Houbomilko, to je moc dobře, že si všímáš téhle opylovací drobotě. Se včelami medonoskami to bude v roce 2015 velmi špatné. Počasí minulého roku bylo příznivé na rozvoj včelích nemocí, na mnoha místech se zakrátko budou včelstva pálit (desinfekce ohněm). Takže kdo chce mít opylené ovocné stromy, měl by začít stavět hliněnou zeď pro pelonosku hluchavkovou. Na tvých fotkách dole na jeteli je včela medonoska. Nad tím v trávě je určitě některá samotářská včela, ale druh nepoznám. Já jsem se zatím dokázala naučit jen poměrně málo druhů. A ještě nad tím jsou pestřenky.
Máš to pěkný Včeldo Na tom listu předposlední foto, jsou začínající špičky nebo helmovky, zatim maj takovej prťavej klobouček, kterej se začne rozšiřovat až když se vytáhnou kam potřebujou Ta kržatka štíhlá je opravdu pidi hubka, já sem si na ni bral předsádku aby fotka stála za to...a dřevomor by mohl být oranžový, ale jen tipuju nemám s ním zkušenost...
Pěkná série, Včeldo. Ta hlenkovo kosmatková zahrádka je pěkná. Gratuluji k parazitické hubce P. tomentosus - s tou jsem měl čest prozatím jen jednou. Jsem zvědav, jakou že Hrobenku jsi našel. Je povedená.
K té helmovce kuželovité: dužnina má jodoformový zápach, podobně jako hřib plavý, která vyniká hlavně při zasychání... jiné podobné helmovky mají pach dusičný, ten je trochu jiný....
Ahoj. Je to foceno na tom předchozím pařezu vedla té outkovky, to černé místo vpravo. Bylo to v tom slunci úplně černé, ale na počíteči to takto vylezlo.Dole je vidět plodnice trochu světlejší.
Já přidám jednu botanickou aktualitu. To co vypadá jako modřín, ale má jehličí i v zimě, to je cedr. Ve své domovině se prý dožívají víc než 1000 roků, tedy těch několik jedinců na odlehlých místech, kde je nevykáceli. U nás v Praze máme taky nejméně 3 mohutné jedince, zatím sice méně než stoleté, ale perspektivní. A kupodivu se jim dobře daří i tam, kde by naše jehličnany asi měly potíže.
Šišky cedrů se rozpadají na stromech. A to je ta moje aktualita, že právě nyní je jejich doba, a začaly uvolňovat semena. Lehká semena se dostávají daleko do okolí, pod stromem se najdou většinou jen šiškové šupiny.
Jestli se jedná o cedr libanonský, nebo o cedr atlaský (má jméno podle pohoří Atlas), to nevím. Nikde se mi nepodařilo najít, jaké jsou jejich rozlišovací znaky. Ale vzhledem k tomu, že se spolu snadno kříží, tak na tom asi nezáleží.
Hezký příspěvek - jen podotýtám, že jsem byl Maroku v cedrových lesích a šišky se normálně válejí na zemi, pokud chceš, mohu ti jednu poslat, přivezl jsem.
Díky za krásné doplnění mého příspěvku. Co se šišky týká, jednu cedrovou šišku už ve svojí sbírce šišek mám, a další nepotřebuju. Musím svoje sběratelství brzdit, abych se ještě vešla do bytu i já sama.
Pak tam byly ještě podobné bílé, které jsem zmikroskopovala jako Clavaria cf. falcata, nemám žel vyfoceno. Terčka vyšla jako obyčejná Rutstroemia bolaris. Iriska to chtěla mít určené, tak snad bude mít radost.
Dobrý den všem Mykomilcům. Uzrál čas ke vložení druhé série nálezů z loňského průzkumu jedné pseudolužní lokality na Liberecku s Luckou Zíbarovou a Honzou Gaislerem. Minule jsem napsal, že akce proběhla v září, ale teď jsem zjistil, že složku mám datovanou do první třetiny října. Kam jsem to jen minule koukal? Tak pojďme na to.
Dalším určeným nálezem (zajímavým i z hlediska našeho atlasu), rostoucím - podle literatury - prý hojně na listnáčích, byl Kornatec dubový - Hyphodontia quercina ...
Pro mě novým druhem byl i Houžovec vějířovitý - Lentinellus flabelliformis, celkem pohledná menší hubka. Pokud si dobře pamatuji, měla tato průměr klobouku kolem 3-4cm. V Červeném seznamu označen jako DD - druh, o němž nejsou, co se rozšíření v ČR týče, dostatečné údaje ...
