Dobrý den všem Mykomilcům. Dnes bych přidal další sérii letošních drobných nálezů ze starých stvolů rostlin. Nálezy jsou sice z přelomu května a června, ale některé, jak jsem zjistil, jsou stále aktuální …
Z prvního nálezu na nejsem, ani po konzultaci s Luckou Zíbarovou a Aničkou Lepšovou, moudrý. Měl jsem sice několik tipů (např. Dlouhobrvka pohárková - Crocicreas cyathoideum (?), které ale jsou bez mikroskopie prakticky zbytečné …
To jsem už taky našel - akorát loňská lodyha starčku fuchsova - vysněné pirotky starčekovi však asi nenajdu...Je to podle mě něco z okruhu Hymenoscyphus herbarum, zkus na ně mrknout...Pro srovnání bych přidal svou fotku, ale bojím se, že bych ti zkazil kvalitu příspěvku...
Lucka mi napsala, že by mohlo jít o červenoseznamovou Hlívičku číšovcovitou - Hohenbuhelia cyphelliformis, ale i tady je mikroskopie nutná. Nutno dodat – k té době výskytu, že hubky jsem ještě pozoroval na lokalitě včera …
Vítězně z těchto tří nálezů, co se názvu týče, nakonec vyšly tato zajímavé mini-hubky, kterých jsem si všiml na starém stvolu kopřivy, ležícího na vlhké zemi, zastíněném listy vzrostlejších rostlin …
Jedná se o Vřeckokyjku tmavou - Acrospermum compressum, kterou vzápětí potvrdil mikroskopií Prosty. Jsem s ním domluvený, že až se dostane k počítači, tak tento nález doplní o mikroskopii.
Tak to bylo zase několik drobností na okraj. Postupně už se prokousávám k nálezům z minulého týdne. Hezký den Vám všem přeje z Reichenbergu Jonáš.
Jonasi musím se omluvit, protože potvrzen mám jen ten rod Ascospermum, který dříve byl řazen do rodu Geoglossum (skutečně to pazoubky připomíná), druhů je více a na to bych musel kouknou ještě pečlivěji. Nicméně tady je 150x zvětšený řez, což se mi moc nedařilo, ale je vidět, že vřecka jsou uvnitř plodničky a výtrusy se ven můžou dostat jen ustím na vrcholu plodničky.
Standýs, díky za doplnění, i když to tedy druh nepotvrdilo. Třeba se výhledově dobereme nějakých přesnějších závěrů. Ten řez mi přijde, na velikost plodniček, pěknej. Jinak díky, kucí, za současné reakce. Včeldo, fotky bych dával rád častěji, ale je s tou drobotinou nějak víc práce a letos zároveň nějak míň času - a výsledky determinací, jak se ukazuje, jsou taky dost "ošemetné" a zatím ne dost určité. No uvidíme, snad se to zlepší.
Ahoj, navzdory nástupu veder se mi za poslední dni podařilo pořídit docela dost fotek, takže sem zase vrazím nějakou porci. Začnu vlastně obyčejnou houbou - babkou. Ale když má člověk trochu štěstí, může narazit na hodně pěkné plodnice, které si nijak nezadají s pořádnými hřiby. Jak jsem se dozvěděl, byly popsány jako varieta robustus...
a první porci fotek zakončím holubinkou, bude to jedna z dvojice H. smrdutá či H. páchnoucí. Jelikož nemám možnost srovnání, nechám to otevřené, ale pach mi nepřišel tak hrozný, zato chuť byla celkem dost ostře palčivá
Zatímco můj předchozí příspěvek pocházel z areálu Vinohradské nemocnice, nyní vkládám fotky ze zahrady kolem LDN ( na svoje "zrození pro nebe" se tu chystá naše babička).
Takoví mrňousi, ale opylují květy právě tak účinně jako velké druhy. Je potřeba si jich vážit. Některé ploskočelky mají podobný životní styl jako čmeláci. To znamená, že přezimuje pouze oplozená samička. Ta na jaře sama založí hnízdečko, a vychová si první generaci dělnic. Z těch prvních jejích vajíček se vylíhnou jenom dělnice, protože samotná matka je dokáže krmit jenom málo, tak jsou maličké. Ty už pak pomáhají matce s výživou dalších sourozenců. Někdy jsou 2 - 3 generace dělnic, někdy jenom jedna, u mnoha druhů nejsou dělnice vůbec. No a když je dělnic spousta, tak ty potom pořádně vykrmí poslední, pohlavní generaci.
Prý je to u hmyzu podobně jako u lidí. Ti dobře živení, zdraví a zdatní jedinci opustí brzy svoje rodné hnízdo a starají se jenom sami o sebe, o svoje vlastní spáření a vybudování svého hnízdečka. Kdežto ti podvyživení, drobní, kteří se nedokážou osamostatnit, zůstávají celý život ve svém rodném hnízdečku a slouží svojí matce a mladším sourozencům.
