Zdar a sílu všem přátelům přírody. S povzdálí sleduju všechny vaše úspěchy, fotky, ať už aktuální či vzpomínkové. Sám jsem letos zatím zalezlý a věnuju se ne až tolik viditelným částem a drobnostem těchto našich stránek a jen občas někam vystrčím na chvíli nos.
Ani dnes tomu nebylo jinak, dostal jsem od Oldy pozvání na košt hub MK Hořovice. Vše se odehrálo v malebném prostředí Ranče Opatrný přímo v Hořovicích.
Vše se odehrávalo v přátelské, pohodové atmosféře, kterou se mi ani nechtělo narušovat bleskem fotoaparátu, takže fotek jsem učinil poskrovnu. O hlavní část koštu se s milým úsměvem staraly dvě pohledné ženy, roznášející jednotlivé vzorky. Hodnocení všech 21ti koštujících sbíraly a odnášely k sečtení hbitě děti.
Pro hodnocení jednotlivých vzorků je potřeba mít v pohotovosti chuťové pohárky, každý vzorek vzorně zajíst kouskem chleba a hlavně nepít sladké limonády či jiné chuť ovlivňující tekutiny. A hlavně je třeba se soustředit. Každý hodnotí podle své vlastní chuti a tak některé vzorky sbíraly na straně jedné hodnocení dvoubodové a na straně druhé i nejvyšší, desetibodové.
Soutěžilo se ve dvou kategoriích, celkově se sešlo 20 vzorků v obou dohromady. Pět nejlépe hodnocených pak bylo oceněno. Pořadí, přiznám se, zveřejnit nemohu, snažil jsem se v té době držet fotoaparátu a nestíhal jsem si dělat poznámky a posléze jsem to jaksi opomenul napravit.
Nebylo velkým překvapením, když se vedení ujal suverénně Olda a odnášel si zasloužené tekuté občerstvení.
Vrátím se ještě na chvíli k soutěžním vzorkům - pro mne osobně a asi pro většinu koštujících byl největším překvapením nakládaný sírovec v těsném závěsu následováný šiškovcem.
Podle počtu cen před Oldou to vidím na pět kategorií. Nezbývá, než se také připojit s gratulací. Sírovec nemusel být vůbec špatný, ale ten Šiškovec si neumím představit.
Já až takový alkoholik nejsem, klidně se podělím, mám radost, sešlo se nás skoro 30 a za měsíc bude celostátní finále, u nás v Hořovicích, doufám, že se zúčastní hodně kroužků a vše dopadne dobře, už nejsem nejmladší a je to hodně starostí, naše ochutnávka byla tréninkem, ale jen takovým malým...
Sírovec ušel, chtělo to výraznější nálev, šiškovec mě překvapil, jak byl dobrý, ale celkově se neumístil, vyhrála klasika v 1. kategorii směs a hřib smrkový a ve druhé sluka a kupodivu stroček trubkovitý
Dobrý den všem Mykomilcům. I když už se nová sezóna pomalu, ale jistě rozjíždí a já jsem také koncem minulého týdne konečně vyrazil ven a něco nafotil, musím dokončit započaté. Dnes vložím poslední čtvrtou sérii nálezů z loňského společného mykoprůzkumu ze září s Luckou Zíbarovou a Honzou Gaislerem ze zkoumané lokality na Liberecku ...
Honzovi se podařila, jak je u něj zvykem i podzemka Hlíza bělostná - Hymenogaster niveus. Našel ji v břehu vlhké škarpičky pod listnáči. Tuto plodničku jsem si bohužel vyfotil jen já, protože se mi jí povedlo rozmáčknout hranou dlouhého makroobjektivu nemajíc dostatečně utaženou hlavu stativu. Honza měl alespoň materiál k mikroskopování ...
Trochu mi zatrnulo, ale nelenil jsem a za chvíli jsem (asi metr od té původní) objevil "vlastní mikrolokalitu" () s touto, pro mě dosud neznámou drobnější podzemkou. Byl jsem rád, že o ni Lucka s Honzou, co se focení týče, nepřišli ...
Tato část lokality se vzrostlými stromy (buk, dub, habr, lípa) byla vždy zajímavá. Několikrát jsem ji už v minulých letech procházel a fotit bylo vždycky co. Lucka zde objevila Pavučinec kyselý - Cortinarius acetosus, který se jí cestou domů prý pěkně "rozvoněl" po jodoformu. Jinak houby opravdu krásné. Na místě jsme zaznamenali víc jak deset plodnic. Na této atlasové skupince jsem si vyzkoušel menší zaclonění jednoho z mých "retoobjektivů" ...