Honza s Luckou mi řekli o Helmovce bělostné - Hemimycena candida, která roste výhradně na stvolech Kostivalu. Během krátké chvíle jsem objevil v místě osamocený trs kostivalu, který jsem podrobil prohlídce - a co myslíte? Byly tam. Ač droboučké, přesto už s otevřenými kloboučky ...
Super,-na čem roste ten houžovec? helmovku bělostnou jsem párkrát zkusil ale žádný kostival mne nepotěšil, parazit na korovečku zajímavej, koroveček se chystám vložit do atlasu.
Houžovec rostl na nějakém z listnáčů, Kápo. Šli jsme od větve k větvi ... Zeptám se Honzy, jestli si nevzpomene. S tou Helmovkou jsem měl, koukám, štěstí.
Cladobothrium je zajímavé, mě zaujalo, a to i přesto, že nelupenaté moc nemusím....Taky ten Hymenoscyphus, už se těším, až budu mít mikrák a můžu ty askouše mikroskopovat, tenhle druh je opravdu zajímavý
Když na tu další podobnou hlívě koukám, tak si říkám, jestli to není nějaká trepkovitka a to co tvoří jakýsi závoj přes lupeny a připomínalo mi to hlívu dubovou, může být jen pavučina nebo sliz slimáka ap.
tak to jsme tedy s Yohanessem žili v omylu, že je to vláknice. Každopádně se obávám, že exsikát nemám, nicméně se Honzy přeptám, jestli jí náhodou nebral on...
Pěkně různorodá série, Včeldo. Jen bych poopravil hlenkový překlep Vápenka na Vápenatka. Ta Tvá svádí k úvaze nad druhem Vápenatky - Physarum album, ale podle fotky je to těžké. Podobně umějí narůst např. i některé Dvojblanky (Didymium).
Byl by někdo ochoten mi popsat jak a jakým způsobem se určují neznámé houby mikroskopovanim?A je pro normálního nadšence realne si to doma dělat sám? Už mi to delší dobou vrtá hlavou,protože nacházím mnoho hub,které nemohu s jistotou určit a poradna je na milé daleko... Předem děkuji!!!
Ahoj Rikki, trošku se mikroskopování věnuju, zatím asi dost břídilským způsobem, ale zjistil jsem, že hodně určení jde posunout blíž k cíli, nebo aspoň vyloučit nesprávná určení už pomocí jednoduchého levného mikroskopu a internetu. Na přesné určení je ovšem potřeba kvalitní mikroskop, činidla, rady zkušenějších, kvalitní literaturu a to všechno stojí peníze a úsilí vložené do shánění různých dalších věcí, a zároveň to chce hodně volného času a sil na samotné mikroskopování, porovnávání atd.. Dalo by se toho o tom napsat hodně. Není to úplná sranda, ale, kde je vůle tam je cesta. Já jsem si koupil ze zvědavosti a v nadšení dětskej mikroskop v Lídlu a to mě nakoplo...
Ahoj Prosty!! Díky za odpoěď, která mě nadchla.Určitě se nebudu moci věnovat detailnímu studiu jednotlivých druhů, ale jak píšeš, stačilo by mi úplně alespoň nasměrování, abych se vyhnul úplným omylům. Zajímalo by mě, jak velké zvětšení by mi postačilo a čeho se vlastně držet a všímat si. Přeji ti hezký den!!
Rikki, super ambiciózní přístup! Souhlas se Standou. Nemáš náhodou nedávno vyšlý Přehled hub střední Evropy? Je tam hezká kapitolka o mikroskopování hub a v popisech hub jsou uvedeny i mikroznaky. Jinak na mikroskopii výtrusů se používá 100x zvětšující objektiv s imerzním olejem. Hodně zdaru!
Nikdy není pozdě začít, ale stojí to nesmírně času a mikroskop z Lidlu apod. na to nestačí, je třeba mít imerzní objektiv a měřítko, bez nich to nejde a spoustu doplňků
Po cca 2,5 letech práce vyjde v létě v CZ i Sk mutaci moje nová kniha 1000 českých a slovenských hub. Snad se vám bude líbit....Samozřejmě pak rád uvítám kritiku.
Na knize se podílelo svými fotografiemi asi 100 fotografů z ČR a SR.