Samečkové mají jiný životní úkol. Musí se zalíbit nějaké krásné, zdravé čmeláčí princezně, která dá v příštím roce život jeho synům a dcerám. No a najít takovou, to se těžko daří. Čmeláčí sameček musí kvůli tomu letět daleko. Jeho vlastní sestry a další příbuzné mu totiž tak nějak "nevoní". Jeho lákají dálky, musí překonat sedmero hor a sedmero řek , . . . , po cestě se nenechat sezobnout od žádného mladého hloupého špačka, neskončit v pavoučí síti, a pak ještě, aby si ta nejkrásnější čmeláčí princezna vybrala právě jeho a ne nějakého darebáka od vedle.
hezky popsané Mimochodem jak je to se čmeláky a žihadlem? Vím, že něteré druhy žihadlo mají a jiné ne, zajímalo by mě, co převládá. Kdysi jako kluk jsem dostal od čmeláka žihadlo a musím říct, že to asi ze všech žihadel bolelo nejprudčeji. Ale mám za sebou tyto zkušenosti jen se včelami, vosami a rezavými mravenci.
Všechny druhy čmeláků mají žihadlo - ale pozor, pouze samičky. U včel, vos, sršní atd, mají žihadlo taky pouze samičky. Složitější je to u mravenců. Tam sice mají možnost aktivní obrany asi taky jenom samičky, ale jen některé druhy mají cosi jako žihadlo, další spíš všelijak koušou a do rány leccos vstřikují, apod.
ahááá, díky za objasnění! U mravenců vím, že ho skutečně mají jen některé druhy a co jsem někde četl, neumí jako třeba vosy píchnout hned, že se k tomu musí nějakou dobu připravovat. Každopádně to potom dost bolí, jak už mi několikrát předvedli ti "rezatí" Mravenci žahaví
Pár kovářů se našlo,sem tam byl i klouzek,ale nejen tady na severu to bude bída.Nějáká vláha je,ale to teplo to všechno zničí.Pěkný den všem přátelům lesa..
Ahoj! Začnu houbou, protože těch je teď míň. Našel jsem ji na starém spáleništi u vody na vlhčím místě. Vůbec nic mi to na první pohled neříkalo, takže jsem při určování bloudil kolem spálenitek, řasnatek ap.
Na slovenských stránkách mě nasměrovala Zuzka na rod Tricharina něco jako Žlutokosmatka nebo tak něco, o tom jsem slyšel poprvé, ale vypadalo to dost věrohodně...
Plodničky byly od 2-5-(8)mm.Při zkoumání mikroznaků a pomocí klíče, který mi Zuzka poslala mi to zatím vychází na Tricharina ochrolutea. Výtrusy jsou hladké bez ornamentiky a chlupy silnostěnné...
Opravuji latinský název Tricharina ochroleuca... A vědu mykologickou zakončím trochou botaniky, kolem řeky Ohře, kde jsem byl před 14 dny roste hodně náprstníků, neodolal jsem a pár jich vyfotil... tady: bílá forma
No a když už jsem se kochal pohledem po jejich invazi, objevil jsem i toto: Študovaná kamarádka mě nakonec poslala odkaz, kde je vysvětleno, že jde o mutaci, kterou způsobuje část DNA, která se pohybuje podél DNA náprstníku a způsobí změnu struktury. Výsledkem je široký kalich na vrcholu kytky. Nerozumím tomu, ale věřím, že to tak je
Vím Oldo, podle toho klíče od Lindemanna by T. gilva měla mít uťaté konce výtrusů a T.praecox má na výtrusech ornamentiku. To co mi Zuzka poslala je v němčině, a tou bohužel vůbec nevládnu. Umím jen Arbeit macht frei a podobný bejkárny
AhoJ Krakene! byl jsem s partou známých na vodě, jeli jsme z Kynšperka do Varů, dva dny pršelo, takže jsme toho moc nestihli. Když jsem jel domů kolem tebe vzpomněl jsem si, ale nebyl čas na návštěvu... Jinak ta tricharina-určený to ještě není, pořád se mi to nezdá...
Asi ti nějakou nasuším Oldo, nějak si netroufám rozhodnout, která to je. Makroskopicky bych to určil jako T.gilva a hotovo, ale jak koukám pod mikroskop a snažím se porozumět Lindenmannovu třídění do druhů, tak chvíli je to T.gilva, chvíli T.ochroleuca pak zase T.praecox var.intermedia, protože jsem našel cyanofilní výtrusy...takže fakt nevím mě ty chlupy přijdou silnostěnný, ale bohužel mám první zkušenost s tímhle rodem...
Nejvíce mě nadchla povlakovka a tá kruhovka. Orbillia jsem eště nenašel a povlakovku též ni, můžeš mě prosím popsat aspoň ve zkratce ekosystém a substrát těch dvuch askoušů? Díky
Tak takhle to podle mne má cenu musíme se ještě hodně učit,hodně učit,makat,makat a mít oči i uši nastražené. Je to o něčem jiném, než napsat našel jsem kruhovku sp. a podobně. Gratuluju k určení všeho
Upřímně, dalo to hodně práce, určoval jsem je až nyní z ex, u poslední houby jsem vzal preparát ze dvou hub a viděl tak dvoje mikroznaky a teď co to je. Byla tam další houba rostoucí na rákosu, o ní jsem neměl ponětí, že tam je. I tu jsem určil jako Tapesia hydrophila, která v tomto rodě, na rozdíl od předešlého, zůstala. No, občas se zadaří.