Aaa, mecháček to zařídí... Také gratuluji k nálezu! Moc pěkná série, houbomile. Na dubové větvi mi to připomíná pěkně narostlou kornatku dubovou, ale bez záruky
Gratulačka k Mecháčkům, Houbomile. Jen bych na okraj napsal, že makroskopické určování Mecháčků, jak zmiňoval Honza G., taky není úplně tak jednoznačná věc.
Ahoj Lidičky!Po odmlce zase něco přidám a budu pokračovat fotkami z 24 listopadu.První tři foceny kompaktem z ruky,takže nic moc! Na buku-že by nějaký pevník?
A pro dnešek se rozloučím mým prvonálezem-chřapáčem čepcovitým.Chtělo ho najít o dost dřív,poněvadž už je hodně za zenitem!Rostl ještě s dvěma na mechem porostlém starém kmeni.Tenhle byl nejfotitelnější a pro velké šero jsem ho utrhl, přenesl na světlo a posadil do mechu abych ho mohl nafotit.Pro příště aspoň vím kde rostou!Tak se mějte
Nó,ježto tento veb považuji za dosti relevantní a vím,že proběhla mezi ucháči jistá reorganizace,ale neznám ji kompletně,je možné,že tady Jiřího zbytečně napadám nějakým archaickým názvem.V tom případě si sypu výtrusný prach z pýchavky na hlavu(pozor na oči),a jdu zkoumat,neměli-li by jsme zaktualizovat také náš atlásek.Díky za upozornění Mave.
Kápo, těžko usuzovat jak to je. Jako obyčejný amatér nemám napojení na mykology, kteří jsou skutečně erudovaní a mohli by potvrdit nebo vyvrátit, jak se nyní česky řekne Gyromitra infula. Pokud se můžeš někoho zeptat, asi by to bylo ku prospěchu věci. Koukal jsem do IF a možná se mykologové vrátili ke starému zavedenému synonymu Helvella infula, které bylo následně přejmenované na Gyromitra infula. Proč tomu tak bylo? Nebudeme spekulovat. Ale pokud je na mykologie.net chřapáč je možné, že proběhla další genetická analýza tohoto rodu, resp. celé čeledi desticovitých a mykologové přišli na to, že je to spíše chřapáč než ucháč.
Pak mně ale mate, že zůstal název Gyromitra a nebyl zpět přejmenován dle Jakoba Christiana Schaeffera na Helvella!?! Což by bylo logické a nemátolo by to. Možná je na mykologie.net chyba, nevím, nedokáži to posoudit a také něchci nikoho napadat...
Co se zdejšího atlasu týče, já nemám kompetence do něj zasahovat, ale kdybych zjistil, že je to chřapáč a není to už ucháč, klidně bych to změnil. Jediné negativní by bylo, že drtivá většina z nás je zvyklá vkládat do vyhledavače ucháč čepcovitý a né chřapáč čepcovitý. Ale člověk si zvykne nakonec na všechno, jako v životě... /:
V poradně oba používáme Gyromitra infula ucháč čepcovitý a též v dostupné literatuře je to tak. Spíš bych se zaměřila na rozeznávání infuly a ambigua ucháč velkovýtrusý - opravdu hodně podobný, roste na listnáčích místo na jehličnanech a další rozdíl už je jen velikost výtrusů...
O G. ambigua jsem jenom četl, v lese potkávám na smrku a asi i na jedli G. infula, na buky koukám, ale zatím nic. Kdybych našel nějaké zajímavé houby, mohl bych Vám je poslat do poradny pod mikroskop? Ještě Vám a potažno panu Antonínovi děkuji za reakci. Odborníci promluvili, teď je jasno. Ještě jednou děkujeme.
Mave, s těmi odborníky bych to tak horké neviděla, opravdický odborník jen jen Vladimír, já jen radím houbařům, jak se neotrávit. Co se týká mikroskopování, tak velmi ráda beru štítovky, poslední dobou mě baví taky trepkovitky, různé kalichovky a voskovky, v podstatě se vyhýbám jen Galerinám, ale spoustu toho neumím (pavučince, vláknice... jednodušší by bylo vyjmenovat, co umím) a hodně se toho taky pod mikroskopem nepozná, takže beru, ale vždy po předchozí poradě, jinak bez záruky, že určím. K některým rodům stačí pěkné fotky, ale často je potřeba i kvalitní popis včetně vůní, chutí a někde i reakcí na KOH apod. Záruka kvality je u špiček a penízovek, zde pracuji pod dohledem statného ošetřovatele (světové kapacity na tyto rody). Vladimír na určování jiných než svých rodů moc čas nemá, dává teď dohromady rod Melanoleuca, popisuje nové druhy rodu Marasmius... Občas se díky zdejším mykolovcům naučím něco nového, když pátrám, o co by mohlo jít. Občas mám taky radost, že něco už konečně poznám, třeba Prostyho Mycenella trachyspora mi udělala velkou radost. Nechceš se pochlubit špíčkem, Prosty?
