Zdravím.Fota jsou z 3.7.z výpravy s houbomilem a jeho přítelkyní. Toto je jeden ze dvou hříbků co mi našli do košíku,jinak pár zaschlých lišek ale na to sucho které tu panuje
Okrotice je vázána na podhoubí,v tomto případě Kyj Herkulův,který Jirka loni na tomto místě našel.Tady zafungovalo já na bráchu brácha na mne Přeji krásné foceníčko P.S.: Pokud kyti není Okrotice tak se omlouvám.
Hezky, Houbomilko. Ty hlenky by mohly být nějaké z Vápenatek - Physarum. Hlenkám v tomto stadiu je počasí už asi jedno. Už se jen vesele "vypráší" a je hotovo. I to porovnání Modranek je zajímavé. Ta první v barevné dvojkombinaci se mi líbí. Je trochu tý Standově podobná. Na závěr Jirka - sám sobě stativem.
Pěkně si to tam dáváš, P.T. Pěkné a hlavně zajímavé nálezy. Např. ta Favolaschia - když jsem si zadal v prohlížeči její název, vyskočily na mě opravdu moc pěkné hubky.
Dobrý den vešem Mykomilcům. Mám chvilku, a tak vložím několik snímků navazujících na předešlou sérii. Na mé oblíbené lužní lokalitě se ten den z hlenek, jak už jsem minule zmínil, dařilo hlavně Válečkovkám ...
Dnešní monotématickou a snad i trochu relaxační sérii na téma Válečkovka síťovitá - Ceratiomyxa porioides začnu celkovým pohledem na dozrávající keříčky této krásné hlenky ...
A posledním pohledem do tohoto nenápadného a často skrytého světa se s Vámi pro dnešek rozloučím ...
Věřím, že jste si u téhle série malinko odpočali. To byl i tak malinko záměr. Doufám, že co nevidět zase příště. Hezký den Vám všem přeje z dobře zalévaného Reichenbergu Jonáš.
Zdravím všechny, po strašně dlouhé době konečně něčím přispěju. Jsem teď na turisticko-výzkumné cestě v Panamě, tak se s vámi podělím o pár hub, které se tu dají potkat. Vlhké tropické klima je teď pro houby krapet příznivější než sucho, které vládne doma. Omluvte prosím kvalitu fotek, stativ jsem s sebou netahal, takže jsou z ruky nebo z "různých improvizovaných podmínek". Mým hlavním cílem jsou zde hvězdovky, nebyly tak časté, jak jsme čekali, ale nějaké se našly a snad ještě něco najdeme. Hvězdovka trojitá je zde poměrně častá. Asi vám bude připadat stejná, jako ty naše, ale stejná je jen, co se týče vzhledu. Před třemi lety bylo zjištěno, že hvězdovka trojitá je komplex více druhů, které pocházejí z různých vývojových linií, ale nezávisle na sobě dospěly ke stejnému vzhledu.
Dobře P.T. Pátrej dál, ať taky trochu jukneme na jiný kontinent. Držíme palce. I lišejníky se mi všeobecně líbí. Každý příspěvek o nich, zvlášť v této podobě, je přínosem.
To je o 30 hub více než kolik jich dnes lidé donesli do houbařské poradny. Nebýt dvou kříšťů, myslím si, že jsem si spletla den v týdnu... ale zase se mi v tom klidu povedlo určit nějaké houby včetně jedné vláknice a žel taky datluju do počítače staré sběry. Doufala jsem, že v létě budu s lidma plkat o houbách a projdou mi rukama stovky hub, místo toho je to horší než v zimě. Už jsme v poradně tak zoufalí, že si nosíme hovn... z lesů a dopěstováváme si je. Z jedné hovínkozahrádky se klubě už 4. druh houby, z toho 2 druhy hnojníků (to si zase já vždycky vzpomenu na Burlíka, u kuřátek zase na Oldu atp.)
Hanko, my jsme si na tebe s Burlikem vzpomněli před týdnem, při nálezu štítovky P- diettrichii, pravděpodobně, má ji pro tebe Burlik, připojuji špatné foto
Snažím se nejen vkládat do herbáře nové druhy, ale po kousíčkách taky probírat to v minulosti vložené, a snažím se doplňovat. Kde jsou jen květy, zkouším doplnit fotky plodů, kde jsou plody, doplňuji fotky květů (pokud se povede). A taky pročítám naše staré texty, a porovnávám s novými údaji na internetu. No a to je překvapení. Zatímco dřív dávali vědci rostliny do rodů podle vnějškové podobnosti, tak dnes odhalují příbuznost podle chemie jejich molekul. Samozřejmě to pak vychází jinak. Na mojí fotce je plod a semena vrbky úzkolisté - tedy řečeno po staru. Dnes už je zařazená do jiného rodu a má i jiný latinský název, než na jaký jsme z našich knih zvyklí.
