| Popis | | Popis
Netvařec křovitý (Amorpha fruticosa) je opadavý, rychle rostoucí keř z čeledi bobovitých (Fabaceae), který u nás dorůstá výšky 2 až 4 metrů (ve své domovině i více). Vytváří bohatě větvené, metlovité keře s prutovitými větvemi. Listy jsou lichozpeřené, složené z 11 až 25 drobných, podlouhlých lístků, které při rozemnutí kořenitě voní.
Květenství tvoří přímé, úzké a dlouhé hrozny umístěné na koncích větví. Drobné květy jsou v rámci čeledi bobovitých zcela anomální a silně redukované – chybí jim křídla i člunek, takže z květu vyčnívá pouze jediný lístek (pavlíza) obepínající sytě oranžové prašníky. Tento zvláštní "neúplný" vzhled dal rostlině její český název netvařec. Plodem je drobný, drsný, jednosemenný lusk pokrytý žlázkami.
Stanoviště
Pochází ze Severní Ameriky, kde roste především v říčních nivách a na vlhkých náponech. V České republice se však chová jako agresivní invazivní neofyt. Dokáže se přizpůsobit extrémní škále podmínek – roste jak na trvale zamokřených březích řek a v lužních lesích, tak na suchých, chudých a slunných stanovištích.
V městském prostředí masivně okupuje antropogenní stanoviště: tramvajové a železniční náspy (např. v Praze v okolí Krejcárku), silniční zářezy, rumiště a suché svahy. Šíří se velmi rychle podél vodních toků (semena snadno plavou) a podél dopravních koridorů.
Ochrana
Netvařec křovitý samozřejmě není chráněn, naopak – patří mezi nežádoucí, invazivní dřeviny, které představují vážnou hrozbu pro naši původní přírodu. V teplejších oblastech (zejména v poříčí Dyje a Moravy, ale stále častěji i v Praze a okolí) vytváří husté, neprostupné monokultury.
Jeho kořeny vylučují do půdy chemické látky (alelopatie), kterými aktivně potlačuje růst jakýchkoliv jiných rostlin. Pod jeho porostem nedokáže přežít původní bylinné patro ani semenáčky našich dřevin, čímž zcela devastuje biodiverzitu břehových porostů a stepních strání. Jeho likvidace je extrémně náročná, protože po seříznutí divoce a masivně regeneruje z kořenových výmladků.
Pokud snad tento druh někdo doporučuje k výsadbě a pěstování, měl by být bezodkladně transportován na nejbližší psychiatrické pracoviště.
Zajímavosti
-
Zahrádkářská past: V minulosti byl netvařec doporučován k výsadbě do parků a na zpevňování strmých svahů a břehů náchylných k erozi. To se ukázalo jako fatální chyba. Dřevina sice svahy zpevní, ale z původního biotopu vytvoří druhově mrtvou zónu. Jeho vysazování do volné přírody i zahrad je dnes naprosto nepřípustné.
-
Včelařský paradox: Květy netvařce produkují velké množství nektaru a pylu, což z nich dělá vyhledávanou pastvu pro včely a čmeláky. To je však jediné drobné pozitivum této rostliny, které v žádném případě nevyvažuje obrovské ekologické škody, jež její šíření v krajině způsobuje.
-
Jedovatost: Celá rostlina obsahuje toxickou látku amorphin (příbuznou rotenonu), která působí jako mírný jed. Rostlina je proto odolná vůči okusu zvěří a hmyzem, což jí dává obrovskou konkurenční výhodu oproti našim původním keřům.
|