Honza mezitím snášel nálezy na větvičkách ležících pod okolními stromy. Na lipové větévce rostla tato nenápadná rozlitá hubka. Lucka se prý do jejího focení, snad i díky pokročilému času, dokonce přemlouvala. Pak byla určitě ráda, že si ji i vzala, protože nám napsala, že se jedná o vloni poprvé v Evropě popsanou houbu - Phlebia acanthocystis. Ze dvou prakticky totožných fotek jsem vybral tu proostřenější. No alespoň tak, když už jsem ani detail neudělal ...
A v tom finále, kdy se člověk už sotva ohne, jsem si vzpomněl na Hanýžku. Tato Luckou potvrzená Štítovka vrbová - Pluteus salicinus, byla poslední houbou i mým nálezem ten den ...
A pohledem na její lupeny ukončím i tuto čtyřdílnou sérii ...
I když pro mě bylo vše v kalupu, jsem rád, že jsem mohl být u toho. Díky tomuto dnu jsem pochopil, co je za řeholi dělat jakýkoli podrobný průzkum.
Možná Vás ještě trochu potrápím nějakými "retronálezy" z loňska, ale už se chystám také do letošních fotek. Hezký den, spostu nálezů a také podařených fotek Vám všem přeje z Reichenbergu Jonáš.
jinak podzemky super, sám bych je rád nacházel častěji. Kromě lanýže letního, kořenovce a prašnatky jsem zatím neměl tu čest. A to jich je tolik druhů...
Byla to reakce na Včeldu, a máš pravdu, pokaď tam u vás neska svítilo slunko a ty máš počítač u okna, to su pak všecky fotky tmavé...např. v létě já právě kvůli tomu upravuju fotky až večer
Tak tak, já se fotky snažím upravovat v přítmí nebo večer po celý rok, tedy i v zimě. Je to ideální varianta, jak eliminovat "přepaly" a jiné nesrovnalosti. Právě proto se můžou zdát přes den tmavé, to samozřejmě nepopírám. Další je - kdy a v jakém prostředí a podmínkách člověk právě fotí. Je zřejmé, že tmavou hlínu a stín holt nerozsvítíš.
tak určitě je lepší tmavá fotka než přepálené, ale z RAWu se i ty stíny dají obstojně vytáhnout. Jinak ještě k té zmíněné jelence - ani tu jsem neviděl, byť při nálezu housenic tam někde dole asi byly. Ale tehdy mě nenapadlo hrábnout dolů...
Jj,paráda super druhy,podzemka,nově popsaná houba,pavučinec prostě paráda,ten černorosol je v současný době na lipových větvičkách docela častý,taky jsem ho někde fotil
Nerad odsunuji tu nádheru pode mnou, ale musím se pochlubit! Na podruhé se mi podařilo najít ušíčko černé. Jsou ještě tak malá, že jsem je málem přehlédl.
korovitka terčovitá, s korovitek je podobná pak snad jenom ta bullata, ale ta to pravděpodobně nebude....i když ta polštářnatka dubová by mohla připadat taktéž v úvahu.
Jinak jsem počítala druhy na přednášce a štítovek mám jen o dvě víc než hřibů. Možná ještě nějaký ten hřib doplním, naopak doplňovat určitě nebudu klackouše, jen málo lidí je neobchází.
Jak vidím, úprava obrázku, který má pro web zmenšené rozměry a kvalitu se provádí poněkud hůř...jinač jsem ještě nepochváli ten super nález, houby okruhu Octospora jsem se již hodněrazy pokoušel hledat, krom té, co mě Prosty určoval jsem jiné nenašel...(a podle mě určil dobře, i když jsem neviděl mikroznaky, ale ekologie sedí, ze sousedních stránek mě určil jeden hostitele té Octospory jako začínající prvoklíček nízkého mechorostu, a na těch přece ta o. gyalectoides parazituje ne? Ještě k tomu spektrum možných hostitelů tohoto druhu je dle dostupných zdrojů dost široké....