Taky jsem si na zahradě zkoušela fotografovat mšice, i když můj foťák už ty milimetrové rozměry moc neumí. A tady se mi zalíbilo, že na větvičce vrby už nebyly mšice, ale jenom jejich zbytky, a v každé mšici - přesněji řečeno v jejím obalu, který po mšici zbyl - byl krásný kulatý otvor po vylíhnutí mšicomara. Na internetu se dají najít krásné fotky mšicomarů. Já takové mrňavce fotit nezvládám.
Kutilka asijská. Využívá toho, že ve skleníku zalévám. Hlavně se pohybuje po mokré zemi a sbírá si do kusadel kousky hlíny. S hrudkou hlíny pak odlétá někam pryč. Staví si totiž pro svoje larvičky hliněné komůrky.
Jak lidi hodně cestují a dopravují na dálku všelijaké zboží, tak se do Evropy dostávají i takové druhy, které tu dřív nebyly. Kutilka asijská je jedním z nich. Píšou o ní, že poprvé byla v Evropě zjištěná v roce 1982. Teď už je to u nás hojný druh, hlavně ve městech. Svoje hnízdečka si buduje hlavně uvnitř domů, na půdách apod. Hnízdečka plní nalovenými pavouky, a na ochromeného pavouka naklade svoje vajíčko. Jeden pavouk by na výživu velké kutilky nestačil, bývá jich nalovených v komůrce spousta.
Dobrý večer všem Mykomilcům. Dnes vás budu zase trochu otravovat další a trochu delší porcí. Navzdory předešlému počasí, stihl jsem z kraje minulého týdne na místní oblíbené lužní lokalitě nalézt a i hlavně vyfotit ještě nějaké další nálezy, kromě Číšovečku žlutého z minulé série ...
Začnu Hlenkami. Válečkovka keříčkovitá - Ceratiomyxa fruticulosa byla tou nejčastější. Tyto dvě - zlatá a klasická bílá forma ve společné kompozici stály určitě za vyfocení …
Ale pojďme od hlenek o kus dál a možná ale i o kus blíž. Na droboučké a tenké - asi pěticentimetrové větvičce, která byla z poloviny zanořena do substrátu rostla skupinka Chlupatek ovčích - Lasiosphaeria ovina …
Díky tomu, jak se teď dostanu blízko, si konečně můžeme prohlédnout jejich kožíšky detailně. Myslím, že to budou vhodné atlasovky. Tyto snadno přehlédnutelné max. půlmilimetrové hubky mám rád od doby, kdy jsem je poprvé potkal. Na ně doporučuji mít s sebou lupu ...
Na dalším tlejícím kmenu listnáče jsem objevil v mechu ostrůvkovitě rostoucí Masenku. Rostla si odděleně asi na pěti místech, na celkové ploše přibližně 30x20cm, pěkně schovaná v mechu. Konkrétně tato se ho, jak je vidno, držela všemi silami …
Po té jsem zahlédl na dalším kmenu bývalého listnáče (průměr necelých 20cm) i čerstvé štítovky Romellovy - Pluteus romellii. Ty byly jak namalované. Ve chvíli focení velice slušně zafungovalo - na této i další fotce - sluncem podpořené protisvětlo ...
Je zvláštní, že jakmile potkám nějakou Štítovku naskočí mi hned – musím ji pořádně vyfotit, aby měla Hanýžka radost. A tak snahou dostat se trochu pod klobouk, se prosvícené pozadí v rozostření tak vybarvilo, že i když jsem při úpravě snímku ubíral, i tak barvy působí neskutečně. To už mi přijde jako jiný vesmír …
Ale k dalšímu nálezu. Na první fotce Štítovek jste si možná všimli za tou větší rozostřených kloboučku drobnějších hubek. Byly to tyto - doufám, že Kržatky (Symocybe sp. (?)) Podobají se hned několika najednou ...
Ale nevím, zda by se daly určit makroskopicky. Vycoké byly kolem 3cm, pohled na lupeny event. také mám. Nenapadá vás něco? Hubku jsem preventivně sebral a nasušil ...
Objevil jsem ho hned na několika místech, ale tyhle, které měly cestu za světlem hodně ztíženou, jsem si taky vyfotil opravdu s chutí ...
Ještě mám z tohoto dne minimálně dvě, tři série. Opravdu jsem se, co se focení týče, nenudil. Tak zase příště. Dobrý večer a hezké následující dny Vám všem přeje z Reichenbergu Jonáš.
Jé, štítovka a pro mě Moc krásně nafocená a nejen štítovka - obdivuji pěkné fotky pidihubek. Co se týká Simocybe kržatek, často potkávám S. centunculus a ta to podle mě není. Ostatní nemám v oku, raději bych se spolehla na mikroskop.