od jara upozorňuji na problém příslušné úřady, že pro českou krajinu jsou důležité květnaté louky, a to zejména ve druhé polovině roku, kdy už jsou všechny domácí druhy dřevin odkvetlé. Nyní přestávám být zdvořilá a hodná a tiše napomínající, ale píššu stížnosti všude, kde to jde i nejde.
Co se včel medonosných týká, tak ty mají nejvíc zásob ze všech ostatních druhů hmyzu, a přečkají snadno. Jenže čmeláci a včely samotářky, které jsou pro udržení rovnováhy v přírodě mnohem důležitější, něco takového přežijí ztěžka. Tímto vyzývám i vás ostatní, podívejte se na travnaté plochy ve vašem okolí, fotografujte, a zamýšlejte se nad tím, co by šlo kde zlepšit, aby něco kvetlo. Dokud kvetou stromy, tak má hmyz květů nadbytek. Jenže teď v červenci a v srpnu je necháváme umírat hladem, a to celé populace.
Pororuju na příkopech u silnice už delší dobu, co dělá mulčování trávy s druhovým složením, výrazně ho ochuzuje, málo co přežije pod matrací hnijícího sena. To jen ty rostliny, co mají dole zásobní orgány, nebo se dokáží prodrat, pýr, pcháč, smetanka, kopřiva a nějaká mohutná mrkvovitá, ne bolševník, ten u nás bohudík zatím není. Tedy u nás na jílech. A taky ta invazivní tráva, myslím třtina křovištní. Dřív tam kvetly svízele, kozí brady, vikve. Škoda.
chtělo by to zažádat EU o dotace na revitalizaci květnatých luk, on už by se našel někdo kdo by to ohlídal a zařídil. Cyklostezek, naučných stezek a rozhleden je docela dost...
Veď osla do Paříže, kůň z něho nebude. Fakt někdy je na pováženou, co zmůže agilní blb. U nás revitalizovali park Štěpánka, no dobře, nacpali tam spoustu atrakcí pro děti, no dobře. Ocenila jsem dřevem zpevněné břehy v místech, kde to voda podmílala. A udělali to samé, jako na obrázku, vymydlili všechnu zeleň až na holou zem, jednoduchá úvaha, nebude se muset často sekat. Všechna místa se žlutým kosatcem jsou dohola. Už tam ani nemůžu chodit. A to s hrůzou čekám, kdy nějakej hamižnej kretém odůvodní, proč je třeba vykácet pár krásných stromů,co tam ještě je, aby si namastil kapsu. Ale pozitivně, co může jeden každý z nás, co máme přírodu rádi a máme kousek zahrady, zamyslet se a vysázet tam, kde nám to /snad/ nikdo nezničí, trvalky a keře tak, aby něco kvetlo po celou sezonu. Na jaře hluchavkovité a cibuloviny.Potom náprstníky, z nich se čmeláci pominou.Teď třeba oměje, perovskia a pak caryopteris a naposled podzimní astery. Pro motýly je opravdu ráj buddleya, teď dokvétá a když se otřihají odkvetlá květenství, trochu kvést ještě zvládne na novo.
Zjistím si, zda-li na tu lokalitu s dřevěným chodníkem dotace na květnatou nebyla. A Lipo, z jakého jseš města? Je potřeba na příslušné instituce tlačit. Výsadby na zahrádkách mají malé plochy, moc toho nezachrání. Navíc většina našich původních českých druhů opylovatelů s těmi cizokrajnými rostlinami "nekamarádí" a jejich larvy se na jejich pylu nedokážou vyvíjet.
Kousek od Mladé Boleslavi. No ano, jestli poradíš domácí druhy, co kvetou v podletí a včely a jiný hmyz z nich mají užitek, ráda si je do zahrady dám. Ovšem nesmějí být plevelné. Zjara jsem si vysadila lnici květel, ale to jsem si dala. Tři rostliny do léta okupovaly metr kolem dokola. Přes asanační práce už vidím, že likvidace bude běh na dlouhou trať. Ani loubinec, Parthenocissus, neboli psí víno, není zdejší, je ze Severní Ameriky a v našich lužních lesích se chová invazivně. Člověk musí dát pozor, co si na zahradu dá právě z hlediska invazivnosti.