Jistě, ten název je zavádějící, ale záměrně....samozřejmě že neexistují české a slovenské houby, ale to je stejné jako u knihy Přehled československých hub, Veselý, Kotlaba, Pouzar....
Dalo by se to charakterizovat jako prodejní (marketingový) název....ale jak říkám, je to záměrná nadsázka
Psal ano, fotky jak jsem psal jsou dohromady asi od stovky fotografů. Já v ní mám svých fotek necelou půlku. Čas....no nemám, ale za pár let psaní se to stihnout dá...
Ta první věta mě taky trochu zaráží, že by až tato kniha "vůbec poprvé" představovala české a slovenské houby... to musel psát člověk od reklamy, který však vůbec nezná literaturu v oboru. Chápu, že kniha se musí prodávat, ale odtud potud - to ty asi ale moc neovlivníš, co? Na knihu jsem zvědavá a ještě víc na fotky.
Jak jsem říkal, text není finální, ale ty slova vůbec poprvé budou vypuštěna....do vydání je hodně času. Jinak v reklamě se vyznám si myslím docela dobře, resp. v marketingu a kdo v něm dělá ví, že marketing není o pravdě nebo lži, ale o tom, jak přesvědčit skupinu lidí k žádoucímu chování....
Skoro každá kniha nese slova jako nejlepší, největší, nejčtenější, nejprodávanější a přitom je to nesmysl....pokud by to byla pravda, takováto kniha by byla vždy jen jedna. Kniha nebude vědeckou ani si na to nehraje, proto prvky marketingu tam být musí a pokud tam budou, berte to prostě s nadhledem. Některé věci tam možná neovlivním, co bude chtít nakladatel...
Dělám ho už 10 let...ostatně obálku jsem si navrhnul sám. Koncekonců Honzik (Yohaness) na to může říct svůj odorný názor coby profik, zda je dobrá....
Jinak na každé dvoustraně budou vždy tři druhy. Náhledy některých stran s fotkami pro představu posílám, abyste si udělali obrázek o kvalitě fotek a tím zhruba i knihy.
Uvidíme. Určitě to dalo hodně práce, ale nebudu něco soudit, v dobrém či zlém, dokud to nebudu držet v ruce. Třeba kvalita fotek - na malých náhledech vypadá fotka zcela jinak, než vytištěná nebo ve větším rozlišení a velikosti. Reklamní řečičky na přebalu, to bývá občas úsměvné samo o sobě a nedělal bych z toho vědu. To podstatné totiž není obálka, alespoň pro většinu z nás, ale právě onen obsah, zda bude pro běžného čtenáře knihy přehledný, srozumitelný, dobře poskládaný apod. Tak či tak jsem na knihu zvědav a těším se na ni.
Robi: souhlas, samozřejmě obsah je rozhodující, ohledněw fotek samozřejmě kvalita tisku...Snažil jsem se, ale samozřejmě kritika se vždy najde, což je dobře, nikdy nejde udělat univerzální dílo, které by všichni přijmuli bez připomínek. Jen věřím, že si kniha najde hodně příznivců a samozřejmě budu pak za kritiku rád, abych věděl o chybách, kterých se pak třeba vyvarovat, protože můj pohled na vlastní dílo bude vždy do značné míry subjektivní.
Že reklama není o pravdě je jasné, ovšem reklama založená na zjevné lži je pro mě nepřijatelná. Navíc i škodlivá pro prodej. Možná by to mohlo fungovat v USA, ale v ČR jsou lidé z doby socialismu opatrní na kecy o největším, nejlepším apod. A národ vychovaný na Smotlachovi, na Pilátovi a Ušákovi, Dermekovi atp. si musí říct, který nedovzdělanec úvod psal, kdo ví, co v takové knize je... Taky jsme měli na škole psychologii reklamy, bylo tam i o tom, že je velký rozdíl v reklamě spotřebního zboží a odborného díla... Je dobře, že první věta v knize nebude, byla by škoda znehodnocení díla nepravdami kvůli pseudoreklamě.
Fotka a barevnost obálky je super, jen bych název knihy na titulní straně o chlup zmenšil a posunul dolů, mimo houbu. Michala Mikšíka bych posunul také dolů těsně nad Svojtku. Toť můj názor. Text na zadní straně obálky nehodnotím, napsal bych ho jinak.
Pro kvalitu knihy jsem udělal po fotografické stránce maximum pro kvalitu. Samozřejmě počítám s kritikou, vždyjde něco udělat ještě lépe, ale to by člověk nikdy nic nedokončil.