Hanýžko, skromnost stranou. I kdybych se držel toho co jste napsala, tak já radím houbařům, že tohle je zápašňák a tento medotrpký do košíku nepatří a né každá špička je špičkou, když je to třeba závojenka a tak podobně a že smržů se netřeba obávat... Spolupracovníci mi nosí houby i na šichtu (: avšak vy radíte na daleko vyšší úrovni a pan Antonín je skutečný pan mykolog. Vážím si vaší práce a co se týká vámi zmiňovaného popisu rodu Melanoleuca, tak to je obdivuhodná práce pana Antonína, už jsem o tom něco četl. Takže vaše určování je skutečně někde jinde (; Čepičatky, pavučinci, vláknice, choroši to jde také mimo mně, to jsou položky s sp. Ale třeba nějaká ouška nebo pezizy, hrobenky, žaludnice, kuřátka, čirůvky nebo líhy to by byla jiná (; Pokud bych dělal sběr, určitě bych pořídil i fotodokumentaci a pokusil bych se o ucelený popis houby i biotopu. Chtěl bych vám tímto velice poděkovat, že byste měla zájem se věnovat nálezům amatéra, který tomu rozumí jako blondýna opravě auta (:
Mave, tu si všichni tykáme. Jinak kuřátka, kyjanky, ouška a podobné, na to tu máme jinačí kapacitu - snad se nikdo neurazí, když budu konstatovat jasně prokazatelnou skutečnost, že největším "drůbežím" odborníkem v ČR je zdejší pravidelný přispěvatel Olda. Já se zaměřuji víc na lupenaté, což neznamená, že je nějak zvlášť umím. Jinak na holubinky máme učitelku, ryzce má rád a v oku Yohaness, další ať se se svými oblíbenými rody přihlásí sami. Nikdo neumí vše a tak je super, že tu máme komunitu lidí, kde každý něco umí. Někdo má svůj oblíbený rod, jiný krásné fotky, další najde hříbka i v zimě a další si je pěstuje na zahrádce...
Dnes jsem vyrazil jen krátce do lesů poblíž mého bydliště bez větších ambicí na nálezy, chtěl jsem si zejména fotit různé druhy mechů. Nakonec bylo i poměrně hodně mykonálezů; dost na to, abych sérii rozdělil na dvě poloviny. Dnes vám tedy představím první z nich...
Velice mě potěšilo, jak to žije zejména na pařezech. Plstnatky, kruhovky, čihovitky,...spousty houbiček různých barev, radost pohledět. Na jednom z nich mě zaujala kolonie malých houbiček okrové barvy - zatím nevím, co se z nich vyklube, uvidíme, až povyrostou.
Délka třeně není zrovna nejlepší makroskopický znak pro určování hub. Stačí, když houba roste ve vyšším mechu, také se jí protáhne třeň, apod. Tak kupř. struktura třeně a ten "proužek" na jeho spodní části vylučují zařazení do rodu Mycena. Pavučince bych rozhodně nevylučoval.