Odkdy se louky sečou sekačkou? U nás je taková zajímavá rozsáhlá soustava lužních luk podél potoku Setina táhnoucí se tak daleko, že ani po 6 km chůze pěšky jsem nedošel na konec. Louky se zákonitě u nás kosí na koncu června. Kromě tří druhů chrp, pcháče bahenního, bodláků, kypreje vrbice, máty dlouholisté a na sušších vyhřátých místech ve velkem množství rostoucích zeměžlučů okolíkatých tam v tuto chvilu taky nic nekvete
Šel jsem po ní něco přes hodinu bez zastavení, ušel cca 6 km a jak jsem uviděl tohle pokračování, tak jsem se otočil a šel zpátky. Při krajích rostly rozsáhlé porosty máty dlouholisté, tam bylo dosti živo, vyfotil jsem tam spoustu blanokřídlých a dvoukřídlých potvůrek. Po celkových asi 15 km byl konečně můj pes, který chtěl být na každé fotce vyřízený. Už se těším, až tam půjdu v červnu, kdy na loukách kvete nejvíc druhů rostlin.
Jestli jste to fotil teď někdy, tak to Vám tam muselo víc pršet. Ta louka myslím obrůstá po první seči, a že není voda, tak jí to moc nejde a květy se objeví později, nějaké podzimní pampelišky. Moc hezkou procházku tam máte. Pěšinka, že si neurousáte boty Dost hmyzu létá na takovou velkou mrkvovitou, kdybych se jen přiměla je naučit, abych poznala, co to je.
na koncu červenca trochu popršelo, ale to bylo enem takých pár kapek, že do rána zas všecko vyschlo. Možná to je tím, že je tam delší dobu stín (tak do 10 hod.) a místy je to podmáčené od spodní vody. Přece enem to je soustava luk spíše lužního charakteru táhnoucí se přímo podél potoku Setina - velice zajímavého toku dlouhého 30 km a s původní a zachovalou populací pstruhů a raků říčních.
sice jim většinou nevěřím, ale asi si budem muset najít jiné hobby... http://zpravy.idnes.cz/dva-tydny-zustane-cesko-bez-silnych-srazek-hrozi-nejsussi-leto-vubec-12h-/domaci.aspx?c=A150805_180624_domaci_fer
Chudák housenka, prý je napadená larvami kuklice (to je ta moucha z minulého příspěvku), které jí vyžerou zevnitř. Ono se to zase otočí a ještě bude pršet, až se nám to nebude líbit!
Z podobného soudku, číhalka Chrysopilus helvolus asi s nějakou housenicí v oku. Samozřejmě jsem se původně soustředil na číhalku a bílého proutku trčícího z oka si všiml později. Nemá někdo bližší představu, co by to mohlo být?
tady mě dost překvapuje, že by houba rostla z oka ještě živého hmyzu. Mám představu, že hmyz zahyne působením podhoubí v jeho těle a plodnice se objeví teprve na mrtvolce jen aby to nebyl jen nějaký bordel zpadlý do oka
http://cordyceps.us/pages/biology No ona je housenice larvální stádium hmyzu, ale taky parazitická houba, a toto je ta houba. Takže spora na povrchu hmyzu vyklíčí a proroste asi dýchacími trubičkami hostitele do jeho těla, tam naroste podhoubí a pak někudy prorazí plodnice, třeba okem. Je to pěkně hnusné, obzvlášť představa plodnice, vyrůstající z pod nehtu na noze
Tak to tu přejmenujeme třeba na hmyzaření a budeme tu dávat hmyz...třeba tyhle zvláštní nejspíš blanokřídlé potvůrky, které chodily na mátu dlouholistou rostoucí u nás v na okraji mokřadu.
Chudák raci říční v našem potoku. Je tam sice spousta tůněk, ve kterých eště včil je vody nad kolena, ale jak to bude vypadat až to sucho skončí? Taková parádní zdravá a početná populace, která tam byla už jak děda byl malí a pořád tam jsou ve stejné hojnosti. A co teprve ti pstruzi, co v tom potoku jsou taky? Ještě si pamatuju, že se tam daly chytit 20 cm kousky, letos jsou tam nanejvíš 5 cm a ti velcí se bůhvíkaj vypařili
Už jsem se na ně trochu čubnul. Jedno vím už jistě, bude to něco z rodu Synanthedon. Zarazila mě však jedna věc. Na portálu AOPK si projíždím mapy výskytu všeckých naších druhů nesytek. Všecky druhy se vyskytujou v okolí Prahy (asi je tam vliem výfukových plynů tepleji) a na Jížní Moravě. Jenomže můj nález pochází z mokřadu u Zbyslavických rybníků - lokalita 15 km od Ostravy a 1 km od mojeho baráku a podle AOPK ČR se žádný druh nesytek na severní Moravě a ve Slezsku nevyskytuje
Zřejmě máš pravdu. Jedná se o S. vespiformis. První nález zřejmě aji pro celý Moravskoslezský kraj!!! (podle mapy na AOPK). Podobná je ještě S. spuleri, ale ta nemá tolik žlutých pruhů na zadečku a chybí ji aji ta drobná žlutá tečka na křídlech (nevím, jak se ta oblast jmenuje). Dále jsem se rozhodoval mezi S. loranthi a conopiformis. Loranthi má zákonitě taktéž pouze dva žluté pruhy na zadečku a conopiformis zase naoranžovělý konec předního křídla - což jedinec na mojí fotce nemá. Takže to vypadá, že tvoje určení je opravdu přesné. Inačí podobný druh nebyl dle portálu AOPK ČR na našem území nalezen.
