Houbaření - Atlas hub

  přihlásit  
  přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT


<

Bělochoroš drobný
Oligoporus alni (Niemelä & Vampola) Piątek 2003
nejedlá

>


Bělochoroš drobný - Oligoporus alni (Niemelä & Vampola) Piątek 2003
  Autor: houbomil   Komentářů: 0  
Bělochoroš drobný - Oligoporus alni (Niemelä & Vampola) Piątek 2003
  Autor: kápo   Komentářů: 1  
Bělochoroš drobný - Oligoporus alni (Niemelä & Vampola) Piątek 2003
  Autor: houbomil   Komentářů: 0  


Roste od-do   Červen - Listopad
Popis   Taxonomie: Fungi > Basidiomycota > Agaricomycotina > Agaricomycetes > Incertae sedis > Polyporales > Fomitopsidaceae > Oligoporus



Plodnice: Klobouk 10-60mm v průměru, 10-40mm dlouhý 10-20mm tlustý, polokruhovitý, konzolovitý až vějířovitý, měkce masitý, bokem ke dřevu přirostlý na okraji ostrý, tenký a bílý. Svrchu přitiskle plstnatý, modravý.

Rourky: bělavé až šedomodré asi 1-8mm dlouhé, měkké, s hranatými velkými 2,5-6mm póry, které jsou bílé až šedomodré. Pomačkáním a stářím modrají.

Dužnina: za živa dosti měkká, vláknitá, za sucha tvrdá, barvy bílé nebo našedlé, chuť není hořká.

Výtrusný prach: bílý až namodralý, výtrusy úzce válcovité a lehce prohnuté, hladké, bezbarvé.

Poznámka:
Vampola: Nálezy modravě zabarvených plodnic na listnáčích patří jiným druhům. V lužních lesích v nížinách je to většinou Postia subcaesia (A. David) Jülich - (bělochoroš lužní) - který má bělavé a na povrchu klobouku chlupaté plodnice a rourky na spodní straně klobouku s modravým odstínem. Na listnáčích od nížin do hor pak roste Postia alni Niemelä et Vampola (bělochoroš drobný, šťavnatec jelšový). Tento druh je jakýmsi přechodem mezi Postia caesia a P. subcaesia. Ve starších houbařských atlasech není uváděn, neboť byl jako nový druh pro vědu popsán teprve nedávno (v roce 2001). Roste na širokém spektru listnáčů, nejčastěji na olších, topolech, jasanech a buku. Všechny tyto tři druhy bělochorošů s modravě zabarveným výtrusným prachem lze od sebe odlišit také mikroskopicky podle tloušťky výtrusů. V případě sporných nálezů je proto dobré nalezené plodnice usušit. Mikroskopickým vyšetřením exsikátu je pak kdykoliv možné správnost terénního určení potvrdit nebo vyvrátit. Při sbírání dřevokazných hub je také dobré s plodnicí usušit i malý kousek dřeva. Kdykoliv je pak možné dodatečně ověřit i správnost určení hostitele.
Zdroj: Nahuby sk.

Výskyt   Roste na olších, bucích, méně často i jiných listnáčích, na vlhkých stanovištích ve vyšších polohách.
Odkazy     -
Záměna     -
Další jména   Postia alni, Bělochoroš olšový
německy (deutsch)   Fastblauer Saftporling 
Latinská synonyma