Popis:
Poloparazitický stromový keř s neopadavými stálezelenými listy. Drobné žlutozelé květy vyrůstají v paždí nebo na konci nových větviček.
Výskyt:
Je to nejčastější poloparazit na borovicích, ale i na listnáčích (vrby, osiky, ovocné stromy) kde tvoří bohatěji olistěné trsy s širšími listy.
Podle okruhu hostitelů se druh jmelí bílé rozděluje na několik poddruhů, které si jsou navzájem velmi podobné, ale fyziologicky jsou nastavené jen na svůj druh hostitelského stromu.
Semena jmelí požírají ptáci, a ti mají zásluhu na roznášení jmelí na nová stanoviště. Semena jmelí jsou totiž schopná klíčení teprve po průchodu trávicím traktem ptáků.
Zajímavost:
Odpradávna tato rostlina lidi fascinuje. Řecký filozof a vědec Theofratos zkoumal některé základní rysy této rostliny již několik set let před naším letopočtem. Keltští druidové považovali jmelí za posvátné, protože vydrželo na stromech zelené po celou zimu. Věřili, že vyléčí každou chorobu a funguje i jako protijed. V antice sloužilo jmelí i jako kadidlo a vykuřovaly se s ním domy.
Dodnes jmelí symbolizuje plodnost a štěstí. V Evropě i v Severní Americe se lidé políbí pod vánočním jmelím, což prý přináší dotyčným štěstí a lásku. | 