Zřejmě máš pravdu. Jedná se o S. vespiformis. První nález zřejmě aji pro celý Moravskoslezský kraj!!! (podle mapy na AOPK). Podobná je ještě S. spuleri, ale ta nemá tolik žlutých pruhů na zadečku a chybí ji aji ta drobná žlutá tečka na křídlech (nevím, jak se ta oblast jmenuje). Dále jsem se rozhodoval mezi S. loranthi a conopiformis. Loranthi má zákonitě taktéž pouze dva žluté pruhy na zadečku a conopiformis zase naoranžovělý konec předního křídla - což jedinec na mojí fotce nemá. Takže to vypadá, že tvoje určení je opravdu přesné. Inačí podobný druh nebyl dle portálu AOPK ČR na našem území nalezen.
Nejvíc nálezů je vždycky z místa, kde bydlí nějaký nadšenec, který se tomu věnuje a nálezy ohlašuje. Pokud odněkud údaje chybí, není to dokladem, že tam onen druh nemůže být, ale dokladem, že o tu lokalitu nemá zájem žádný vzdělaný přírodovědec. Takže začni nahlašovat.
Aha, takže jde v poctatě z tohohle odvodit, že největší koncentrace odborníků a nadšenců o přírodu se vyskytuje převážně na Jížní Moravě a v Praze. Zatímco odtud, kaj bydlím já, všeci tací utíkaju
Nakonec ještě bělásek řepový, všechno focené na mátě. Radši bych sem dával houby, ale kdo se má hodiny trmácet v tom vedru a ještě s nejistým výsledkem...
Krakene a Iri, taky jsem měl čest přástevníka kostivalového potkat, ale v jiných končinách. Gratuluji. Nicméně jsem zaregistroval výzvu na Biolibu k monitorování tohoto a dalších druhů motýlů. Tak si myslím, že by to nemuselo být od věci se zapojit.
Dobrý večer všem Mykomilcům. Po čase se zase trochu vložím do diskuse. V sobotu jsem na chvíli šel omrknout oblíbenou lokalitu. Oproti dvěma minulým návštěvám, ze kterých vám ještě dlužím fotky, byla situace následovná – sucho, silně nehoubovo.
Během procházení lokality, jsem se pořád přemlouval: "Sundej ten foťák a cvakni to". Když se nálezy trochu nakupily, pustil jsem se do díla. V listí pod jírovcem jsem zaregistroval malý, jakoby tečkovaný klacík ...
Při bližším ohledání jsem zjistil, že se jedná o početné malé hlívičky, které vypadaly, podobně jako hlívy Houbomilky, spíš už jako exsikáty. Větvičku jsem namočil. Ta okamžitě ztmavla a drobným, svrchu šedavým hubkám (ty větší měly kolem 3mm) to chvíli trvalo, ...
Michale, děkuji za určení. Byl to i můj tip, ale poslední dobou, čím víc pronikám do mykologie - a musím říct, že velice, velice pozvola(!), až se toho začínám bát, neodvažuju se od boku cokoli určovat.
Hned vedle jsem otočil kus kůry listnáče, pod kterým bylo ještě vlhko a poměrně živo. Kromě jakési Helmovky (?) a nějakých Terčenek (?) na mě zasvítily běloučké Chlupáčky. Ty byly víc než titěrné. Větší nepřesahovaly velikostí třetinu milimetru ...
Z detailu je zřejmé, že tyto si svůj rodový název opravdu zaslouží. Jen bych poznamenal, že vlhko ani snímek není z místa. Malý kousek kůry, stejně jako kousek větvičky s Hlívičkami, jsem si vzal domů, kde jsem se jim mohl náležitě věnovat ...