..aaa ještě jsem zapomněl,jednu dost běžnou,avšak přehlíženou hubku,která taky chybí v atlásku-na černém bezu běžně se vyskytující Kornatec bezový-Hyphoderma sambuci
Super! Radost mi dělající nálezy kornatku jasanovou ještě nemám a ten pevník na smrku bude asi pevník horský (Amylostereum areolatum) ale moh by to být i vzácnější pevník smrkový (Columnocystis abietina) nevim...Jo a ten kornatec bezový jsem párkrát fotil, ale pořád si nejsem jistej, jestli na bezu nemůže růst ještě něco dalšího takhle bílýho
Taky jsem ten pevník tak nějak cejchoval,ale to by chtělo někoho učenějšího .Mám tady fotku toho"pařízku" cca před měsícem a půl,ty bílé plodnice na něm jsou starý plstnatečky severský a mezi nima,zhruba vprostřed pařezu jsou teď tyhle pevníky
Zdravím.Vrátím se zpět do listopadu, kdy jsem jedním okem hledala hříbky a druhým co vyfotit V domění že fotím hlenky na mne z monitoru vykoukla tato hromádka Krakene (ne)připomíná ti to něco jako by jsme byly u stejného kmenu
Když byla před pár dny vichřice, a pak začalo sněžit, vyrazila jsem do nepohody zkontrolovat svoje včely. /Fotka je z dřívějška, přikládám jí pro ilustraci, letos u nás tolik sněhu nebylo./
A bylo to moc dobře, že jsem tam šla. Ukázalo se, že vítr jednomu úlu odnesl střechu, včelám sněžilo dovnitř do rámků na jejich zimní chumáč. Včas jsem všechno spravila. Je to zvláštní, ale v zimě a za mrazů dokážou včelstva přežít takovou událost v pohodě - pokud to člověk napraví do týdne po vzniku nehody. Naopak v létě to bývá konec, sousední včelstva se chovají občas jako lidi, a začnou s loupežemi v oslabeném úlu. Následná bitva v poškozeném úlu obvykle končí smrtí včelstva.
S nadílkou sněhu taky včely občas bojují. Včelstvo potřebuje dýchat vzduch, hodně vzduchu. Když jim sníh česno zasype a přívod kyslíku slábne, včely si dokážou v závěji otvor prodýchat svým teplým dechem.
Druhá stopa, možná od zadní nohy. Před několika roky jsem tu potkala mývalovce /psíka mývalovitého/. Tenkrát ho asi někdo vyrušil ze zimního spánku, a rozespalý a dezorientovaný mývalovec utíkal blízko ke mně. Na délku byl jako menší kočka, ale jak byl dlouhý, tak byl i široký. Tak tlusté zvíře jsem v životě neviděla. Když jsem ho viděla, zpočátku jsem si myslela, že se ke mně kutálí šedohnědý míč. Proběhl kolem mně velmi rychle a pak zmizel v blízké díře. Je možné, že stopy jsou od mývalovce?
Psík mývalovitý,nebo mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoides)původem z Asie, je malá šelma z čeledi psovitých,v zimu přespává ,loví hlavně v noci,je všežravec,ale neslyšel jsem,že by napadl včelstvo.Podle stop by to měl být on. Daleko horší je také invazní druh Mýval severní (Procyon lotor),patřící do čeledi medvidkovitých,ten zlikviduje na co přijde.
Díky za doplnění a upřesnění. Včely mývalec skutečně asi nenapadá, pravděpodobně žije na této lokalitě dlouho, pouze unikal pozornosti, a žádný problém s ním a se včelama nebyl. Se zajíci, s těmi čerstvě narozenými, to bude asi horší. Kvůli těm malým zajíčkům a malým bažantům asi by bylo vhodné mývalovce ulovit. Jenže mývalovec je chytrý, a se svým ulovením asi nebude souhlasit.
Navazuji na dalšího,nepůvodního živočicha,který se zabydlel na území ČR.Norek americký, původem severoamerická lasicovitá šelmička, která do naší přírody pronikla z bývalých kožešinových farem a dobře se jí u nás daří, není jen problémem České republiky.Žije v lesních a travnatých porostech v blízkosti vody, u pomalu tekoucích řek, potoků, jezer a močálů.Jeho hlavní kořistí jsou ondatry, ale loví také raky, ryby, vodní ptáky, králíky, myši, hady, žáby, měkkýše a žížaly. Vytlačuje původního norka evropského (Mustela lutreola), mimo jiné i proto, že norek americký má širší sortiment potravy a je lepší plavec. Nafotil jsem ho 8.12.20103 na rameni řeky Moravy-Malá voda,kde se občas objevují i barevné mutace bílá a hnědobílá norka amerického.
Ta fotografie norka je vynikající. Už dřív jsem o něm slyšela, ale ještě jsem ho nikdy neviděla ani na fotce. Takže je to pro čtenáře Houbaření velká čest, žes nám ho ukázal.
Zase zajímavé počtení nejen o včelách. Velice se mi líbí ty postřehy z jejich života, jako je tomu i tentokrát kde si nám ukázala jak si včely dovedou poradit s nedostatkem vzduchu. Stejně tak i se stopama, jen aby to nebyl Yetti... Na konec se debata rozvinula a tak to má být. Taky díky dědobobrovi za jeho znalostem!