Oldo, nedivím se, že ji nemáš, mám ji z Itálie z výšky cca 2200 a 2500m n. m. Z menší výšky první den mi ji určila specialistka na askouše Cristina Spinelli mikroskopováním druhý den, tuto z nejvyšší dosažené výšky, kde jsem kdy sbírala (a asi i kde jsem byla), tu jsem si určila sama před pár dny, pak srovnala s tou první a získala tak jistotu, že se nepletu. Kdybych věděla, že tě zaujme, nasbírala bych ti ji, takhle má kus exsikátu Dr. Spinelli. Příště se polepším. Co se týká fotky z mikroskopu, dala jsem do přednášky dvě, jen jedna je však moje. Teď jsem se zpětně vyděsila, jestli tato je ta moje, jak jsem je upravovala do jednoho kontrastu a rozměrů, nejsem si 100% jistá, jen tak na 90%. Tu fotku makro do atlasu ale šoupnu. Oldo, neměl bys zájem o toto z louky s Rhododendronem a Alnus viridis z cca 2100m n. m.?
A když už jsem v tom, tak ještě jedna zajímavost, tentokrát od nás z ČR, máte ji možnost najít kdokoliv... štítovka Pluteus hongoi Singer. Vypadá jako vybledlá štítovka jelení nebo jako štítovka bílá, je charakteristická tím, že místo klasických "rohatých" pleurocystid hýří "parohatými" (bifid). V ČR se furt něco děje a na Moravě zvláště. Mám svůj sběr z Hodonínské doubravy, RAM ji našel na své lokalitě v B. Karpatech a podezření mám také u Terinčina a Prostyho nálezu (pokud si to nepletu, dotyčnému jsem o tom psala).A takových věcí bude na úterní přednášce více.
Hanýžko, ale já jsem psal, že jsem ji jednou v životě našel, našel jsem i fotku skenovanou z diaku, Brdy, břeh potoka. asi 550 m.n.m, koukám abychom všechny štítovky mikroskopovali ach jo
K nálezu v Brdech gratuluji, Oldo. Prosím, mohl bys do atlasu doplnit, že byla nalezena i v CR po roce 1940(tvůj nález)? Našla jsem na internetu jen údaje o tom, že nebyla po roce 1940 nalezena a to zjevně není pravda, seš dobrej. Co se týká štítovek, ty je mikroskopovat nemusíš, na to máš přece lidi. Já jsem zase ráda, když ti můžu dát obtížnější kuřátka. Tu oranžovou zkusím v pondělí nebo v úterý určit sama a když se nepovede ani nadvakrát, tak ti ji pošlu, díky moc.
Další jsem zařadil k rodu Eutypella čili bradavkatka, ale váhám u druhu, snad e. prunastri, b. trnková, větev jsem neurčil, ale trnky tam pravda moc nerostly...
Myslím, že Prosty se bude muset poprat s mikroskopem a literaturou. Nic ve zlém, ale makroskopický odhad typu "já to viděl a vypadalo to jinak" bych brala za směrodatný jen od specialisty na rod s mnohaletou zkušeností. Bylo by moc hezké, kdyby to bylo takhle snadné, to nadšení Mlčocha je ale moc sympatické.
Kdyby znal blíže substrát, bylo by to lehčí, prostudoval jsem dostupné zdroje a literaturu, Eutypella prunastri se odlišuje především růstem na trnkovém dřevě a mikroskopicky, záměna tu je možná za Eutypella sorbi, která však roste na jeřábech.
Paráda, jen si prosím sprav u té křehutky v atlasu tu hrubku u slova ,,bíložravců" (já vím, že já zrovna nejsem ten pravý, kdo by měl opravovat gramatiku, ale i tak...
Kdepak zatím jsou stovky map, které obcházím velkým obloukem. Spíš bych ještě pár postřehů uvítal. Jaké dřevo aspoń přibližně, změna barvy po doteku ap. To bylo takhle krvavě červené?
barva je myslím celkem věrně zachycená, dřevo si úplně nelajsnu určit, každopádně to bylo v kombinovaném lese, převaha smrku s duby a břízama. Nicméně dřevo jsem si položil na pařez, čili by se teoreticky dalo zpětně vyhledat.
Hezké nálezy, hlavně ta fimikolní, tu jsem ještě neviděla. Ale mám z trusu jednu cheilimenii, kdyby měl někdo zájem ji určit. Jirka Moravec sice tvrdí, že podle jeho klíče určí cheilimenie každý, ale sám se dal na brouky a cheilimenie neurčuje.
Zdar všem, v sobotu jsem vyrazil na Mladoboleslavsko, kde mi byl průvodcem Prosty. Jednak jsem mu vezl Zemničky, (které jak se později ukázalo, nejsou Zemničky, ale Kulosporky) druhak jsme vyrazili do lesa. A nebylo to vůbec špatné. Jako první se nám ukázali Ohnivci zimní