Nezdolnou fazónou pro toto počasí (tedy pokud ji zrovna nepotká nějaký strávník) je obdařena Dřevnatka mnohotvárná - Xylaria polymorpha, jejíž synonyma i s novějším názvem D. kyjovitá, jsem právě doplnil do našeho atlasu. Pamatuji, jak mi ji, hub neznalého, kdysi Robi na jedné z našich společných výprav představil. Dodnes mě fascinuje svým vzezřením a musím říct, že druhové jméno D. mnohotvárná mi k ní, vzhledem k tvarové variabilitě, sedí určitě víc ...
A stejně jako Kraken jsem i já týž den potkal zcela nečekaně Penízovku kořenující - Xerula radicata. Nebudu zapírat, působila jako zjevení ...
Během minulých dvou návštěv této lokality jsem si poměrně, na to, že už prakticky nikde nic nerostlo, hezky zahlenkoval. Jen jsem to zase nějak nestihl na stránky dát. Tak snad se s Vámi vbrzku o nějaké ty nedávné nálezy ještě podělím. Hezké dny a taky trochu deštivo Vám všem přeje z Reichenbergu Jonáš.
Na prvních dvou fotkách je pavlovnie. Máme jí i v našem herbáři, ale fotka nezralých plodů v herbáři chybí, takže prosím o přidání. Jinak v podmínkách ČR bych považovala pavlovnii za plevel, který je lépe nepěstovat. Někde v jižnějších stepních oblastech by mohla být užitečná, ale do našich přírodních poměrů nepatří.
Šištice jsou plody některého z mnoha druhů magnolií. Zatímco o pavlovnii jsem psala, že se do ČR nehodí, u magnolií si myslím, že mezi jejich velkým množstvím druhů by se našel i některý, který se do ČR hodí. Zatím jsem jim věnovala málo pozornosti, ale některé jsou perspektivní léčivky proti rakovině - zatím asi ve stadiu nadějného výzkumu. Nejsem tedy za každou cenu proti pěstování cizokrajných rostlin, třeba brambory mi velmi chutnají, ostatně pšenice taky není původně česká rostlina. Ale je potřeba umět rozlišovat, některé v Evropě nepůvodní druhy likvidovat a některé naopak zavádět.
Pěkný večer, i já jsem dnes vylezla z brlohu, protože nežhavilo slunce a bylo pěkně pod mrakem. Občas se zdálo, že by i sprchlo, ale vypustili jen zkušební kapky a zase utáhli kohoutky. Chjó ! Vůbec jsem nepředpokládala, že by v našich končinách rostla nějaká houbička a tak klasika letošního roku - louky a okraje lesů. Narazila jsem na pěkně barevného Pestrokrovečníka včelového.
a když už mne poštípala všechna hovada, tak že jsem se víc škrabala, než fotila, tak jsem se vydala na sklizeň mirabelek, které smíchám s trochou meruněk a bude jedna z nejúžasnějších marmelád. Zkuste to taky, je to fakt dobrota !
Jo jo, povedený fotky, Iríííís. Mirabelkovou, tu my taky u nás doma rádi. Jen nedáváme ty meruňky. Tady když dozrávají mirabelky, tak už máte tam u vás meruňky vypálený ...
nebyla by u pestrokrovečníka k dispozici fotka, kde je víc vidět konec krovek? Takhle mi totiž přijde, jakoby končily červeně, což by znamenalo, že by se jednalo o Trichodes alvearius a ne T. apiarius... A to by byl hodně dobrej nález.
Toto by měl být listonoh letní (Triops cancriformis), se vyskytuje v tůních v letních měsících květen až konec září. http://www.naturabohemica.cz/lepidurus-apus/ Listonoh jarní-(Lepidurus apus) obývá tůně kolem řek od března do května,při vyšších teplotách hyne.V CHKO Litovelském Pomoraví je nejznámější výskyt v perodických tůních. http://www.naturabohemica.cz/lepidurus-apus/ Oba druhy patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Hlavně toho listonoha nepřenášej do takové tůně, kde jsou ryby. Byl by okamžitě sežraný. Oni právě kvůli tomu musí být jen v takových větších loužích, které občas vyschnou, aby tam nemohlo žít nic jiného, co by je sežralo, tomu se listonozi neumí bránit.
Gratulačka, Fino. Četl jsem si o něm jako dítě v jednom z čísel časopisu Živa, který jsem odebíral, ale to už je dávno. Nikdy jsem ho naživo nepotkal. Je to na pohled takový náš miniostrorep.